Bulvár

Změnily mne slepé děti

Dobry den, mila redakce!

Nevim, jestli bude muj prispevek vubec publikovatelny, vzala jsem totiz pohled na deti uplne jinak, nez jak bylo zrejme v puvodnim zadani tematu.
Nicmene, pokud se nebude moje uvaha hodit pro dnesni tema, treba ji vyuzijte jindy, nebo skonci v propadlisti dejin...

Pekny den a vubec, cely uspesny tyden Vam preje Vase ctenarka bokul

 


 

Dítka, dětičky…           

 

            Ačkoli patřím mezi čtenářky, které se nemohou zatím chlubit „vlastním peřím“, také bych ráda přispěla několika řádky na téma o dětech. Jelikož většina z nás už alespoň hlídala nějakého „drobečka“ či poněkud starší dítko, ráda bych napsala o dětech s jistým typem postižení, od kterých jsem se toho mnoho naučila.

            Na vysoké škole jsem sice studovala obor technického charakteru, ale v duši jsem stále měla pocit, že bych potřebovala svoje tělo využít nějakým „humanitárním“ způsobem. Lákalo mě učení se nových věcí, poznávání nových lidí. A když jsem jednoho dne na internetu narazila na člověka, který o sobě tvrdil, že pořádá tábory pro nevidomé, byl to pro mne prvotní impuls se s ním kontaktovat. V duši jsem cítila, že bohužel ještě patřím mezi tu generaci, kterou nikdo nevychoval ke přirozenému vztahu k „postiženým“, lepšími slovy – lidem, kteří se od zdravých nějakým zásadním způsobem liší. A já jsem měla chuť poznat nevidomé a naučit se jim pomáhat.

            Onoho muže, jménem Pavel jsem oslovila a necelý čtvrtrok na to jsem se zúčastnila první předtáborové víkendovky. Zde bylo první seznamování se s nevidomými, se slepeckou holí, s orientací v prostoru bez zraku. Tyto dovednosti jsem si samozřejmě ozkoušela na vlastní kůži. Nevím, kdo měl na moje srdce takový vliv, ale ta předtáborová práce a poznávaní toho, jak pomoci a kdy pomoci, mě strhávala. Museli jsme připravit etapové hry, které jsou pro slepé dítko zábavné, poučné a kde může aplikovat svoji hravost. Snažila jsem se přebírat zkušenosti ostřílených vedoucích a přijímat rady od nevidomých instruktorů, kteří nám měli zprostředkovat pohled na věc z pohledu slepce.



            Po všech přípravách nastala doba prázdnin a termín tábora, kde jsem společně s dalšími kolegy vedoucími měla na starosti malé kluky. Nebyli to chlapci jen se zrakovou vadou, ale i s vadou kombinovanou. Tehdá jsem se i dozvěděla, jakého původu je slepota u většiny těchto ročníků. Většina z nich oslepla v inkubátoru a řeknu Vám, milé maminky či „těhulky“, jsem opravdu ráda, že těchto následků se už nyní bát nemusíte, pokud by Vaše miminko potřebovalo inkubátor. Dnes se bohužel rodí děti, které jsou osleplé vlivem vývojové vady, a to většinou spolu s dalším postižením. Ale abych se vrátila k dětem.

          To nejdůležitější, co bych Vám chtěla říct, je to, že krom problémů s jiným vnímáním světa jsou tato stvoření naprosto senzační jako každé dítě. Přináší do života radosti stejně tak jako starosti. Jako každé jiné dítě. Jen se musí naučit pár věcí navíc, co my, vidící, mnohdy nevnímáme. Jde třeba o orientaci v prostoru, tak o poznávání bankovek pomocí hmatu a šablonky.

 

           Během tábora si i každá z družinek ozkoušela přípravu snídaně nebo pomáhali s drobnostmi v jídelně. Program byl bohatý a snažil se rozvíjet jejich dovednosti. Tyto děti se možná dovedou více radovat z věcí, které my vůbec nevnímáme, protože ačkoli vidíme, chodíme se zavřenýma očima. Dovedou bystře naslouchat hlasu ptáků, mají větší cit a mnohdy nadání pro hudbu. V dospělosti jsou mezi nimi nejenom dobří hudebníci, ale i maséři nebo šachisté.



            Během tábora jsem s dětmi zažila jak stezku odvahy, noční hru, soutěže něžností či sportovní den, tak i návštěvy různých historických objektů či technických muzeí.

            Po 14denním pobytu s těmito dětmi se objevily slzičky. Dostavilo se loučení, ale v některých případech ne nadlouho. Jeden chlapec z mé družinky, který je slabozraký, mě hned po táboře začal prozvánět, psát mi emaily, a dokonce mě v letošním roce „podpořil“ v tom, abych se na tábor alespoň na víkend přijela podívat. Mezi mnohými vedoucími a dětmi se vytvořila pevná přátelství.



            Během každé etapové hry, soutěže či výletu jsem si stále pevněji uvědomovala, jak jsou mi tito lidé blízcí. Moc bych všem dětem přála, aby viděly sluníčko nebo déšť, který právě smáčí jejich vlasy. Nevím, kdo je za to více odpovědný – Bůh nebo stále větší pokrok naší civilizace. Ale jsou a zřejmě tu budou lidé, kteří mají handicap. Pokud má člověk sílu bojovat  a existuje-li někdo, kdo jej podpoří, dá se mnohé zvládnout. Takže nejvíce člověka bolí to, že spousta rodin, kde takovéto dítě je, je neúplných, protože otec rezignoval na svoji „funkci“.

            Pro představu přikládám několik fotografií dětí, které mají srdce na pravém místě, dokážou Vás potěšit i rozzlobit, a které mě naučily se dívat na svět jinak. Ačkoli jsou všechny děti na celém světě do jisté míry stejné, od těchto jsem se naučila pohledu na svět a s mým životem se spojil citát Antoina de Saint-Exuperyho:

 

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

 



Děkuji, Bokul, za milé čtení. Máš pravdu, člověk zavalen denními starostmi kolikrát vidí méně než jiní..

             

   
08.08.2005 - Společnost - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [15] bokul [*]

    Mahara: Diky za chvalu...Mohlo by to byt jiste lepsi, pokud bych mela vice casu

    superkarma: 0 08.08.2005, 15:57:30
  2. avatar
    [13] bokul [*]

    sunshine: Zcela jistě, jedině dobře, když se dítka narodí zdravá a nepotřebují všechnu tuto techniku. Co se týče toho konkretního poškození zraku - myslím, že se to někde publikovalo, ale jen v odborných kruzích.

    superkarma: 0 08.08.2005, 14:47:07
  3. avatar
    [12] sunshine [*]

    kristule, bokul: naštěstí žádné děti z naší rodiny v inkubátoru nebyly.Moc se to asi nepublikovalo.

    superkarma: 0 08.08.2005, 13:36:39
  4. avatar
    [11] bokul [*]

    To Susina, Kristule: Zrejme budete mit s vysvetlenim pravdu vy... Nevim, proc jsem si to spojila s kyslikem.

    superkarma: 0 08.08.2005, 13:34:13
  5. avatar
    [10] bokul [*]

    sunshine: Pokud se nepletu - velke procento kysliku. Zrejme v te dobe nebyl dokonaly system monitorovani techto parametru. Je to nastesti problem minulosti (nejvice se to tyka deti narozenych kolem roku 1990).

    superkarma: 0 08.08.2005, 13:33:15
  6. avatar
    [9] Susina [*]

    Kristule: sunshine: já z tohohle měla právě strach, syn měl novorozeneckou žloutenku, tak byl v tom inkubátoru s modrým světlem, měl pečlivě zafačovaný oči, aby mu to nepoškodilo zrak..

    superkarma: 0 08.08.2005, 13:28:38
  7. avatar
    [8] Kristule [*]

    sunshine: jo já o tom slyšela normálně jim to světlo popalilo sítnici,proto se teď dětem dává páska přes oči

    superkarma: 0 08.08.2005, 13:15:38
  8. avatar
    [7] sunshine [*]

    Bokul:proč osleply v inkubátoru? Nikdy jsem o tom neslyšela.

    superkarma: 0 08.08.2005, 12:39:56
  9. avatar
    [6] bokul [*]

    Lucie Štěrbová: Dam priklad: Na stromech jsou navazana lana a vedou k nejake otazce, nebo kousku skladacky. Kdyz se vyplni jednotlive ukolky - slozi se informace dohromady a deti tim ziskaji bud dalsi ukol nebo se dozvi, na co se maji pripravit apod. Nebo je to treba ukol rozjet masinku (vzdy je to inspirovane knizkou, podle ktere se hraje) - tj. kazdy vagonek jiny ukol - vsechny druzinky projdou vsechny vagonky - v nekterych vagoncich se hraji hry, jinde se musi zapalit ohen, ohrat voda (parni masina), nekde se uklizi podlaha, nekde se vybiraji nutne veci na cestu, rozvazuji se lana apod. Pisu jen ve zkratce...

    superkarma: 0 08.08.2005, 12:36:05
  10. avatar
    [5] bokul [*]

    Susina: Neprehanej, nevim, na zaklade ceho tak soudis. Bohuzel je ta "uvaha" spise o detech - ale pochvalu si zaslouzi Ti, kteri skutecne venuji podobnym detem cas - at ochotni rodice, kteri zvladnou prvotni sok, nebo TYFLO servis a podobne organizace.

    superkarma: 0 08.08.2005, 12:32:45
  11. avatar
    [4] Radek Kříž [*]

    vloženy

    superkarma: 0 08.08.2005, 12:15:38
  12. avatar
    [3] Radek Kříž [*]

    Lucie Štěrbová: dodam, nejak jsem na ne zapomel :)

    superkarma: 0 08.08.2005, 12:10:40
  13. avatar
    [1] Susina [*]

    bokul, jsi skvělá...

    superkarma: 0 08.08.2005, 11:43:21

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme