Bulvár

Ztracené děti

Měli jste jako děti někdy chuť utéct z domova? Anebo jste to dokonce udělali?

Myslím, že většina dětí někdy s touto myšlenkou koketovala. Utéct před povinnostmi, před strachem z trestu za špatnou známku, před autoritativním otcem...

Důvody někdy malicherné a skutečně dětinské, někdy závažné, které se až útěkem začaly řešit.

V každém případě je útěk dítěte pro rodiče velkou ránou. Pokud se pak dítko najde, či se vrátí domů samo, je všechno v pořádku. Jsou ale i případy, kdy je dítě uneseno či ztraceno a nikdo o něm nic neví. Muka pro rodiče, která si málokdo z nás dovede představit. Před lety se stal takový případ v našem okolí.

 

Na konci prázdnin, těsně před nástupem do deváté třídy, beze stopy zmizela spolužačka mé straší dcery. Jednoho dne prostě nepřišla z venku domů. Bez slova rozloučení, vysvětlení, bez jakéhokoli náznaku nespokojenosti, vyvolané pubertální revoltou.

Denisa prostě beze stopy zmizela. Potkávala jsem její maminku, ztrhanou, nešťastnou a řadu nocí nevyspalou a vždy se mi sevřel žaludek. Co asi musí prožívat? Co všechno se té vyčerpané ženě asi honí hlavou? O čem přemýšlí? Nedokázala jsem si to představit, ale bylo mi jasné, že nevýslovně trpí. Strachem, co a kde se s její dcerou děje, zda je vůbec naživu, kde se nachází, co dělá, zda jí někdo neubližuje...?

Takové myšlenky, posílené absolutní bezmocí, pronásledovaly Denisčinu maminku celé dva měsíce.

Dva měsíce neměla ani potuchy, kde její dcera je a zda se s ní ještě někdy uvidí. Policie pátrala intenzivně, ale bez úspěchu.

Až po dvou měsících se Deniska sama ozvala. Jakoby se nechumelilo, zavolala jednou večer domů: „Ahoj mami, jenom ti chci říct, že jsem v pořádku. Bydlím ve Švýcarsku u jednoho známého a hlídám tu malé děti.“

V první chvíli nevýslovná úleva, že je dcera živá a zdravá, v druhé obrovský vztek.

Po tomto telefonátu se již podařilo Denisu vypátrat a vrátit ji zpět rodičům. Co a jak se poté dělo v její rodině, již nevím. Pouze snad to, že holčina si prostě chtěla zkusit žít na vlastní pěst. A nějak jí uniklo, co tím způsobí svým rodičům.

 

Tento případ dopadl dobře. Ostatně jako většina dalších. Přesto je ale stále hodně dětí, o kterých rodiče nevědí nic již několik let. A stále je ještě hodně dětí na útěku.

 

A právě těmto dětem je určen dnešní den – 25. 5. jako Mezinárodní den pohřešovaných dětí.

Pro děti, které jsou na útěku, zřídilo Sdružení Linka bezpečí Linku vzkaz domů – 800 111 113, na kterou se mohou obrátit nejen ony, ale i jejich rodiče a příbuzní.

Prvotním úkolem Linky je předávání vzkazů rodičům či jiným blízkým osobám dítěte na útěku, které se sice nechce vrátit zpět, ale přesto chce nechat svým blízkým zprávu, že je naživu a zdrávo. Těm dětem, které by se domů vrátit chtěly, ale nemají odvahu rodičům zavolat z obavy z jejich reakce, jsou pracovníci na Lince vzkaz domů připraveni pomoci nalézt cestu zpátky. Pokud se dítě za žádnou cenu domů vrátit nechce, pomůže mu Linka vzkaz domů zprostředkovat umístění v azylovém domě, krizovém centru či v jiném obdobném zařízení.

 

A jak hovoří statistika Linky vzkaz domů?

  • 40 % dětí na útěku mělo dlouhodobě neřešené problémy v rodině
  • 14 % dětí uvádělo jako příčinu útěku hádku či konflikt v rodině
  • 16 % utíkalo kvůli fyzickému násilí
  • u 6 % dětí souvisel útěk s problémy se školou

 

Nezbývá než přát si, aby podobných případů bylo méně a méně, aby žádné dítě nemuselo utíkat ze svého domova, ani z něj nebylo násilím odlákáno. I proto je 25. květen Mezinárodním dnem pohřešovaných dětí.

 

 

 

 

   
25.05.2004 - Společnost - autor: Jaroslava Machálková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Nanet [*]

    Natalie:jasně jsou děti nešťastné pro které je útěk východisko a jsou děti prevíti které tím vydírají, udělají průšvih a nechtějí nést následky, raději okolí naženou hrůzu, v tom prvním případě by zasloužili rodiče, i když s tou pr.. jde spíš o slovní obrat.

    kubikm: Když někdo zmizí beze stopy to musí poznamenat všechny

    superkarma: 0 25.05.2004, 20:57:49
  2. avatar
    [6] Vivian [*]

    Natalie: já to ale nemyslela tak, jak myslíš ty já naopak tělesné tresty moc nepodporuju

    superkarma: 0 25.05.2004, 20:20:12
  3. avatar
    [5] kubikm [*]

    u dcery v domě bydleli rodiče, kterým dcera odešla v 16 do školy a už se nikdy nevrátila, nikdo netuší, co se s ní stalo...určitě neutekla, neměla žádný důvod...je to už skoro 20 let a stopa žádná, dost to tu rodinu poznamenalo...

    superkarma: 0 25.05.2004, 19:17:32
  4. avatar
    [3] Vivian [*]

    Nanet: já znám jednu Denisu, která by fakt zasloužila na prdel... jestli to nebyla ta z článku

    (modří vědí )

    superkarma: 0 25.05.2004, 15:50:23
  5. avatar
    [2] Nanet [*]

    musí to být hrůza nevědět kde moje dítě je, ale na druhou stranu, tu 12 letou holčinu co nedávno hledali a tuším, že se schovávala někde na seníku, kvůli důtce, tak by zasloužila trochu na pr..., zrovna jako Denisa z článku, bohužel jsou to dětí a neuvědomí si jakou starost zbůsobí.

    superkarma: 0 25.05.2004, 13:26:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme