Bulvár

Znáte českou Marlene Dietrich alias Renatu Drössler?

Pokud ano, tím lépe, pokud ne, seznamte se. Tato charismatická zpěvačka našla smysl svého života v šansonu, žánru, který ne každý umí, a ne každému „sluší“. Renatě Drössler ano.

Když v úvodu zmiňuji „českou“ Marlene, měla bych poopravit i polskou, neboť šansoniérka Renata Drössler se narodila polským rodičům v Třinci. A Polky jsou, jak známo, velmi krásné ženy. Výjimkou není ani Renata, nápadně vysoká, štíhlá blondýna, která upoutá pozornost, kamkoliv vstoupí. A to nejen svým zjevem, ale i zpěvem. 
O tom a mnohém dalším bude náš rozhovor.

krasnastojici

Když jsem si i o vás hledala nějaké bližší informace, zaujalo mě, že láskou k šansonu jste zahořela už v dětství. Kde se vezme v malém děvčátku láska k šansonu, poměrně těžkému hudebnímu žánru?
Zní to možná jako klišé, ale zpívat jsem chtěla opravdu odmala a v písních mě vždy zajímal jejich obsah. Samozřejmě jsem textu občas špatně rozuměla a potom mi vycházela nepochopitelná spojení jako: „Zelená je tráva pod balkonem hrad...“ nebo: „Učitelka Josefína vůbec nemá u Stalina“. To byly pro mě textařské hlavolamy.
Časem jsem pak začala objevovat jazz a jiné žánry. Na základní škole jsem byla na koncertu polské šansoniérky Ewy Demarczyk, která mimochodem několikrát zpívala v pařížské Olympii, a ta mi učarovala. Záhy se mi dostaly do ruky i písně Hany Hegerové či Evy Olmerové a má láska k šansonu začala být velmi intensivní. K tomu moje sklony k herectví a cesta byla vybrána.

herectviR

Narodila jste se v Třinci polským rodičům. To oni vás vedli lásce k hudbě?
Nevím, zda to souvisí s polskou náturou, ale určitě vztah k hudbě a divadlu ve mně vypěstovali rodiče. Kupodivu ale ne tím, že by mi zametali cestičku a vodili mě za ruku do kroužků. Když jsem chtěla chodit do lidušky na zpěv, tak jsem mnohé týdny slyšela stejnou odpověď: „Ano, půjdeme se přihlásit příští týden...“ Až jsem nevydržela a přihlásila se sama. Pravdou je, že se u nás hodně zpívalo. S maminkou jsme si často zpívaly dvojhlasně a tatínek mě brával občas na zkoušky třineckého sboru Hutnik. Bylo to fajn, ale muselo se tam dvě hodiny sedět, a to mě moc nebavilo. :)

smikrofonemR

Můžete nám stručně popsat cestu z „Polska do Česka“?
Narodila jsem se sice v Třinci v Česku, ale ano, dá se říci, že ta cesta z Polska do Česka byla. Po ukončení polského gymnázia v  Českém Těšíně jsem odjela do Prahy na DAMU a pak zpátky na polskou scénu Těšínského divadla. Potom jsem na rok odskočila do Polska do muzikálu v Teatrze Rozrywki a pak znovu zpátky do Čech, přímo do Semaforu. Trochu jsem si ten divadelní život komplikovala, ale ty komplikace byly vlastně k dobru. Dokážu mluvit stejně dobře česky i polsky.

Který jazyk je vám bližší? Český, nebo polský?
To je dost složitá otázka. Tady v Praze jsem se vdala a zapustila kořeny. Mám dvě úžasné dcery. Pohybuji se tady, v českém prostředí, tak je pro mě samozřejmostí, že mluvím česky. Když přijedu k nám, tak je samozřejmostí, že mluvím polsky nebo slezsky. Vlastně blízkost jazyka mi určuje okolí. Vůbec si nedovedu představit, že mluvím s kamarádem Polákem, ačkoli umí česky mluvit, jinak než polsky. Ale je fakt, že Otčenáš v polštině je mi mnohem bližší než v češtině.

Vystudovala jste DAMU, tedy hereckou školu, ale nakonec se věnujete zpěvu. Kdo u vás objevil, že máte více talent pěvecký než herecký? Nebo pociťujete stejnou měrou obojí?
Herectví jsem šla studovat úplnou náhodou. Nynější ředitel Těšínského divadla Karol Suszka mi po jednom vystoupení nabídnul, abych zkusila jít k přijímačkám na herectví. Připravoval mě, já to zkusila a vyšlo to. Ale zase jsme u toho polsko-českého tématu. Měla jsem studovat herectví v Polsku. Tady jsem dělala ministerské zkoušky, a jelikož nastal v Polsku výjimečný stav a studenti měli zákaz studovat v Polsku, tak mě přijali na DAMU. A nelituju toho. Ve škole si profesoři všimli, že zpívám, a asi dobře, tak mě neustále směřovali k hudební scéně. Jednou mi prof. Leo Spáčil řekl: „Ty dokážeš své emoce mnohem víc sdělit v písních.“ A zase jsme u toho šansonu.

Dlouhá léta jste členkou Divadla Pod Palmovkou, kde zvedáte diváky ze sedadel ve hře Edith a Marlene – fascinující pěvecké osobnostmi. Nedá mi se nezeptat, cítíte se více Edith, nebo Marlene?
Před osmnácti lety mě oslovil režisér Pavel Pecháček, abych ve hře Edith a Marlene zahrála roli Marlene. Nabídku jsem přijala, jelikož jsem za sebou měla One women show / To jsem já. Byl to recitál písní Marlene Dietrich v režii Józefa Czerneckieho. Určitě mi je Marlene bližší. Už tím, jak vypadá, ale taky pocitově. Edith je pro mě velká divoška. Byla jsem vychovávaná jinak, a to se pak prostě odrazí. Takže určitě Marlene.

marlene

Chtěla byste žít v době jejich slávy?
To je krásná otázka. To víte, že chtěla. V té době byly umělkyně, a umělci vůbec, považováni. Lidé k nim chovali úctu. A vůbec ta doba, co se módy týče, byla velice ženská. Ženy byly ženami i se svými vrtochy a muži byli praví gentlemani. Alespoň mně se tak ta doba jeví. Ale mluvíme o umělcích. Ne o sociálním životě všech. To asi vypadalo trochu jinak.

marlenedva

S šansonem jste účinkovala na mnoha místech, v mnoha zemích, dokonce jste vystupovala i v Indii a prý jste okouzlila samotného Kabira Bediho, svého času známého lamače ženských srdcí, známého jako Sandokana. Vy jste se s ním sešla i osobně? Jak na Vás působil?
Se svou skupinou P.R.S. jsme byli pozváni generálním konzulátem v Mumbaji na koncerty. Bylo to v rámci reprezentace České republiky v době jejího předsednictví v Evropské Unii. V Národním Divadle NCPA v Mumbaji jsme zpívali pro Bollywood a další hosty a diplomaty. Po koncertu mi generální konzulka Eva Drdáková řekla, že na scéně na mě čeká Kabir Bedi. Když jsem vyšla z šatny, objevil se přede mnou krásný, zralý, charismatický muž. Byl vysoký jako já v podpatcích. Příjemně jsme si popovídali a kolem něj se linula vůně tabáku, prolnutá parfémem. Prostě krásný vjem čichový i zrakový.

To muselo být nezapomenutelné setkání. A jistě oboustranné.
Teď z jiného soudku: Kdybyste měla jmenovat nejdůležitější lidi vašeho života, kteří vás nějakým způsobem hodně ovlivnili, nebo dodnes ovlivňují, koho byste jmenovala?

Samotné situace, do kterých se dnes a denně dostáváme, nás ovlivňují, a samozřejmě také lidé, se kterýma trávíte nejvíce času. Takže do určité doby to byli rodiče, později manžel. Velkou měrou mě ovlivnil také režisér J. Czernecki. Samozřejmě dcery Karolína a Natálka a v neposlední řadě fotografka Lenka Hatašová, se kterou úzce spolupracuji a jsme si velmi blízké. Vysíláme na stejné vlně.

sdceramiR

Není to tak dávno, co právě jmenovaná Lenka Hatašová, naše velmi uznávaná fotografka, s vámi nafotila poměrně odvážné snímky, vaše akty. Sakra, jak se docílí tak dokonalé postavy?
Děkuji. Do nedávna jsem svou postavu neřešila. Tak mi to Bůh nadělil a já pro to nemusela dělat vůbec nic. Žádné diety, žádné posilovny… stačil sám život. Teď už zvažuji, co je pro mé tělo a duši nejlepší. Snažím se zdravě jíst. Bohužel pravidelnost mi dělá problémy, už nestačí čtyři hodiny spánku, ale osm. Pokud mám pocit, že má pleť si zaslouží trochu rozmazlit, tak dojdu k mé kouzelné paní kosmetičce Jarce Krejčíkové v Benátkách nad Jizerou. Den bez ranního cvičení je méně pohodový a hlavně snažím se obklopovat fajn lidmi, což neznamená odmítnout pomoc těm, co na tom nejsou zrovna psychicky nejlíp. Milovat život a lidi v něm.
A když je náběh na to, že by mě mohl někdo rozčílit, tak si uvědomím, že jsme všichni bratři a sestry a poprosím Boha o předání nešťastníkovi Klidu a lásky. Mně to pomáhá.

akty

Vzala byste za svůj dosavadní život něco zpátky?
Jak přemýšlím, tak asi ne. Každého v životě potkávají příjemné i nepříjemné chvíle. Ty nepříjemné se většinou vlečou, ale já se vždy snažím najít v nich pro mě něco pozitivního. Je to jen o úhlu pohledu. Ač se to nezdá, tak ty nepříjemnosti nás posouvají dál. Ovšem pokud to nevzdáme. Jsou to životní lekce, které se budou opakovat tak dlouho, dokud v sobě něco nezměníme. Snažím se být vzorná žačka, ale je to někdy dřina. A ne vždy odcházím s jedničkou :). Nechci nic vzít zpátky. Vše je tak, jak má být.

A máte někdy pocit, že vám něco uteklo?
Myslím, že ne. Vše má svůj čas. Pamatuji, když jsem porodila mladší Natálku a opravdu jsem cítila, že teď je čas na výchovu dítěte a věřila, že čas na práci přijde. A přišel. Nejde přeskočit zásadní etapy, ty neutečou. Dřív nebo později se objeví.

okoR

V době tohoto rozhovoru budete slavit narozeniny, významné životní jubileum, věk neprozradím, to se u dámy nesluší.
A v době tohoto rozhovoru se také uskuteční váš narozeninový Superkoncert Chanson mon amour. Bude se nějak lišit od ostatních? A na základě čeho jste třeba vybírala svoje narozeninové hosty?

Budu slavit polovinu mého století. Nestydím se za to. Každý věk přináší něco krásného a nového. Jen to chtít v sobě najít. 15. 9. oslavím v Semaforu své narozeniny. A jak víme, oslavy můžou být i o den dřív. Jelikož má Pražská umělecká pouť začala v Semaforu, tak mé pozvání přijali Jiří Suchý a Jitka Molavcová. Moc si toho vážím.
S Marcelou Březinovou delší dobu učím na Mezinárodní konzervatoři, stejně jako s Valerií Zawadskou. Marta Balejová pro mě píše texty, ale současně skvěle zpívá. S Radkou Fišarovou pracujeme na zajímavém projektu, který brzo uvidí světlo světa, a s Kamilou Nývltovou jsem hrála v Draculovi a mám k ní takový mateřský vztah. Asi proto, že je ve věku mé starší dcery Karolíny. A na takové akci nemůže chybět ani můj kamarád Jiří Zbořil a můj bývalý dlouholetý pianista Michal Hájek. A hlavně, jsou to lidi, se kterými mě spojuje určitá frekvenční vlna... :)

Přijměte v závěru moji gratulaci, ať se koncert vydaří a máte řadu příznivkyň...
Třeba i nových, z řad našich čtenářek – kdo ví.
:)

koncertplakat

 Vizitka:

  • Renata Drössler se narodila se 16. 9. 1963 v Třinci.
  • Po maturitě na polském gymnáziu v Českém Těšíně absolvovala v roce 1986 DAMU.
  • Hrála na polské scéně Těšínského divadla, získala angažmá v muzikálovém divadle Teatr Rozrywki v Polsku.
  • V Praze hrála šest let v Semaforu, dále v muzikálech Dracula a Brouci.
  • Po narození druhého dítěte se věnovala rodině a účinkovala ve hře Edith a Marléne v Divadle pod Palmovkou, která se hraje dodnes.
  • Zaměřuje se především na šanson, překládá polské texty a zhudebňuje texty jiných autorů a básníků.
  • Zpívá nejen česky a polsky, ale v mnoha dalších jazycích. Vydala dvě CD.
  • Jejími spolupracovníky jsou především Petr Ožana, Marta Balejová a Pavel Cmíral.
  • 15. března se uskuteční v divadle Semafor k příležitosti jejích narozenin narozeninový Superkoncert Chanson mon amour.

foto: Lenka Hatašová
jiný zdroj: youtube.com

Přečtěte si také

   
13.09.2013 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [6] sarce [*]

    Sml22znám jsem t Třince. Ale tady  moc nevystupuje,(kdo ví, jestli to není zde první nebo druhý koncert),ale bude mít koncert letos16. 10.Tak už mám koupený lístek. Více vystupuje v Polsku a v dalších zahr.městech

    superkarma: 0 15.09.2013, 06:16:15
  2. avatar
    [5] kobližka [*]

    Zrovna dneska ráno byla v jedné TV.Neznám jí,ale to není důležité.Myslím,že nafitila i nějaké akty a snad spolupracovala i s M.Březinovou.

    superkarma: 0 13.09.2013, 13:46:41
  3. avatar
    [4] marde [*]

    Šansony ráda poslouchám

    superkarma: 0 13.09.2013, 09:16:43
  4. avatar
    [3] marianaant [*]

    Dnes ráno byla v tv ve Snídani s Novou, velmi příjemná dáma.Sml30

    superkarma: 0 13.09.2013, 08:57:51
  5. [2] knihovna [*]

    Jj, výborná zpěvačka a herečka. Viděla jsem ji na vlastní oči na Palmovce ve zmíněné hře Edit a Marlene. Sml59

    superkarma: 0 13.09.2013, 07:02:07
  6. avatar
    [1] Dudlajlama [*]

    To je ale pekna babaSml67

    superkarma: 0 13.09.2013, 00:59:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme