Někteří spisovatelé píší jen cestopisy, jiní milostné psychopříběhy, další se zaměřují na sci-fi či detektivky, další zkoumají historii či politiku. Jiří Strádal hravě skloubí ve svých knížkách všechno dohromady.

O jeho multižánrové prvotině jste si mohli přečíst zde:

Na podzim ovšem vydal téměř čistokrevnou detektivku, jen s lehkými společensko-kritickými a cestopisnými prvky, a pokud jste vy, nebo někdo ve vašem okolí, koho chcete obdarovat, stejná „krevní skupina“ čtenářek či čtenářů jako já, vřele doporučuju nejnovější autorovu knížku. Vyšla na podzim a hravě ji objednáte v každém e-shopu.

Jsem velmi vybíravá čtenářka.

Nesnáším náměty pesimistické, politické, válečné, krvelačné, prvoplánově komediální (a la sitcom) či plytce milostné příběhy s lehce odhadnutelným koncem. Už vůbec nemusím knížky řešící chudobu (já si chci při čtení představovat hezké věci) a úplně nejraději mám ty z prostředí našeho, českého a současného. Pokud se nejedná o mé oblíbené spisovatele, zkušeně ohodnotím v knihovně, kam pravidelně chodím, výtisk podle obalu.

kniha

Tak po tomhle bych nikdy nesáhla... Kdybych neznala autora, nečetla bych ani Zprávu pro Afroditu.

A to by byla velká škoda! Jak už jsem psala, její autor, můj velký kamarád Jiří Strádal, je při vší úctě i dle svých vlastních slov tak trošku flink. A tak kývl na přebal své knížky s fotkou, zavádějící téměř k lesbicky laděnému braku.

Přitom se jedná o super detektivku, při které nedýcháte napětím!

Thrillerový příběh lehce rámují psychologické, milostné a cestopisné prvky, proto být filmařem, tak po Afroditě přímo hrábnu. Když jej čtete, představujete si totiž děj velmi barvitě - a nemusíte na to mít ani zvláštní fantazii - autor vám exteriéry přiblíží velmi sugestivně. Navíc zfilmování by románu hodně prospělo. Herečky by propůjčily malinko šablonovitým (asi proto, že autor má k ženám velmi galantní vztah na to, aby je dokázal pomlouvat) postavám svou duši. Na rozdíl od hlavní postavy.

Proč? Prozradím, že nápadně připomíná autora samotného.

Lehce zfabulovaný, ale stejný jako v Ďáblech a stejný, jako v chystaném románu, jehož rukopis jsem právě dočetla a na který se můžeme těšit příští rok.

A proč ne? Čtenář si hlavního hrdinu oblíbí a těší se na jeho další příběhy. Dobrá strategie - jen ten detektiv musí být hodně jiný než ti, které známe z děl nejúspěšnějších spisovatelů detektivních příběhů, tedy žádný H. Poirot či Perry Mason. Takže prostě někdo ryze český - a to vypravěč-detektiv Jirka určitě je.

Ačkoliv se jedná o velmi akční děj plný stříleček a kriminálních zvratů, nikdy nemáte pocit, že o tohle jde především, nejdůležitější je důmyslně vymyšlená zápletka.

Slibuji poutavý příběh dvou mužů, kteří se na dovolené setkávají s jednou českou rodinkou, která zamotá jejich životem a hlavně opravdu mistrovsky vygradovanou překvapivou pointu v závěru.

Protože jsem málem uschla vedrem...

...když jsem na dovolené na lehátku „šla do finále“ a zbývaly mně asi dvě stránky. Vedle mě bazén, pár kroků moře, ale já se prostě co možná nejdříve MUSELA dozvědět, JAK to s těmi všemi lidmi dopadne, kdo je vrahoun a kdo čistý...

Reklama