Praha slavila deset let výročí spolupráce s bývalým císařským městem Kjóto. Toto město patří k nejstarším a nejkrásnějším kulturním centrům na japonských ostrovech, takže se může honosit obdobnou pozicí jako naše matička Praha v Evropě. Snad i proto města spolupracují.

Součástí oslav bylo i předvedení tradičního čajového obřadu, který právě v Kjótu vzniknul. Přibližně ve druhé polovině 16. století se město stalo domovem čajových mistrů rodu Senke, jehož základy položil muž jménem Sen no Rikjú

Sen no Rikjú se narodil v pol. 16.století do rodiny bohatého sakajského obchodníka a do japonských dějin vstoupil jako reformátor čajového obřadu, ale také jako významný politik, který se později stal osobním čajovým mistrem nejmocnějších mužů středověkého Japonska - Ody Nobunagy a Tojotomiho Hidejošiho.

Čajový obřad byl přitom v Japonsku provozován již dvě století před Sen no Rikjúem, ale sloužil spíše jako demonstrace síly a moci než jako estetické posezení s přáteli za účelem přátelského rozhovoru a meditování nad určitými tématy.

Rikjú také zaměnil – k pohoršení společnosti – ty nejdražší a nejhonosnější části čajových servisů dovážených z Číny a Koreje nejen za předměty japonské, ale dokonce za předměty ze života japonských prostých lidí. Rikjú tedy razil hodnoty nového estetického ideálu, který vidí krásu v prostotě, jednoduchosti a úctě hostitele k hostům. Podstatu celého čajového rituálu potom tvoří čtyři slova, která visí na svitku v místnosti, kde je obřad pořádán: wa - harmonie, kei - úcta, sei - čistota, džaku - zklidnění.

Čajový obřad se stal součástí japonské národní tradice, i když pochopitelně škola Urasenke není jediná, patří k těm významným. Čaj patří v Japonsku k tradicím, které již sice nejsou natolik populární jako v minulosti, ale čajovému obřadu se děti učí již od nejnižších vzdělávacích stupňů, takže stále patří mezi tradice živé.

Koncem 70. let minulého století byl potom v Kjótu při tříleté vyšší odborné škole čajového obřadu, patřící pod patronát nadace Urasenke, otevřen program studia Čajového obřadu pro zahraniční stipendisty. Tento program pak nese výstižný název - Midorikai - Zelené společenství.

Lidé z různých koutů světa přijíždějí do Kjóta, aby se po dobu jednoho roku vzdělávali v umění Cesty čaje. Ta se vyučuje i v Praze, kde se výuky můžete zúčastnit i vy. Pochopitelně s aktivitami školy se můžete setkat i jinde, na jejich ukázky narazíte poměrně často. O všech jejich aktivitách i způsobu přípravy čaje se více dočtete na jejich stránkách ZDE.

Podotkněme jen, že čaj, který je při obřadu podáván, je velmi chutný, a pro ty z vás, kteří s kvalitními japonskými čaji ještě nepřišli do styku, bude určitě zajímavým objevem, který zaujme jak chuťové pohárky, tak vaše oko. A kdo ví, možná okouzlí i vaši duši a vy se vydáte na Cestu čaje, která v sobě skrývá daleko více moudra, než bys mohlo zdát z těchto několika řádků.

Zdroj: Urasenke.cz

Reklama