Magie

Zora – červánková bohyně Slovanů

Jitřenka i Večernice, družka Slunce i milenka Měsíce, bohyně lásky, plodnosti i úrody. Taková je hvězda Zora zahalená do červánků. Vydejte se s námi po stopách našich slovanských předků a odhalte tajemství jejich nejkrásnější bohyně.

Mírně nadneseně se dá říci, že kolik je slovanských mýtů, tolik je variací Zory. Ačkoli bývá nejčastěji spojována s krásou, láskou a manželstvím, v některých pověstech ji najdeme i jako pannu, nebo dokonce jako vodní kněžnu chránící válečníky. Všechny prameny se tak shodují snad jen v Zořině ženství.

Přečtěte si také

Nomen omen

Kolik má Zora významů, tolik má i jmen. Objevuje se jako Zaria nebo Zoria, případně Zarja, Zvezda, Zwezda. V českých překladech je známá také coby Jitřenka, Večernice i Denice. V litevštině je nazývána Aušrinė, jejíž lotyšský ekvivalent zní Auseklis. V latinském okruhu je známa jako Aurora, bohyně červánků. Významově jí také odpovídá indoárijský bůh rudé oblohy Ušas. V některých pramenech bývá ztotožňována s Astrou (hvězdou), řeckou bohyní lásky Venuší, nebo bohyní ranních červánků Éós.

Zůstaneme-li u jména Zora, zjistíme, že zanechalo v češtině několik běžně používaných slov - obzor, zornice, či zorné pole. Obdobně je tomu i v ruštině, kde nese pojem Zarja, krom názvu bohyně, i význam záře.

Ráno, večer, nebo půlnoc?

Ačkoli býváZora nejčastěji ztotožňována s Jitřenkou, tedy východem slunce či svítáním, existují i mnohem komplikovanější výklady. V rámci nich se Zora objevuje jako trojjediná bohyně, objevující se jako:

  • Ranní hvězda – mladá čistá panna otevírající nebeskou bránu, aby jí mohl projet sluneční vůz. V pověstech je o ní psáno: „Jdi, prosím, sestřičko otevřít bránu,“ řekne před svítáním kníže Dažbog své sestře Zoře - Jitřence. A Zora, Zarja, Jitřenka čili Venuše jde a lidé na nebi vidí její záři.
  • Večerní hvězda – hlavní postava z pohádky Princ a Večernice skutečně nevznikla jen v hlavách pohádkářů, ale měla svůj reálný předobraz ve slovanské mytologii. Večerní hvězda totiž v podobě zralé ženy-matky, bývá nejen manželkou či družkou Slunce (či Měsíce), ale v některých verzích i jejich sestrou.
  • Půlnoční hvězda – temná hnusná babizna, která každou noc zavraždí Slunce, aby mohla převzít vládu nad světem. Je bohyní černoty a smrti, ale také znovuzrození, protože dá Slunci vždy šanci se opět narodit a vystoupat na oblohu.

Modleme se zas a znova

I otázka uctívání Zory zůstává opředena závojem tajemství. Nejsou známy ani její chrámy, ani jasně identifikované modly. Jediným pramenem k Zořině kultu tak zůstává folkloristika.

Dochovalo se například jedno zaříkadlo, jaké zpívala děvčata při jarním rituálním omývání říční vodou, ve kterém se říká: „Vodýce, Jordanýce, umýváš hóry i dóliny, bílé kořeny, žluté kameny, obmyj i mne ze všelijakých vyrážek, strupů, abych byla spanilá jak Vesna, pěkná jak Zora jasná. Jak se lidé radují z Vesny, tak aby mne milovali, abych byla sytá jak podzim a bohatá jak Země.“

Při ruských folklorních slavnostech pak můžeme vidět Zoru jako krásnou mladou dívku s hlavou pokrytou červeným hedvábím, sedící na zlatém trůně a v ruce držící zlatou misku.

Pověst nakonec

Kdysi v prvních jarních dnech konala se velká nebeská svatba. Měsíční bůh Menuo si vzal za ženu sluneční bohyni Saule. Když ale přišla noc a Menuo putoval oblohou sám, zakoukal se do Jitřenky (Aušrine) a pomiloval se s ní. Tato zrada rozlítila hromovládce Perkúnase, který pak ve vzteku Menua rozsekl v půli. Od té doby se Měsíc půlí a pak znovu dorůstá.

Kam dál?

   
27.11.2013 - Magie - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [2] lenka.petrilakova@seznam.cz [*]

    Sml32

    superkarma: 0 04.12.2013, 20:17:39
  2. avatar
    [1] Hanula [*]

    Sml16krásná pověst - budu dávat dále....Sml67

    superkarma: 1 27.11.2013, 11:44:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme