Přeji pěkné ráno. Kapesné je téma, které mě někdy dokáže rozpálit. Já osobně jsem nikdy žádné nedostávala. A rodiče mi zaplatili jenom to opravdu nejnutnější. Věřím, že kdyby bylo víc peněz, že by mi na leccos rádi přispěli, ale bohužel nebylo. Moje mladší sestra, která měla to štěstí, že se narodila do úrodnější doby, už peníze dostává. Občas, ne pravidelně, dostane nějakou tu stovku. Buď od rodičů, nebo i ode mě. Naštěstí je rzumná, takže si většinou koupí to, co potřebuje a když něco zbyde, buď si to hodí do kasičky, pokud zrovna na něco šetří, nebo si udělá radost pěkným tričkem a obědem u mekáče.

Je skromná a rozumná. Co se týče peněz a jejich utrácení, musím říct, že ve svých čtrnácti přemýšlí dost rozumně. Sama ví, co si může a nemůže dovolit. Nemá žádné přehnané nároky. Nedávno i tvrdila, že se těší, až bude moct chodit na brigády a finančně doma nějak pomáhat. Nevím, jestli je to výchovou, nebo geny, ale u nás jsme takoví až na některé výjimky všichni.

Pravý opak vidím v bratrovi mého přítele. Je mu 18, v životě na brigádě nebyl a ani se nechystá. Nemá totiž důvod. Od rodičů, kteří mu platí všechny výdaje spojené se školou, telefon, jízdenky a tak podobně, dostává navíc několikatisícové kapesné. Které většinou nějakým způsobem utratí. A když se rozhodne, že něco chce, a to on chce hodně často, stačí, když si na nový mobil, televizi, počítač ušetří něco málo a zbytek mu rodiče ochotně doplatí. Nezlobte se na mě, své děti ještě nemám, ale tenhle přístup mě docela vytáčí. Jak jsem poznala, stal se z něj rozmazlený a sobecký synáček. Na druhou stranu se ukliďnuju tím, že o to tvrději pocítí realitu, až se bude muset starat sám o sebe. Chodit do práce, platit nájem, nakupovat nebo uklízet, což taky doteď nedělal. Tedy, pokud nebude pořád ještě vysávat své rodiče. Ale co už. Dokud nechce peníze po mně, může mi to být fuk.

Zuzka

Text nebyl redakcí upraven.

A jak to máte s kapesným vy?

redakce@zena-in.cz

Reklama