Cestování

Zvěř na kolečkách

Náš pes, ač jinak silně hyperaktivní, v autě ležel u nohou spolujezdce s hlavou na šaltrpáce a maximálně tak trousil chlupy, což otce iritovalo do té doby, než si koupil přibližovadlo s koženými sedadly v barvě psa.

Pak jsem vyrostla, odstěhovala se od rodičů a pořídila si kočku. Siamku. Siamky mají několik specifik, pominu-li barvu a tvar, tak jsou takové hemživé - kdo by se nechal okouzlit safírovýma očima a elegantní postavou nebo čím, tak ať si uvědomí, že si pořídí někoho, kdo za ním bude chodit a do všeho mu bude kecat. Pořád. A někdy nahlas.
K veterináři to mám deset minut... metrem. Kočka metro nesnáší, což hlučně sděluje komukoli, kdo má zájem a hlavně těm, kdo zájem nemají.

Představte si, že někdo rozřezává cirkulárkou dítě vejpůl. Asi takový je to řev, který ve stanicích metra rezonuje a dostává tak další kvality. Lidé se ohlížejí, kde koho vraždí a pak si všimnou, že to leze z mrňavé a evidentně živé a vcelku spokojené kočky. Ve vlaku je to naštěstí jednodušší, kočku vyndám z přepravky a posadím si ji na klín, ta chvilku držkuje, protože je nervózní a pak usne, kdežto v přepravce by řvala.

Když jsem se ptala chovatelů, kteří jsou zkušenější než já - ze začátku mě neutuchající schopnost kočky ječet do ochraptění (ne, fakt to není mňau. Je to něco jako mjaaaaaaaaúúúÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ) poněkud znervózňovala. Majitelka otce té mé beštyje se na mě přátelsky ušklíbla a začala vyprávět, jak svoje výstavní exempláře vezla do Ostravy, pět hodin v autě, a všechny čtyři kočky měla v bedýnkách a všecky řvaly do ochraptění a pak řvaly dál. Neuklidnilo mě to. Veterináře jsem se ptala, jestli to jako ty kočky nějak neunavuje nebo něco (kočka seděla na stole, koukala na veterináře a stěžovala si. Hlasitě), ten se zašklebil, řekl "Já mám doma orientálku (to je to samo, ale orientálky jsou jednobarevné). Neunaví. To si zvyknete."

Nejlepší zážitek byl, když jsem jela vlakem, kočka mi seděla na klíně, koukala z okna na krajinu, kterou komentovala a jakási protisedící paní pořád žvatlala ve stylu: Ale ty moje chuďátko, ty tak pláčeš, no voni tě tak trápí...", pročež kočka ji místy ironicky pozorovala, jestli je jako blbá nebo co. A paní mi nakonec navrhla, že ji mám dát do přepravky a zakrýt něčím, že si bude myslet, že je noc a usne. Tak dlouho s tím otravovala, až jsem byla nucena demonstrovat, že kočka není kanárek a že v přepravce bude zuřit i pod dekou. Staré milé dámy jsou prevít.

Kočka mi právě sedí před klávesnicí, očuchává mi obličej a líná na mě, takže omluvte eventuální překlepy :D.

gentiana


Děkujeme za krásný a vtipný příspěvek :). I kočce :))).

Jaké zkušenosti s cestování se zvířaty máte Vy, ženy-in? Napište mi o nich na redakce@zena-in.cz!

   
10.05.2007 - Zahraničí - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [2] zmrzlina [*]

    Pěkně. :-)

    superkarma: 0 10.05.2007, 15:13:14
  2. avatar
    [1] femme [*]

    my máme kočky dvě, v přepravce jedna řve celou cestu jako o život zatímco ta druhé v té své spí jako mimino

    superkarma: 0 10.05.2007, 13:44:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme