Stává se vám, že stojíte přede dveřmi a nevíte proč? Nebo si nemůžete vzpomenout na jméno slavného herce? Na podobné situace si stěžuje kdekdo.

hlavaPaměť je schopnost mozku ukládat, uchovávat a také vybavovat si informace. Je velmi úzce spojena s pozorností a soustředěním. Mozkové buňky jsou nejvíce vyvinuty přibližně kolem 25. roku věku, poté mozkové schopnosti pozvolna klesají. Zapomínání informací je přirozeným procesem stárnutí, který se nenápadně začíná projevovat již kolem 30 let. S postupujícím věkem se tato potíž zesiluje. Příčinou je snížení schopnosti mozku vytvářet a uchovávat paměťové stopy. V některých případech se vlastně ani o poruchu paměti nejedná. Problém vzpomenout si na něco je spíše výrazem nedostatečného soustředění. Kromě soustředění je vybavování informací z paměti procesem, který je ovlivněn například i prostředím, v němž se právě nacházíme, současným emočním rozpoložením či stavem vědomí.

Pozor na demenci

Nejmírnější forma problémů s pamětí je tzv. kognitivní dysfunkce neboli lehká porucha poznávacích funkcí. Ta se projevuje právě jako zapomínání jmen či toho, co jste právě chtěli udělat. K dalším příznakům této poruchy patří i problémy se spánkem, ztráta motivace a depresivní příznaky. Jinou skupinu poruch paměti představují tzv. demence. Tady se již jedná o závažné, většinou nevratné postižení vlastní struktury mozku.

  • Nejznámějším typem demence je Alzheimerova choroba. Lehké zapomínání pokračuje do zapomenutí i nejjednodušších činností, vlastního jména atd. K tomu se posléze přidávají i značný úbytek intelektu, poruchy řeči a změny chování.
  • Z dalších typů demence lze zmínit tzv. vaskulární demenci čili potíž související s nedokrvením mozku v důsledku aterosklerózy mozkových tepen.

Co paměť oslabuje nejčastěji 

Jak již bylo uvedeno, v řadě případů se o opravdové poruchy paměti nejedná. Pak je na místě zamyslet se nad soustředěním, stresem a dalšími problémy. Potíže s pamětí jsou sice dány věkem podmíněným úbytkem mozkových funkcí, ale také jsou do značné míry ovlivněny životním stylem a dalšími faktory. 

  • Stres. V jeho důsledku se do mozku dostává více hormonu kortizolu. Ten pak snižuje tvorbu spojů mozkových buněk čili synapsí, což je mechanismus vzniku především krátkodobé paměti.
  • Deprese. Zde se uplatňuje snížená hladina serotoninu v mozku.
  • Hormonální výkyvy. Objevují se především u žen v menopauze.
  • Užívání léků. Některé preparáty přímo poškozují paměťové mechanismy. Jde zejména o benzodiazepiny, část antidepresiv, antihistaminika a analgetika. Patří sem ale i léky snižující hladinu cholesterolu, beta-blokátory či přípravky proti úniku moči.
  • Alkohol a braní drog. Zde se kromě přímého poškození mozkových buněk uplatňuje i nedostatek některých vitamínů, hlavně thiaminu.
  • Kouření. Paměťové schopnosti jsou ovlivněny především snížením přísunu kyslíku do mozku.
  • Nevyvážená strava. Škodí zejména jídla s nadbytkem tuků a nedostatkem vitamínů, jako jsou vitamin B12 či kyselina listová.
  • Snížená funkce štítné žlázy. Porucha paměti je zde dána celkovým snížením metabolismu.

Kromě výše zmíněných faktorů se s poruchami paměti můžeme setkat též po cévních mozkových příhodách či úrazech mozku. V případech závažnějších potíží, které jsou případně doprovázeny i změnami v chování či neurologickými příznaky, je nezbytné podrobné lékařské vyšetření.

Aby hlava fungovala

K doplňkovým opatřením posilujícím paměť patří následující doporučení.

  • Dopřávejte si dostatek spánku.
  • Relaxujte pro snížení stresu.
  • Cvičte – vhodnými aktivitami jsou například tanec či chůze.
  • Dbejte na dostatečný příjem vitamínů, zejména C, E, B6, B12 a kyseliny listové. Nejlépe je načerpáte v podobě čerstvého ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků.
  • Nezapomínejte na omega3-mastné kyseliny, vyskytují se v rybách, lněném oleji a ořeších.
  • Vyzkoušejte ženšen – je to adaptogen, který stabilizuje hormonální hladiny v těle a přispívá mimo jiné ke správné hladině dopaminu v mozku.
  • Gingko biloba je zase lék dobrý pro prokrvení mozku.
  • Pozornost zlepšuje rozmarýn – dá se použít jako koření či aromaterapeuticky.
  • Pijte červené víno – přibližně 2 dcl denně dodají tělu antioxidant resveratrol, který zabraňuje degeneraci mozkových buněk.
  • Zaměstnávejte mozek, neboť co se neprocvičuje, to odumírá.

Autor článku: MUDr. Jaroslav Čupera

Specializace: intenzivní medicína

Lékař se věnuje intenzivní medícíně a homeopatii. Je členem Rady Homeopatické lékařské asociace, o.s., Aktuálně působí v AGNI centru v Rosicích u Brna

 

Zdroj: U lékaře

Čtěte také:

Reklama