Vážená redakce,

píši Vám svůj názor ohledně svobody zvířat. Toto téma by zabralo jistě mnoho stránek, zastavím se tedy v oblasti, ve které se pohybuju já, tedy zdravotnictví.

Zaměřila jsem se tedy na zkoušky toxicity. Malý záznam z jedné přednášky na naší škole. Vyvolala jej spolužačka, která den předtím byla na demonstraci před cirkusem. Ale to by byla další diskuze, cirkus: ano či ne? Trápí tam zvířata? Jaké to asi je pro zvířata, když je někdo švihá elektrickým bičem. Máte rádi medvědy na koloběžkách? Kdo z nás má pravý kožich.

Jeden cirkus vyvolal obrovskou diskuzi, ale nejvíce se přeci jenom řesila otázka testování kosmetiky a léků na zvířatech.
Jak to tedy všechno je?

V  testech se podávají zvířatům různě velké dávky testované látky, aby se určila dávka LD50 - dávka, která zabije polovinu z nich. Králíci a morčata se obvykle používají pro testování dráždivosti na kůži, ale postrádají  různé lidské reakce, což je částečně dané rozdíly v distribuci v drobných krevních cévách. Jejich kůže reaguje jen do určité míry a nerozlišuje mezi velmi, mírně a středně dráždivými látkami.

Rozdíly mezi reakcemi lidí a králíků bývají až 250násobné.

V testech senzibilizace, které měří pravděpodobnost, že látka při opakovaném podávání způsobí alergickou reakci, se používají morčata. Existuje zhruba 15 různých testů, přičemž většina z nich vyžaduje 20 až 40 zvířat. Tyto metody se značně liší ve výběru dávky, intervalu podávání, roztocích použitých pro podávání látky injekčně, způsobu získávání údajů a ve výkladu výsledků, což ztěžuje porovnávání mezi jednotlivými druhy testů na zvířatech.

Jestliže se vyvolá slabá alergická reakce na místě, kam byla injekčně umístěna testovaná látka, může být, pokud je sotva znatelná, přehlédnuta. Protože jsou často použity přehnaně velké dávky, tak ten test přehání způsobenou alergickou reakci. Na druhé straně maximalizační test na morčatech občas zklamává při určování látek způsobujících alergii u lidí.

Rozdíly mezi druhy živočichů zapříčiňují, že mnoho látek je pomocí testů na zvířatech nesprávně identifikováno jako schopné způsobovat defekty plodu u lidí. Například z 800 chemikálií způsobujících defekty plodu u zvířat méně než 25 poškozuje lidský plod. Toto nám dodala naše profesorka (Francouzka žijící v ČR).

33 FAKTŮ KE ZVÁŽENÍ:
U zvířat byla kdy zaznamenána méně než 2 % (1,16 %) nemocí postihujících člověka. Přes 98 % lidských nemocí se u zvířat nikdy nevyskytuje.

Podle bývalého vedoucího vědeckého pracovníka Huntingdon Life Sciences souhlasí výsledky testů na zvířatech a výsledky testů u lidí pouze z 5 %-25 %.

95 % léků testovaných na zvířatech je bezprostředně poté vyřazeno coby zbytečných, či nebezpečných lidskému organismu.
Alespoň 50 léků na trhu způsobuje u laboratorních zvířat rakovinu. Tyto léky jsou přesto povoleny k prodeji, jelikož je připouštěno, že testy na zvířatech jsou irelevantní.

Procter & Gamble použili přes neúspěšné výsledky laboratorních testů u zvířat jako přísadu umělé pižmo (tato látka vyvolala nádor u laboratorních myší). Výsledky testů komentovala firma Procter & Gamble jako ”nepodstatné pro člověka”.
Až 90 % výsledků pokusů na zvířatech je stornováno coby neaplikovatelných na člověka.

Lékařům byla položena otázka, zdali souhlasí, že pokusy na zvířatech mohou byt zavádějící z důvodu anatomických a fyziologických odlišností zvířecího a lidského organismu. 88% z nich odpovědělo kladně.

Příčiny rakoviny u lidí mohou být spolehlivě identifikovány na krysách pouze z 38 %. Hození mincí by bylo přesnější.
Hlodavci jsou nejčastěji užívaná zvířata ve studiích rakoviny. Ti však nejsou nikdy postiženi lidskou formou karcinomu, který zasahuje membrány (např. rakovina plic). Jejich forma nádorů postihuje kostní a pojivové tkáně. Tyto dva typy se nedají zaměňovat.

Výsledky testů na zvířatech mohou být ovlivněny faktory jako je strava a stelivo.
Pohlaví zvířat může zásadně ovlivnit výsledek testu. U lidí je tento aspekt nepodstatný.
Asi 83 % substancí je u krys metabolizováno odlišným způsobem než u lidí.

Pokusy žalovat výrobce léku Surgam padly z důvodu svědeckých výpovědí lékařských expertů, že ” údaje získané na pokusných zvířatech nemohou být bez rizika aplikovány na lidské pacienty”.

Podle výsledků pokusů na zvířatech je citronová šťáva prudký jed, oproti tomu botulin a arsenik jsou látky nejedovaté.
Geneticky modifikovaná zvířata nemohou sloužit jako modely pro lidské nemoci. Např. ”mdx myši” mají přestavovat model pro svalovou dystrofii. Svaly myší jsou však schopny regenerace bez léčebného zásahu.

Podle německých studií je 88 % potratů způsobeno léky, které úspěšně prošly testy na zvířatech.
Podle stejné studie 61 % defektů u novorozenců je způsobeno léky, které neměly negativní dopad na zvířata.
70 % léků, o kterých je známo, že způsobují defekty u novorozenců, prošlo úspěšně testy na opicích.
Každý šestý pacient je hospitalizován v důsledku léčby, kterou podstoupil.

100 000 úmrtí ročně v USA je připisováno následkům léčení. V jediném roce bylo díky poskytnuté léčbě hospitalizováno 1,5 milionu lidí.

Studie Světové zdravotní organizace (World Health Organization) prokazují, že děti jsou čtrnáctinásobně náchylnější k nákaze spalničkami, pokud byly očkovány.

Více než 40 % pacientů trpí vedlejšími účinky léků, které jim byly předepsány lékařem.
Vetšina z 200 000 léků schválených k prodeji byla vyřazena. Tisíce léků, které byly s kladnými výsledky testovány na zvířatech muselo být staženo z trhu či zakázáno kvůli jejich efektu na lidský organismus.
Kongres německých lékařů dospěl k závěru, že 6 % smrtelných nemocí a 25 % nemocí postihujících lidské orgány je způsobeno léky. Všechny byly testovány na zvířatech.

Běžný operativní zákrok praktikovaný při mimoděložním těhotenství byl vivisekcí zdržen o 40 let.
Podle Královské vivisekční komise (Royal Commission into vivisection) (1912) se ”… vivisekce v žádném případě nezasloužila o objevení anestetik”. Dr.Hadwen poznamenal: ”Pokud by bylo bývalo spoléháno pouze na vivisekci, lidstvo by bylo dodnes oloupeno o velké požehnání zvané anesteze.” Vivisektor Halsey popsal objevení Fluroxenu jako ”Jeden z nejdramatičtějších příkladů dokazujících, jak výsledky pokusů na zvířatech mohou zkreslovat”.

Acylpirin, některé léky na srdce, léky pro léčbu rakoviny, insulin (způsobuje vrozené defekty u zvířat), penicilin a některé další spolehlivé léky při testech na zvířatech propadly. Pokud bychom se řídili pouze výsledky vivisekce, tyto léky by byly zakázány.

Výrobci Thalidomidu (látka se zklidňujícími účinky užívaná kolem r. 1960 v západní Evropě způsobující vrozené vývojové vady u plodů žen; tzv. thalidomidovou embryopatii) byli u soudu sproštěni viny po té, co se řada expertů shodla v názoru na nespolehlivost výsledků vivisekce v aplikaci na lidskou medicínu.

Vivisekce zpozdila metodu transfuze krve o 200 let; transplantaci oční rohovky o 90 let.
Přes množství Nobelových cen předaných vivisektorům pouze 45 % oceněných vědců zastává názor, že pokusy na zvířatech jsou neodmyslitelné.

V současné době existuje nejméně 450 metod, které mohou úspěšně nahradit pokusy na zvířatech.
Každou sekundu umírá ve vivisekčních laboratořích na celém světě více než 33 zvířat. (Ve Velké Británii jedno každé 4 sekundy).

Ředitel Společnosti na obranu výzkumu (Research Defence Society; instituce, která slouží pouze k obraně vivisekce) byl tázán, zdali se výzkum v medicíně může obejít bez používání zvířat. Jeho písemná odpověď zněla: ”Jsem si jist, že ano.”

To je asi vše k tématu svobody zvířat. Budeme dál zabíjet zvířata pro naše blaho? Když máme spoustu alternativních metod? Proč zabíjet zvířata pro kožich, když je spousta umělých vláken?
Měli bychom se zamyslet...

Bobishek


Milý Bobishku, určitě se zamyslíme. Já až se pořádně probudím, to je na mě po ránu moc silných myšlenek najednou. Děkujeme a za úvodní příspěvek posíláme dárek - přívěsek na klíče a Pharmaton Activit - přípravek proti únavě.

 

Líbí se vám oblečení z kůže a proč?
Je vám proti srsti nosit srst zvířat?
Souhlasíte s akcemi pro svobodu zvířat?
Ekoterorismus a vy?
Jaký kožich máte raději - umělý, nebo "živý"?
Liška nebo sobol?
Sobol nebo koženka?
Oblékáte se do zvířátek, nebo oblékáte zvířátka?
Napište nám, rádi vás za zajímavé příspěvky odměníme.
redakce@zena-in.cz

Reklama