Bulvár

Zuzana: Řekněte, zachránila mi život?

Je to z jedné vody, nečetla jsem po sobě, snad to jde....:

Můj skvělý dědeček byl sice zubař, ale též amatérský učitel plavání, naučil plavat kdekoho a snažil se samozřejmě naučit i mě.

Šlo to trošku ztuha,protože sportovní talent určitě nejsem a všechno, co umím (třeba lyžování),mám tvrdě vydřené, můj talent směřoval vždy spíše do umělecké sféry a navíc voda není můj živel (stejně jako Míša jsem Lvice).

Mlhavě si pamatuju na podobné drastické zážitky z lekcí plavání - učitelky plavání zřejmě vždycky postrádaly a dodnes zřejmě postrádají EQ, protože i můj dnes téměř 30-letý syn, který se na hodiny plavání dobrovolně přihlásil, absolvoval jen první
dvě lekce kdesi v Axe Na poříčí a když mi před třetí utekl s řevem až na Petrské náměstí, hodiny jsem odhlásila.

Jsem přesvědčena, že podobný osud zřejmě čeká i má vnoučata :-). Já se totiž bála především hloubky a pak hlavy pod vodou, takže právě styl splývání byl pro mě nepřijatelný.

Dědeček mě splývat nenutil, naučil mě perfektně tempa a jelikož určil lákavou cílovou odměnu za přeplavání Borku (slepé rameno Labe u Staré Boleslavi) - nafukovací matraci, po které jsem šíleně toužila - zvládla jsem všechno.

Bylo mi asi 8 let. Později jsem při dovádění v jezeru ve Lhotě (tehdy maličká čerstvě vyhloubená jáma, dnes známé koupaliště) s kamarádkama, občas i tu hlavu potopila a pak přišla nešťastná příhoda, ze které jsem sice vyvázla životem, ale s následky, které napravily až thajské rybičky,takže dnes úspěšně šnorchluju, dokonce i v hloubce, pokud je na dosah 5-ti temp  loď, či dno moře, kde stačím, nebo třeba i obyčejné nafukovací lehátko.

S kamarádkou Barbarou a její sestrou jsme denně navštěvovaly již zmíněné jezero, protože jsme trávily prázdniny v blízkých chatách svých rodičů. Mně bylo 14, Barbaře 16, její sestra byla tehdy někde na táboře. Už pár dní jsme pozorovaly divného kluka, asi 20-letého, který působil dojmem psychopata, bály jsme se ho, když se s námi snažil sblížit.

Jednoho odpoledne jsem usedly na mé nafukovací lehátko obkročmo obě dvě a rukama pádlovaly doprostřed jezera, které už tehdy bylo docela slušně rozlehlé.

Najednou vidíme, jak k nám plave rychlými kraulovými tempy onen psychopat a propadly panice. Skočily jsme z lehátka a každá jiným směrem plavala ku břehu. Psychopat popadl lehátko a vybral si mě - blížil se strašlivě rychle, v očích měl něco divného a natahoval po mě ruku, když byl u mě, stlačil mě pod vodu. Tehdy jsem se nadechla a loučila se se životem.

Najednou byla ruka pryč, vynořila jsem se a spatřila Barbaru, jak k nám plave a hlasitě zvesela pokřikuje na chlapa cosi jako: "Jé, ahoj, to je dobře, že jsi tady, už dlouho jsme tě neviděly, jak se máš"....

Byla jsem v šoku.

Doplavali jsme všichni ke břehu a dlouho nám trvalo, než jsme se chlapa zbavily. Rodičům jsme nic neřekly, styděly jsme se.

Barbara mi vysvětlila, že její tatínek lékař jí vždycky říkal, že když se setká s psychopatem "v akci", že má na něho mluvit "normálně" a vstřícně a že mu tak zabrání, aby jí ublížil (něco jako když vás někdo znásilňuje, tak se tvářit, že jste rády a navrhnout třeba akt ve svém bytě).

Myslíte, že mi tehdy zachránila život? :-)

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Když nad tím dumám, nemám vysvětlení, proč by Ti ten člověk uprostřed jezera držel hlavu pod vodou, kdyby byl v pořádku. Na druhou stranu myslím, že jste neměly skákat z té matrace. Ale pokud byl magor, udělala Barbara asi jediné správné.

Za velmi hloupý nápad ovšem za sebe pokládám fakt, že jste to nikomu neřekly. Pokud to byl nebezpečný člověk, ohrozily jste mlčením životy jiných. M.

Pište na redakce@zena-in.cz své zážitky, jak jste se naučili plavat vy, nebo vaše dítě, případně jiný člen rodiny. Jaký máte vztah k vodě a UMÍTE VŮBEC PLAVAT?   Dnes si příspěvkem můžete „vypsat“ plážový balíček.

   
11.06.2010 - Blog redakce - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. [7] Rikina [*]

    Anai — #4 A co když to tak opravdu bylo? Že se ten kluk chtěl jen nešikovně seznámit? Sml80 Já nemám ráda lidi, co vidí na každém rohu zástupy psychopatů, a sotva se někdo chová malinko jinak, než je podle nich "normálně", jsou podezíraví a honem to jdou někam hlásit. Sml57 

    superkarma: 0 13.06.2010, 13:54:27
  2. [6] Anai [*]

    Tak jo, příště volám "HURÁ" nebo "HOŘÍ", až mě zase bude topit šílenec Sml52Sml52Sml52 

    superkarma: 0 11.06.2010, 15:52:23
  3. avatar
    [5] maje [*]

    enka1 — #1 tak to s tím hurá nevím, ale když tě někdo přepadne, tak se má volat HOŘÍ a ne POMOC. když budeš volat o pomoc, lidi se budou bát, aby taky nepřišli k úhoně. ale když bude volat HOŘÍ, tak ti spíš pomůžou. smutné, ale prý pravdivéSml80

    superkarma: 0 11.06.2010, 14:52:32
  4. [4] Anai [*]

    enka1 — #1 Ano, přesně, tehdy pojem psychopat snad ani neexistoval... Postupně se mi vybavuje, co řekli rodiče, něco jako: "Ale holky, tomu chlapci jste se prostě líbily, chtěl si Vás namluvit a Vy tohle... hlavu Ti potopil, protože chtěl s Tebou laškovat!" Ano, takhle to brali, svůj pocit, který ve mě dodnes zůstal, tedy setkání s úchylem, nemohu s Barbarou již zkonzultovat, když jí bylo asi 30, emigrovala, stejně jako sestra a vdala se, tuším do USA nebo Austrálie....

    1. na komentář reaguje Rikina — #7
    superkarma: 0 11.06.2010, 14:52:10
  5. avatar
    [3] Michaela Kudláčková [*]

    Anai — #2 ...CHÁPU...Sml79

    superkarma: 0 11.06.2010, 14:49:22
  6. [2] Anai [*]

    No, Míšo, já si vzpomínám vlastně, že řekly, to víš, že řekly, sice druhý den, ale přece.... víš, oni nám rodiče nevěřili a nic neřešili... my byly obě trošku cáklé, pár let před tím jsme třeba uspořádaly divadelní představení pro celou chatovou osadu... dva roky po téhle události zas diskotéku pro místní mládež, chápeš? Pubertální hééérečky, co se maj potřebu věčně předvádět .... nikdo nás nebral vážně...

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #3
    superkarma: 0 11.06.2010, 14:32:15
  7. avatar
    [1] enka1 [*]

    Míša má pravdu. Navíc vydat se obkročmo na  lehátku doprostřed velké vodní plochy po několikadenním pozorování psychopata bylo víc než riskantní.Budiž vám omluvou, že v té době budování socializmu jakoby neexistovali. Díky předvídavosti Barbařina otce jste z toho vyklouzly.

    Nejlepší způsob jak předejít znásilnění je prý zařvat: "HURÁ"

    1. na komentář reaguje Anai — #4
    2. na komentář reaguje maje — #5
    superkarma: -1 11.06.2010, 14:31:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme