.

Zrcadlo, zrcadlo, v čem mi dnes polichotíš:o)

Vztahy

Zrcadlo, zrcadlo, v čem mi dnes polichotíš:o)

Čtenářka Niki si lichotí od rána, ale nejvíce vzpomíná na malou holčičku, která jí hádala 12 let. I když to byla zjevná nepravda, stejně ji to potěšilo.


Zdravím redakci.
Když máme dnes tak pěkné téma, hned první lichotku věnuji Vám. Jste vážně úžasný a Vaše práce dodává spousty lidem úsměv na tváři, radost v srdci, pocit, že v tom nikdo není sám, pomoc byť jen psanou, ale za to hromadnou:o) a mimo jiné zpříjemnění dlouhé i krátké chvíle.
Teď něco o mě:o).
Jsem krásná a dnes mi to opravdu sluší - tím začínám den.  Je skvělé, slyšet tato slova na vlastní uši a ještě když se na vás osůbka usmívá, je velice sympatická (tedy pro mě:o)) a jako bonus k tomu je to pravda. Je skvělé se na tu osůbku podívat, pokecat s ní, upravit jí vlasy a odejít od zrcadla s vlastním odrazem:o)
Jsem chytrá a cílevědomá - to si říkám než vyrážím do práce. Můj šéf totiž nikdy nezklame a má neskutečný talent jak „proslunit“ zachmuřelý den. „ Když se Vám to nelíbí, víte, kde jsou dveře“ Jeho slova dodá mému životu hned nový rozměr. Tato dimenze mne dovede vždy do stavu, po každé jiného. Ironie, zlost, smích, zase zlost:o) a překvapivě mne i tyto situace naučily spousty výrazů, které ve slovníku nemají co dělat:o)
Jsem jedinečná a mé nervy také – s tím to heslem a úsměvem na tváři odcházím z práce.
Jsem dobrá – pro mě zatím nejlepší lichotka a nejlepší věc, co si sama můžu říct po perném dni – zmoklá jak slepice, rozmazaná jak Mona Lisa po sprše,  nas.. štvaná z práce, prostátá ve frontách, jak před svátky,  skoro hluchá po odmítání nejmenovaného operátora, který celý den otravoval a nejednoho by překvapilo, že pouhé „ne, nemám zájem“ pochopí jen lidi zřejmě chápající ufounský jazyk, jelikož jim to zkrátka nedošlo, vyšplouchaná z venku pokračujíc u nádobí, přitom z myšlenkami co s obědem a kdy půjdu se psem, po zdařilém obědu, neteřinka cccrrr u dveří, začínajíc větou „ Teto…… „ ( za těmi pár tečkami se ukrývá dlouhý, opravdu dlouhý monolog o tom jak si vrabci štěbetají na střeše), poté s úsměvem na tváři jí zamávám a jdu uklidit ten malý atentát, co mi tu to malý škvrně nechalo.. no psát to všechno, bylo by to na dlouho. Zkrátka po takovém dni v mých fantaziích jdu po červeném koberci, přebírám oskara, a můj proslov „ Jsem dobrá“ vyvolává obrovský aplaus.. :o)
Když zapátrám v paměti, lichotka, která mě potěšila a zároveň pobavila, byla na dovolené od malé asi 9ti leté holčičky s kterou jsem si hrála. Povídá mi „ kolik ti je?“  odpovídám „ kolik myslíš?“ ona „ 12?“:o).. Bylo to od holčiny milé. Ne že bych si na svůj věk stěžovala, nicméně takové skoro poloviční zkrácení není k zahození a zaručeně mě to zpříjemnilo den:o)
Lichotit by se mělo, ale s rozumem. Nejsem zastáncem  automatických, neosobních, vyumělkovaných lichotek. Nemají cenu, nemají význam.  Upřímně když mi někdo zalichotí, oponuji tím „ co potřebuješ?!“. Nemám ráda časté lichocení (a vlezdoprdelky taktéž) ,  na druhou stranu  nijaké lichocení je také na nic. Zlatá střední to je moje volba. Nevím, zda je to dobou či vychováním. Každopádně by se na lichotky nemělo zapomínat a zároveň s nimi nemělo plýtvat.

Mějte krásný den
Niki
Text nebyl redakčně upraven


Děkuji Niki za váš příspěvek, a s tou sebechválou, s tím lichocením to mám podobně. Kdo jiný by nás měl chválit lépe a účelněji než my sami sebe. Kdo jiný ví, v čem se necítíme jistí v kramflících a kde potřebujeme trochu pošoupnout. Kdo jiný nám udělá větší radost než my sami sobě. Jsem přesvědčen, že teprve v okamžiku, kdy budeme mít rádi sami sebe, začneme mít rádi i ostatní lidi…

  • Jak to máte s lichotkami vy ostatní?
  • Vzpomínáte na nějakou?
  • Jste ráda polichocena?
  • Nebo se lichotek bojíte?
  • Můžete to sdělit mně a našim čtenářkám v rámci dnešního tématu dne.

Pošlete mi své příběhy a vzpomínky na redakční mail:

redakce@zena-in.cz

a získejte poukázku do zlatnictví ve vašem městě za 1 000,-

Tou odměním tu z vás, která mne nejvíce zaujme, pobaví, rozesmutní, či rozesměje. Prostě zaujme.

   
13.10.2011 - Příběhy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [5] bonda [*]

    Už Jára Cimrman říkal: Nepochválíš-li se sám, nikdo to za tebe neudělá.

    Tak já se taky snažím říkat si lichotky.Sml16

    superkarma: 0 13.10.2011, 12:51:21
  2. avatar
    [4] femme [*]

    "kdysi" mělo být jen jednou Sml24 

    superkarma: 0 13.10.2011, 10:22:47
  3. avatar
    [3] femme [*]

    mě kdysi polichotilo, že na mně chtěl kdysi uvaděč v kině OP na nepřístupný film do 18let a to mi tenkrát bylo 25 a měla jsem dvě malý děti Sml30  OP jsem u sebe tenkrát neměla, ale zaručil se za mě můj manžel Sml30

    superkarma: 0 13.10.2011, 10:22:02
  4. avatar
    [2] delfi.na [*]

    někde jsem četla, že polichocením sama sebe se odráží nějaká ta pozitivní energie a ono se to stane pravdou, takže každý den se máme pochválit, jak jsme skvělí, hezcí, úžasní a ono to tak fakt bude Sml22Sml16

    superkarma: 0 13.10.2011, 09:49:15
  5. avatar
    [1] enka1 [*]

    Sml16Sml67

    superkarma: 0 13.10.2011, 09:42:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme