Reklama

 

Zatoužily jste někdy mít manžela, který dokáže vydělat několikanásobek průměrného platu? Nemuset chodit do práce a na domácí práci mít vlastní hospodyni? Líbí se vám představa, že zatímco se opalujete u bazénu, vaše au-pairka pomáhá dětem s domácími úkoly? A co teprve takový rozlehlý dům s luxusním vybavením, sice blízko města, ale přesto vzdálený tak, abyste byla v přímém sousedství s přírodou? Místo počítání peněz, abyste vyšla do výplaty, návštěvy luxusních obchodů a restaurací?

 

Mnoho z nás touží žít zdánlivě bezstarostný život boháčů. Mnoho z nás touží stát se alespoň na chvíli „zelenou vdovou“. Tento termín vznikl v Anglii v 70. letech. Označuje manželky bohatých podnikatelů, kteří si v touze žít v poklidu v dosahu přírody postavili luxusní sídla mimo stresující ruch velkoměst. Osamělé ženy uprostřed přírody věčně čekající na své zaneprázdněné manžely – to jsou zelené vdovy.

 

Do Česka tento fenomén dorazil společně s restitucemi a rozvojem podnikání na začátku 90. let. Zrození zelených vdov doprovázela výstavba satelitních městeček a poznávacím znamením typické rodiny zelené vdovy se stalo podnikatelské baroko.

 

Nuda, stereotyp, osamělost

Ráno co ráno se satelitní městečko zdánlivě vylidní. Přesto za vysokými ploty luxusních domů někdo zůstává. Někdo, kdo bude celý den čekat, až se vrátí manžel z práce. Možná zajede autem do blízkého nákupního centra, i když vlastně neví, co nakupovat – všechno už má.

 

Za jinou zdí je možná žena, která by mohla být její věrnou kopií, ale pravděpodobně se nikdy nesetkají, nespřátelí. I to je totiž jeden z důvodů, které vedou ke zrození zelené vdovy. Klasická vesnice nabízela mnoho příležitostí, při kterých se sousedé přirozeně potkávali a navazovali kontakty. Náves, místní obchod s prodavačkou, která ví o každém všechno, kostel, hospoda. Ploty, které jsou dnes záměrně neprůhledné a vysoké, aby spolehlivě chránily soukromí svého majitele, paradoxně také brání přirozené komunikaci s okolím.

 

Je to jako by se obyvatelé těchto domů dobrovolně zavřeli do vězení osamělosti. Je to tak ale jen částečně. Muž každé ráno odjíždí za prací, většinou až do pozdního večera, často i o víkendech. Návrat domů je pro něj příležitost k relaxaci a odpočinku. Jeho žena mezitím zůstává zavřená v luxusním vězení v očekávání celodenní nudy. Často si právě z nudy a osamělosti nachází milence, obvykle někoho, kdo je – na rozdíl od manžela – stále při ruce: svého zahradníka, mladíka z nejbližší pumpy… Větším problémem se může stát pití alkoholu a užívání drog, které velmi často mohou přerůst v závislost, o které ani nejbližší okolí nemusí tušit. Zelené vdovy bývají nezřídka pacientkami soukromých psychoterapeutických a partnerských poraden. Trpí depresemi, neurózami, pocitem vlastní zbytečnosti. Problémy se objevují v manželství jako takovém a rozvodovost takových párů je až 30 %.

 

Žena v domácnosti?

Neměli bychom na zelené vdovy pohlížet pouze v negativním slova smyslu. Ve své podstatě jde opravdu o ženy v domácnosti. Je pravda, že ještě v nedávné historii bylo zcela běžné, že žena se starala o domácnost a za výdělkem se vydával muž. Je ale také pravda, že tehdejší průměrné hospodyňky netušily nic o myčkách, pračkách se sušičkami, o vlastní kuchařce a uklízečce si mohly nechat jen zdát. „Udržování rodinného krbu“ byla celodenní činnost. Ještě v roce 1972 české ženy uváděly, že domácími pracemi (úklid, vaření, nákupy a praní) stráví průměrně pět hodin a dvacet minut za den! Dnes některé ze zelených vdov pochopily, že život bez jakékoliv činnosti je ubíjející a vyčerpávající, a proto se rozhodly věnovat se právě starosti o dům, zahradu, o blaho manžela, s tím, že výměnou za luxusní život nabídnou čistý, uklizený dům, jídlo, maximální péči o děti a muže. Formou vlastní seberealizace se jim tak stává starost o rodinu, bohužel často nespravedlivě nedoceněná.

 

Je to jedna z mála možností, jak se s životem zelené vdovy vypořádat. Bohatí manželé, často špičkoví manažeři, nemívají zájem na tom, aby jejich žena docházela do práce. Do denních aktivit jako je navštěvování fitness, kosmetiky apod. se ženám samotným příliš nechce a kamarádky? Ty buď přes den pracují, nebo podlehnou závisti a se svojí kamarádkou se přestanou stýkat úplně.

 

 

Znáte ze svého okolí nějakou „zelenou vdovu“?

Je to vaše přítelkyně, nebo je to žena, která se skrývá ve svém luxusním domě?

Je pro vás představa, že byste byla žena v domácnosti, noční můrou, nebo by vás takový způsob seberealizace uspokojoval?

Umíte si takový život představit?

 

Prosíme vás o pomoc při realizaci nového dokumentárního cyklu České televize, který navazuje na úspěšné „Posezení s Janem Burianem“. Hledáme ženu – zelenou vdovu. Cílem projektu je formou přátelského rozhovoru odhalit život, přání a touhy takové ženy. Pokud máte jakýkoliv tip, pošlete jej prosím na adresu marina.kra@seznam.cz, pomůžete smysluplnému projektu.