Bohužel se mně stalo to, že jsem chtěla pomoci známé, aby si přivydělala nějakou tu korunu k invalidnímu důchodu. Věděla jsem, že už párkrát ji propustili, protože sáhla do kasy. Myslela jsem, že si to tady nedovolí, ale bohužel jsem začala mít takové tušení, že se něco děje. Když jsem to řekla další kolegyni, tak se jí
zastávala, což mě velice překvapilo, když ji moc neznala.

Dělali jsme ve 3. Ona neměla hmotku, protože tam byla jen na chvíli bez smlouvy. Bohužel jí vzali plný inv. důchod, dostala částečný a začala podlízat naší kolegyni, lhala jí o mně ve svůj prospěch. Tak to skončilo tak, že mně končila v říjnu smlouva a majitelka mně jí kvůli ní neprodloužila. Tak jsem doma, moc jsem se tím trápila vyčítala jsem si, že jsem si jí tam vzala.

Známí mě nechápali, když jsem věděla, že na ní není spoleh a vzala ji tam, ale jsem taková, každému se snažím pomoci. Ale došlo na ni - po 2 a půl měsíci jí stejně na to přišli a dostala výpověď. Teď mě všude pomlouvá, že jsem tam měla manko já, a ona, že je nemocná proto je doma atd. Jsem ráda, že vyšla stejně pravda najevo, i když jsem přišla o práci. Už bych se snad ani nevrátila, cítím se ukřivděna, že věřili jí a ne mně.

Takový je život: pro dobrotu na žebrotu.
Jana

Ano, máte pravdu, pro dobrotu na žebrotu. Poučení pro příště, i když dost smutné.
Reklama