Domácnost

Znáte barevné hřiby?

Každý má rád hřibovité houby, většina houbařů se s chutí vrhá na cokoliv hřibovitého nevědouc, že i mezi hřiby se skrývají záludní jedinci, stejně jako velice vzácní jedinci, nebo jedinci chránění zákonem.

Hřib královský (boletus regius)Barevné hřiby, barevňáci, jak je s oblibou nazývám, jsou vždy ozdobou lesa, krásní na pohled a shodou náhod i velice vzácní, v mnoha případech dokonce zákonem chránění pro svou vzácnost, druhovou ohroženost a možnost, že by mohly z přírody zcela vymizet tak, jak už vymizela spousta jiných druhů rostlin a živočichů.

Pojďme si je představit, něco víc si o nich říct stejně jako o jejich ekologii, historii, jak je poznat, jak se k nim na lokalitách chovat a proč.

Na předním místě by vždy měl být ten nejdůležitější, nejpřednější či nejvýznačnější. Takovým je, alespoň pro mne, hřib královský (boletus regius). Jedná se o druh, který dle historických pramenů býval v našich lesích celkem hojný, leč postupem času se stával stále vzácnějším, až se stal ohroženým. V současnosti je v republice známo jen několik málo lokalit, kde se občas jeho plodnice objevují.

Hřib satan (Boletus satanas)Tento krásný hřib má nádherně ružový klobouk, podle kterého jej lze poznat už z dálky, a k tomu svítivě žlutý třeň. Klobouk nebývá vždy zcela vybarven, můžeme se u něj setkat se žlutými tóny, až skoro žlutou celou hlavou. Za jeho sběr může být udělena i vysoká pokuta.

Proti němu v kontrast postavím, jako druhého představeného barevného hřiba, přímo hřib satan (boletus satanas). Ten naopak má klobouk čistě bílý, krémově bělavý až stříbřitě šedý. Noha je naopak až na výjimky v horní polovině žlutá, v dolní pak karmínově červená. Občas se stane, že té červeně je méně a noha vypadá, jako by byla jen mírně načervenalá, jindy se stane, že červené je tolik, až se žlutá barva v horní části třeně skoro nedá nalézt.

Zrovna tento hřib nacházím nejčastěji na jeho lokalitách poničený, rozřezaný, rozšlapaný, vytrhané jednotlivé plodnice a poházené po substrátu. Dále pak jej běžní houbaři zaměňují za hřib žlučník, který satanem neprávem nazývají.

Podobný osud potkává často i další z hřibů s bílou hlavičkou, totiž hřib medotrpký (boletus radicans). Ani jeho dle barvy klobouku nelze zaměnit, stejně jako výše jmenovaného satana ani v mládí za některý z jedlých a relativně běžných hřibů. Hřib smrkový, který mívá v mládí často bílou hlavičku, bývá jinak tvarovaný, má jiný odstín bílé a vyskytuje se na jiných místech.

Hřib medotrpký má oproti hřibu satanovi krásně žlutou nohu. Tento hřib, stejně jako ostatně všechny ostatní barevné hřiby, vyhledává listnaté lesy, parky či hráze rybníků orientované směrem ke slunci, tedy jihovýchodně, jižně či jihozápadně.

Hřib přívěskatý (Boletus appendiculatus)Jinak na tom není ani hřib plavý (boletus impolitus). Ten lze poznat podle plavě hnědého až žlutohnědého klobouku, někdy s olivovým nádechem a v případě očichání dle intenzivní karbolové vůně (je cítit nemocnicí), která se tepelnou úpravou ještě víc zintenzivní.

Ta samá místa vyhledává i hřib přívěskatý (boletus appendiculatus) který má klobouk hnědý, žlutohnědý až červenohnědý. I když se jedná o jedlý druh, měl by se také zanechat v lese nedotčený, nemluvě o tom, že už i velice mladé plodnice jsou skoro bez vyjímky skrz naskrz červivé.

Z těch jedlých zmíním ještě hřib bronzový (boletus aereus), který často roste v podobných lokalitách jako hřib dubový, leč daleko vzácněji. Klobouk je výrazně sametový, s čokoládověhnědým, někdy hnědým nádechem. Plodnice na výsluných místech mají klobouk bronzový a v některých případech až odbarvený.

Podobně skoro až černý klobouk má občas hřib borový (boletus pinophilus), leč obvykle bývá klobouk spíš červenohnědý. Ten narozdíl od všech výše popsaných druhů lze nalézt ovšem hlavně pod borovicemi, zřídka i pod buky.

Hřib fechtnerův (Boletus fechtneri)Když se opět vrátím jen do těch dubů, habrů, lip, bříz a dalších listnáčů, vzpomenu na další z krásně barevných hřibů těchto míst, hřib nachový (boletus rhodoxanthus). Klobouk tohoto hřibu je krémově béžový, světle okrový, žlutavě hnědý, na okrajích a poranění narůžovělý.

Ani zde výčet vzácných barevných hřibů nekončí, další, se kterým se můžeme vzácně setkat, je hřib fechtnerův (boletus fechtneri). Klobouk tohoto hřiba je vláknitý, bělavě šedostříbřitý.

Nekladu si za cíl vyjmenovat zde každý jeden existující vzácný barevný hřib, který se u nás dá nalézt nebo je teoretická možnost, že by se nalézt mohl dát. Zmíním tedy poslední, hřib rudonachový (boletus rhodopurpureus) s jeho kloboukem  v raném mládí žlutým, brzy však růžovooranžovým zbarvením různé intenzity, takže je více či méně flekatý, ve stáří postupně vybledá.

Jak bychom se tedy měli zachovat, když jakýkoliv z těchto vzácných hřibů, ale i dalších, které jsem zde nejmenoval, ale které jsou také velice výrazné, odlišné od běžných babek, suchohřibů, praváků apod., najdeme? V první řadě bychom takové houby neměli sbírat, vytrhávat, vykopávat či jinak je ničit.

Naopak bychom je měli opatrně obejít, abychom nerozšlapali případné mladé jedince schované pod listím, a jejich nález v ideálním případě nahlásit nejbližší podočce České Mykologické Společnosti či přímo některému z jejích členů, ať už osobně, nebo třeba formou elektronické pošty s popisem místa nálezu, houby jako takové a s dalšími detaily, které by pro následovné nalezení, ověření a zdokumentování plodnice mohly být důležité.

Se souhlasem aurtora převzato z webu www.houbareni.cz

   
08.08.2011 - Zahrada a květiny - autor: Robert Hanzlík

Komentáře:

  1. [10] Rikina [*]

    robi — #9 Aaaa, ovšem, pan Hanzlík osobně. Těší mě. Jak jsem již zmínila jinde, máte ten blog celkem pěkně udělaný, přehledný i pro amatéra jako jsem já, a fotky, ty vám pustě závidím. Sml67 Ohledně jedlosti a tepelné úpravy - samozřejmě máte pravdu, ono je bezpečnější vařit a následně konzumovat především to, co je známé a osvědčené, experimenty se moc nemusí vyplatit. Mohla bych tu popsat odstrašující příklad neuváženého použití pestřeců, který odnesla celá rodina (ne moje, aby nevznikla mejlka, já zatím ještě nikoho houbami neotrávila Sml57 ) velmi nepříjemnými pocity a následnou nedůvěrou ke všemu, co není hříbek. Ale podobných příběhů je možno se dočísti mnoho, takže s tím už zde nebudu zabírat prostor.

    superkarma: 0 08.08.2011, 22:56:02
  2. [9] robi [*]

    Rikina — #6 na tom se určitě sám se sebou coby autorem výše uvedeného článku shodnu, o tom žádná Sml57 Jinak 20 minut je doporučená doba pro tepelnou úpravu takřka všech hub, lhostejno zda se jedná o lidově řečené modráky (kováře, koloděje) nebo třeba o václavky či houby jiné. Termolabilní jedy jsou obsaženy ve více druzích hub, než si možná myslíte, ale 20ti minutová úprava je dostačující pro všechny uváděné v atlasech jako jedlé. Těch jedlých skutečně i za syrova je relativně málo.

    1. na komentář reaguje Rikina — #10
    superkarma: 0 08.08.2011, 22:19:29
  3. [8] Jasmína [*]

    já mám z těhle barevných hřibů strach, nesbírala bych jeSml72

    superkarma: 0 08.08.2011, 16:18:42
  4. [7] janny199 [*]

    Rikina — #6 Jo jo,souhlas...nerozšlápla bych žádnou,byť by byla ošklivá a nejedlá ,i ty jedůvky nám zkrášlují les Sml67 a patří tam Sml22

    superkarma: 0 08.08.2011, 15:54:35
  5. [6] Rikina [*]

    robi — #5 Jiné zdroje sice praví, že cca 30 minut vaření by mělo bohatě stačit, což v případě houbového guláše není zas tak dlouhá doba, a bude-li v hrnci náhodně jeden satan, není nutno hned psát závěť, ale uznávám, že nemám s tím osobní zkušenost. Jednoznačně identifikovaný satan jsem našla jen jednou a ponechala jej v lese. Nebudu se tedy přít, a konzumaci satanů v množství větším než malém zde doporučovat. Sml57 Nicméně pořád to není důvod, proč satany případně likvidovat, rozšlapávat a podobně, jak výše psáno - v tom se snad shodneme. Sml33 

    1. na komentář reaguje janny199 — #7
    2. na komentář reaguje robi — #9
    superkarma: 0 08.08.2011, 12:57:20
  6. [5] robi [*]

    Rikina — #1 ono se krom jiné jedná taky právě o množství onoho termolabilního jedu. Satan je uváděn mezi jedovatými právě pro vysoký obsah tohoto jedu. Ano, tepelná úprava zvíce jedné hodiny by jej měla skutečně z plodnice vyhnat, leč kdo by chtěl výsledné bahno konzumovat? Je to podobné jako u ucháče obecného : ucháče obrovského, rostoucích na jaře. Oba také obsahují termolabilní jed, ovšem jeho maximální obsah u ucháče obrovského je obsahem minimálním pro plodnice ucháče obecného.

    Tak či onak pokud chcete sbírat hřiby satany a experimentovat se svou rezistencí k jejich jedu i po běžné tepelné úpravě, kdy z hub ještě není bahno, přeji hodně štěstí. Příznaky otravy: cca 3 dny trvající prudké zvracení střídané prudkými průjmy a s tím spojenou dehydratací.

    1. na komentář reaguje Rikina — #6
    superkarma: 0 08.08.2011, 12:37:57
  7. avatar
    [4] ToraToraTora [*]

    Rikina — #1 To je zajímavé, ale touhle utban legend žijí i některé atlasy. jsou na okrasu, tak to není zas tak důležité, ale zajímavé, to ano, třeba se jednou přemnoží a napadne mne zkusit tuto teorii ve smaženici Sml30

    superkarma: 0 08.08.2011, 08:18:32
  8. avatar
    [3] ToraToraTora [*]

    Některé znám, ale nesbírám. Satana jsem dlouho neviděla, zato je plno hořčáků.

    superkarma: 0 08.08.2011, 08:16:34
  9. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    Nesbírám Sml23

    superkarma: 0 08.08.2011, 07:55:59
  10. [1] Rikina [*]

    Sml22 Znám, a kromě hřibu medotrpkého jsem i měla tu příležitost najít. Krása. Nesbírám, jenom fotím, a nechávám v lese. Hřib satan lidi asi ničí, protože z lidové slovesnosti vědí, že je "smrtelně" jedovatý. Sml80 Ve skutečnosti je na tom satan asi stejně jako hřib kovář - po důkladném uvaření se normálně dá jíst. Tyhle barevné hřiby, které obvykle při nakrojení modrají, jsou "jedovaté" jen za syrova, což se snad ani nikdo jíst nepokouší. Takže pokud je někdo sebere omylem, úmyslně by neměl, neb jsou chráněné, jak výše psáno, při běžné konzumaci třeba ve smaženici se neotráví.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #4
    2. na komentář reaguje robi — #5
    superkarma: 0 08.08.2011, 01:15:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme