Co obnáší povolání knihovnice...
 
Jsem knihovnice 28 let, se střední odbornou školou a nemůžu říct, že by mě škola nějak zvlášť vybavila pro život a praxi  :o)  ještě nám lhali, tvrdili, že my ještě budeme generace, kterou počítače minou!
 
A dneska mě to živí.. No živí..
 
Ze studia tím pádem nejvíc vzpomínám na studia, na internát v Ostrovní, kdy Praha byla tak úžasně malá a všude bylo blízko a všude se něco dělo... no, to jsme odbočila.
 
Nejdřív jsem byla "pulťák", jak v ústřední půjčovně, tak později na pobočce.. to se mi hodně líbilo, byla to práce s lidmi a knížkami, který miluju  ze všeho nejvíc... Pak byla desetiletá éra v  "hudebním oddělení, půjčování audio a videonosičů, já si v té době dělala i nákup a  katalogizování, dneska jsou na to extra pracovnice.. Byla to zase trošku jiná práce, chodili tam podstatně jiní lidé. Asi mě nejvíc "opotřeboval " dav dospívající mládeže... zatoužila jsem po tiché kanceláři... I když dva roky na studovně taky byly docelá fajn, byla to zas jiná práce - je zajímavé, že na každé z těch půjčoven a oddělení chodí trošku jiná skladba davu, tady to byl dav většinou vlídný a přátelský.. A teď už několik let mlátím do klávesnice, moje pracovní náplň je evidence a zpracování veškerých seriálů (periodik, od ročenek po denní tisk), které u nás vychazí... občas šéfové tvrdím, že bych měla mít příplatky za práci z nebezpečnými materiály, to když musíte probírat Spy Superspy, Aha  a jiné klenoty našeho bulváru... Je to občas nudná a ubíjející práce, tak si prostě musím odskočit sem tam třeba na ženu-in, protože jinak se v té ubíjející stereotypní práci  pletu, dělám chyby a šéfka se vzteká.. Tak je vlastně v jejím zájnu, abych udržela postřeh a čerstvý rozum, no ne...
 
Mili
 

Pracuji už třetím rokem v jedné malé advokátní kanceláři jako sekretářka, dnes je moderní říkat asistentka. Moje práce spočívá v komunikaci s klienty, ověřování různých listin a písemností na notářství, psaní dopisů a různých jiných písemností, v pochůzkách na soudy a samozřejmě také ve vyřizování telefonických hovorů.

Přiznám se, že po ránu jako první zapínám ženu-in a mám ji na liště celý den.
Pokud mám čas, jsem tady s Vámi. Jsem ráda mezi lidmi, a proto mě moje práce baví, ale co se mi líbí úplně nejvíc, je to, že mě tady berou jako jednu z nich. Když jsem na tohle místo nastupovala, bála jsem se povýšenosti, kterou jsem si vždy spojovala - nevím proč právě s právníky.

A kdyby mi někdo řekl, že budu se svou šéfovou tancovat u ní v kanceláři břišní tance (vysvětlovala mi jeden krok, který jsem nemohla pochopit), asi bych mu poklepala na čelo a odkázala ho do oblasti scien-fiction.

A vida, stalo se.
Přeju i Vám, aby se Vám v práci líbilo, tolik jako mě.
Žábina.


Na další příspěvky dychtivě čekám na adrese redakce@zena-in.cz!!!

Reklama