Reklama

Dobrý den milé ženy – in,

před pár lety jsem docházela za dětmi do nízkoprahového klubu jako dobrovolnice. Hráli jsme si, učili se, kreslili jsme. Jednalo se především o děti ze slabších sociálních rodin. Samozřejmě, že děti od deseti do patnácti let procházely obdobím dospívání a zkoušely, až kam mohou zajít. Některé lhaly, aby zaujaly okolí, jiné lhaly, aby zakryly svůj strach, nejistotu a slabé stránky.

Ovšem jedna taková „nevinná“ lež mi dodnes utkvěla v paměti. Jednou za čas jsme absolvovali všichni dobrovolníci takzvané supervize. Tam jsme probírali s psycholožkou různé problémy a situace a dozvídali jsme se jak se zachovat a zda byl námi zvolený postup správný. V závěru jsme se dozvěděli, že má do našeho klubu přijít desetiletá holčička, říkejme ji třeba Eliška, který prý byla znásilněná svými vrstevníky. Vše se samozřejmě díky jejím rodičům dostalo na povrch. Nevím kde a s jakým trestem skončili „pachatelé“, ale Eliška byla doporučena pedagogickou pracovnicí k nám. Měla se pomocí dobrovolníků začlenit zpět mezi ostatní děti a obnovit svoji ztracenou důvěru k chlapcům.

Co vám budu povídat, všichni jsme byli tak trochu v šoku. Přece jenom to bylo trochu něco jiného, něco mimo naše dosavadní zkušenosti. Docela jsem se toho dne bála, ale nakonec vše proběhlo v klidu a pohodě. Později jsem si uvědomila, jak bylo její přijetí jiné. Mohli jsme se snažit sebevíc ji brát jako „normální“ a jednat s ní jako s jinými dětmi, ale pořád v nás hlodal ten červíček, který říkal – je to dětská nevinná oběť. Možná, že kdybychom její příběh nevyslechli a udělali si obrázek sami, mohlo být všechno jinak. Postupně jsme si všímali, že se jako oběť nechová, naopak, že je to taková malá suverénka. Můžete hádat, jak vše dopadlo. Eliška se nakonec podrobila vyšetření, kde se zjistilo, že vše bylo dobrovolné. Holčina zakrývala svým příběhem špatný prospěch v škole. Což se jí, ruku na srdce, povedlo dokonale.
Co dodat, jen mě mrzí, že v sobě nosím předsudek, který nadržuje obětem a ihned odsuzuje domnělé pachatele. Možná, kdyby se vše lépe prověřilo. Možná, kdybychom nebyli zaslepeni soucitem. Možná... Každopádně, od té doby se snažím na věci koukat z rubu i z líce.

Přeji hezký den

Popelka 21


Díky za zajímavý příběh. Na deset let byla ta děvenka opravdu dost "šikovná"! Tohle už samozřejmě daleko překračuje hranice nevinné dětské lži, kdyby se na to nepřišlo, mohla domnělým pachatelům doslova zničit život. A pořádně jim ho zkomplikovala i takhle.