Bulvár

Zrušme známkování chování!


Se zářím začal opět nový školní rok. Některé děti se do své školičky těší, jiné už méně. A stejné je to i s učiteli. U nich hodně záleží na tom, jak vnímají probíhající změny. Nový školský zákon totiž nutí učitele na každé škole více se scházet, mluvit spolu a hledat nejvhodnější řešení co, kdy, jak a proč učit. Školy budou muset umět (nejpozději už za rok!) samy vysvětlit a obhájit, proč učí dle svého vzdělávacího programu zrovna tohle a k čemu to bude v životě žáčkovi dobré. Výsledkem probíhajících změn tedy může být promyšlenější vzdělávání efektivnějšími metodami!

Není ale žádným tajemstvím, že slabinou českých škol je nejen co a jakými metodami se v nich žáci učí, ale i způsob hodnocení. V tom nás však ani s novým školským zákonem žádné významné změny bohužel nečekají. Stejně jako v dobách Hujerů se totiž i dnes naprostá většina žáků (jejich rodičů a známých) pouze dozví, že dle jejich učitele „tu češtinu umí zatím na dobrou dvojku“. A to jistě i nepedagogická veřejnost přitom hladce odkýve, že konkrétní slovní popis dosažených školních výsledků a cest k nim, ve kterých je žák porovnáván především se svými možnostmi, dosud získanými dovednostmi, navrhující zároveň návody na zlepšení…, je mnohem více vypovídající, než ohodnocení mnohaměsíčního úsilí žáka číslem 1 až 5. (U starších školáků sice hodnotící čísilka učitelé nahrazují jim odpovídajícími slovy výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný či  nedostatečný, ale i ta mají k objektivnějšímu popisnému slovnímu hodnocení pořádně daleko.) Jenže slovní hodnocení je nejen více náročnější pro jeho čitatele („Mámo, co tím jako ta učitelka myslí, když tady v tom vysvědčení synkovi píše… sčítáš a odčítáš i příklady s přechodem přes desítku s ojedinělou chybou…“), ale především pro hodnotitele. Hodnotit něčí výkon precizně slovně je totiž mnohem více dovednostně i časově náročnější než běžné nálepkování nějakými čísly. Zeptejte se některých učitelek dětí 1. – 5. třídy či integrovaných žáků (které hodnotí po dohodě s rodiči slovně tu a tam někde již dnes), kolik dní tráví nad psaním slovních vysvědčení, a hned vám dojde, proč tento luxus může zatím zažívat jen hrstka našich dětí… A protože je navíc třeba i přiznat, že špatně napsaným slovním hodnocením („… mám radost, že už ti počítání jde dobře jako Pepovi…“) lze více pokazit než obyčejnou známkou, nelze asi výrazné změny ve způsobu hodnocení v nejbližších letech předpokládat.

(soutěž 6. - na)

Co by ale bylo záhodno v hodnocení změnit, a to nejlépe hned, je dosavadní způsob známkování chování! Zatímco v hodnocených školních předmětech je značná míra subjektivnosti učitelského hodnocení žáky, dospělými, ale dokonce i samotnými učiteli jaksi předpokládána a tolerována - jako nějaké běžné školní zlo, známkovat chování je nejen ještě více subjektivní, ale hlavně naprosto zbytečné! Problém vidím především v tom, že (narozdíl třeba od početní úlohy v matice) není jasně definováno, co je to „chování velmi dobré“ a co už „(ne)uspokojivé“. Nejde o to, že vnitřní řády (a třídní pravidla) jsou školami sepisovány odlišně, ale především o velmi rozdílné nazírání nás lidí na „normálnost chování“. Zatímco pod trojkou z matiky je na základě dostatečného množství i písemných podkladů podepsán konkrétní vyučující – a žák (rodič) může trvat na přezkoušení vícečlennou komisí, o známce z  chování vynáší kolektivní soud pedagogická rada (o snížené známce z chování totiž většinou hlasuje celý pedagogický sbor) bez přítomnosti (možnosti vyjádření) žáka resp. rodiče.

(soutěž 1. - milá)

Přimlouvám se za to, aby bylo dosavadní téměř nic nevypovídající třístupňové (proč ne 1 – 5?) hodnocení chování zrušeno! Připadá mi naprosto nepochopitelné, že snížená známka z chování (dvojka) nese na vysvědčení název „chování uspokojivé“! Na případné školní přestupky žáků je postačující existující systém okamžitých poznámek, napomenutí a důtek - i když lze o jejich frekvenci a způsobech používání i jejich (ne)účinnosti dlouze polemizovat. A pokud bychom přeci jen chtěli zmínit na vysvědčení nějaký závažný žákovský prohřešek, učiňme tak ve výjimečných případech přesným slovním popisem! Stačí k tomu vymezit na vysvědčení stejné místečko, jako je tam dnes na zapisování pochval. Většinou by asi zůstalo proškrtnuto, ale konkrétní větička typu: „Pod pohrůžkou ublížení na zdraví opakovaně vymáhal na mladších spolužácích drobné finanční částky,“ by jistě mnohem přesněji definovala „jinakost chování“ než nic neříkající obecná nálepka „chování (ne)uspokojivé“.

            Dětem, rodičům i učitelům přeji pohodový školní rok.

Pavel Wojnar
zástupce ředitele na ZŠ Mendelova v Karviné - Hranicích
pavel.wojnar@mendelova.cz

   
18.09.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [15] Jájja [*]

    správně, zrušila bych známky z chování a zavedla tělesné tresty :-)

    superkarma: 0 18.09.2006, 17:55:18
  2. avatar
    [14] Olynth [*]

    pajda: taky mám ten pocit, že pan zástupce není ten správný člověk na svém místě. každopádně nezná současnou školskou legislativu nebo záměrně mlží

    superkarma: 0 18.09.2006, 13:53:40
  3. avatar
    [13] pajda [*]

    Argumenty zní krásně - až na to, že nejsou pravdivé. To, co cituje "...pod pohrůžkou...atd." se totiž projednává s rodiči mnohem dřív, než se ke snížené známce z chování sáhne. V dnešní době, kdy ze školy nejde vyhodit ani děcko, které spolužákovi ublíží na zdraví si neumím představit jiný způsob, jak varovat ostatní...a psát podobné "výlevy srdce" na vysvědčení? Není to náhodou porušení zákona na ochranu osobnosti? Co je komu do toho, co se projednávalo za prohřešek? Myslím, že by se pan zástupce měl zamyslet nad tím, jestli se na své místo hodí.

    superkarma: 0 18.09.2006, 13:48:25
  4. avatar
    [12] Luciš [*]

    Olynth: souhlasím. Některé děti jsou nezvladatelné, rodičům jsou fuk a nic je nezastaví. Když začnou ubližovat z nudy druhým, tak si v podstatě nic jiného nezaslouží, je to "cejch", který se s nima bude táhnout celý život, bohužel. Chceme je vychovat, aby si vážili druhých a práce druhých lidí, ve vyjimečných případech to jinak nejde, vedení školy nerozdává dvojky z chování na potkání ale při opakujících se významných prohřešcích.

    superkarma: 0 18.09.2006, 13:13:29
  5. avatar
    [11] Handa [*]

    Se svými dětmi nemám problémy s chováním ve škole, ale pamatuji si, že na ZDŠ byli experti, kteří to z chování dotáhli i 3.

    superkarma: 0 18.09.2006, 12:24:34
  6. avatar
    [10] Olynth [*]

    Nyotaimori: víš o jiné možnosti potrestání větších prohřešků? když něco ukradneš v zaměstnání, bez milosti tě vyhodí. ze školy to jen tak nejde

    superkarma: 0 18.09.2006, 12:20:01
  7. avatar
    [8] Olynth [*]

    s panem zástupcem nesouhlasím. toto se dá aplikovat možná na prvním stupni základní školy. ve vyšších ročnících větičky na vysvědčení typu: "šikanuje mladší spolužáky" žádného puberťáka-ničemu nijak neodradí od opakování svého chování. kdežto dvojka z chování, která se píše na přihlášku na střední školu už je na pováženou.
    a navíc - a to by pan zástupce ředitele měl vědět - každému udělení snížené známky z chování zpravidla předchází výchovná komise, kde jsou přítomni rodiče žáka a mohou se ke všemu vyjádřit. a úplně podle nejnovějších školních předpisů se v takovém případě zahajuje správní řízení se všemi dopady jako např. je možnost podat odvolání

    superkarma: 0 18.09.2006, 11:41:13
  8. [6] cvachova [*]

    souhlasím

    superkarma: 0 18.09.2006, 08:00:04
  9. [5] FAXÍK [*]

    souhlasím,je to dobrý nápad

    superkarma: 0 18.09.2006, 07:24:00
  10. [4] kornoutek [*]

    taky souhlasím

    superkarma: 0 18.09.2006, 07:14:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme