Asi před 14 dny začaly nepokoje ve Francii, kdy se vyhrotily sociální problémy v pařížských předměstích. Násilníci považují smrt dvou mladíků ve věku 17 a 15 let, které v Clichy-sous-Bois v departementu Seine-Saint-Denis zabil proud v elektrickém rozvaděči, do něhož se schovali před údajným pronásledováním policisty (zdroj www.novinky.cz), jako důvod plenění majetku a napadání občanů.

 

První zprávy jsem přešla, protože takové nepokoje, bohužel končící smrtí člověka, čas od času Francie zažije, vše utichne a jde se dál. A vláda diskutuje a řeší problémy začlenění přistěhovalců.

 

Prvně ve mně hrklo, když jsem si přečetla, že mladíci napadli i cestující autobusu a jedna cestující byla poraněna. Autobus, jediný dopravní prostředek, který staří lidé používají, neboť je v podstatě bezbariérový; kdo zná pařížské metro, je to samý schod, průchod, jsou tam spletité chodby, v pozdějších nočních hodinách tam není radno chodit bez doprovodu. Pro Pařížany je autobus, tedy byl i bezpečným způsobem cestování.

 

Z předměstí Paříže, kde se soustřeďují přistěhovalci a které trpí přelidněností bytů, drogami i zanedbávanou školní docházkou, a kde mladí nemohou v podstatě vůbec sehnat práci, se nepokoje přesunuly do centra Paříže, i do jiných měst. (zdroj: novinky.cz)

 

Začala jsem mít obavy, sice jsem na tisíc kilometrů daleko, ale v Paříži, Lille, Roubaix (předměstí Lille), Rennes, Lyonu, žijí mí přátelé či bývalí kolegové. Mám o ně strach, přiznávám. Žila jsem ve Francii několik let, další roky jsem tam jezdila služebně – je to pro mě srdeční záležitost.

 

A dnes ráno mne dorazila poslední zpráva – násilníci zranili třináctiměsíční nemluvně – mám dítě jen o pár měsíců starší. Říkáte si, co tam dělalo? Ptám se také, ale to teď není podstatné. Mělo asi na výběr jako ta paní, jež nestačila z přepadeného autobusu utéct, či prodavač, jež byl ve svém obchodě napaden.

 

Už to není obyčejná hra na schovávanou, už to odnášejí nevinní, na lidech je pácháno fyzické násilí.

Reklama