Dobrý den,

o jarní úklid se snažím s předstihem, ale vždycky se mi to nepodaří. Letos to ale vyšlo. Jelikož se příteli ztratil prstýnek, hledala jsem ho tak usilovně, že jsem při té příležitosti z gruntu gruntovala i tam, kde se běžně neuklízí. Tak jsem ho chtěla najít, ale nikde nic. Našla jsem ho až druhý den. Úplně náhodou mi na něj utkvěl pohled. Přítel si ho položil na poličku, když šel mýt auto a zapomněl, že ho tam dal. Tak jsem ho pak nechala prstýnek hledat a bavila se hrou "přihořívá" a "hoří".

S úklidem mi nanejvýš pomáhá má skoro tříletá dcerka, ale spíše tím způsobem, že vše rozhazuje a já mám pak dvojí práci. Ale na některé věci je pedant až moc, papírky nosí do koše, snaží se mýt nádobí, zametá,  kolikrát mě pro něco napomene, že tak to být nemá (např. když nezavřu notebook, říká, že musí hajat zavřený).

Takže budu mýt okna (bez dcerky, tu dám hlídat babičce), převlékat povlečení, atd. Nejraději ovšem dělám výzdobu, ať už vnitřní či venkovní. Stejně tak činím i na Vánoce, přítel si dělá legraci, že ozdobím za chvilku i jeho. Už mám naklíčené zrní, tak už se těším, jak je pak ozdobím vajíčky a kuřátky. akdar1

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Je zvláštní, že ztracenou věc skoro nikdy nenajde chlap, ale vždycky ženská. U nás doma je to stejné. Jako by ti muži byli úplně slepí. Simona

A co vy, milé čtenářky? Jaké máte uklízecí historky? Moc se na ně těšíme na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama