Reklama


Každou z nás určitě někdo někdy zradil nebo podrazil. Manžel, přítel, milenec, kamarádka, děti, rodiče. Někdy jsou to zrady „nevinné“ jako třeba, když voláte kamarádce, zda s vámi půjde do kina, a ona se vymlouvá, jak ji hrozně bolí hlava, a pak ji potkáte před kinem s holkou, kterou nemůžete vystát.

 

Některé zrady ale bolí víc. Třeba, když vám u oltáře někdo slíbí věrnost a za dva roky ho najdete s jinou v posteli.
Zradou je vlastně i každý rozchod. I když za něj většinou mohou oba dva, je to vždycky zrada lásky a slibu: "Budu tě vždycky milovat."

Za zradou mnohdy následuje pomsta. Jsou typy lidí, kteří nad ní mávnou rukou a velkoryse odpustí. A pak jsou ti, kteří pro pomstu žijí. Myslím si, že nejlepším způsobem, jak oplatit zradu, je odpustit, ale nezapomenout. Někde jsem četla, že pro to, aby byl člověk šťastný, musí oprostit své srdce od nenávisti. Věřím tomu, ale dodávám: oprostit, ale nezapomínat!

 

Moje babička vždycky říkala: „Nejlepší pomsta je úspěch.“

Měla pravdu. Na gymnázium se mnou chodil kluk. Byl moc chytrý, hodný, milý. Ale ošklivý a nemoderně oblečený. Holky se mu smály a žádná ho nechtěla. Tehdy byl smutný, já mu říkala: „Počkej za pár let a uvidíš.“
A taky dneska vidí. Vystudoval vysokou školu, pracuje v Rakousku, vydělává moře peněz a je pořád stejně ošklivý. Ale holky, které se mu předtím smály, mu teď lezou samy do postele a může si vybírat.

Cola

Takže, když je mi teď někdy smutno, že mi někdo ublížil nebo mě zradil, vzpomenu si na babičku, seberu všechnu energii, zatnu zuby a pracuji na sobě. A všem škarohlídům, posměváčkům a zrádcům ještě jednou ukážu!

 

Kdo vás kdy nejvíc zradil?

Koho jste zradila vy?

Je lepší odpustit, zapomenout, nebo pomstít se?

Znáte nějakou rafinovanou pomstu?

Dokážete na zradu zapomenout?