Své jméno někoho ani nenapadne řešit. Jiný je nespokojený, ale nic s tím nedělá. Michaela, dříve Radmila ale udělala rozhodný krok – své jméno si nechala jednoduše změnit. Vzala osud divých rukou a ulevilo se jí. Proč  mít jméno, které neměla ráda? Dneska je spokojená, na rozdíl od její matky, která se se změnou nesmířila.

Zeptala jsem se jí, co ji ke změně jména vedlo.

change

Proč sis změnila křestní jméno?
Jmenovala jsem se Radmila, naskakovala mi husí kůže, když na mě máma tak volala. Všechny kamarádky byly Janičky a Pavlínky a Klárky a já byla Radmila a lepší verze byla Radka. Radka mi zní jako ta, co bude vždycky kamarádka, ta, co vždycky všem pomahá, ale jí nikdo. Ta, co není nikdy ta krásná a chytrá a milovaná. Ta, co je zrzavá, pihovatá, trochu kluk. A to já nejsem!

Co ti vadilo na tvém původním jménu?
To, že je tvrdé, že nemá žádnou milou verzi.

Jak jsi vybírala nové křestní jméno?
Nijak zvlášť, první, co mělo mnoho podob, které mi zněly mile, jsem si vzala. Vlastně jsem se tak v 18 někomu představila, místo svého jména, ten mě představil tím jménem dalším lidem, a pak už bylo pozdě přemýšlet.

Jak je to dlouho?
Dvacet let.

Co pro tebe nové jméno znamenalo, jak ses cítila, když ses přejmenovala?
Úlevu. Nový život s hezkým jménem. To že se už nebudu stydět, když se někomu budu představovat. To že si cizinci nezlomí jazyk, když moje jméno vysloví, a nezprzní ho tím lámáním ještě víc. Připadalo mi, že jsem se od Radky kamarádky posunula mezi normální holky.

Vzpomeneš si ještě, že ses jmenovala jinak?
Ne, je to jako nepříjemný zážitek, který smažete. Možná to má i souvislost s mým těžkým dětstvím, které jsem tím tak nějak vymazala také.

Připomíná ti někdo, že jsi se jmenovala jinak?
Jeden kamarád. Jeden jediný z mnoha. On to myslí jako vtípek, ale mě je to velmi nepříjemné. Proto, když si někdo jiný změní jméno, jeho změnu hned akceptuji, a pokud mi to nejde mu říkat novým jménem, říkám radši „hele“. Vytrvalé oslovování původním jménem mi připadá jako ignorace pocitů druhého člověka, bezohlednost a neschopnost se zamyslet nad tím druhým. Takže jestli někoho takového máte ve svém okolí, prostě to jen respektujte, ten člověk to určitě neudělal jen tak pro nic za nic a každé oslovení starým jménem je jako píchnutí.

Jak to přijala tvoje rodina?
Moje máma, na kterou se zlobím, že mi to jméno vůbec kdy dala, že si nedala větší práci s výběrem jména, že to řešila až v porodnici, mi tak říká pořád. Má za to, že jednou mi to jméno dala, tak jakýpak copak. Moje babička mi říkala hned novým jménem. Dělalo jí to taky problém, ale velmi se snažila a vždycky, když mi řekla starým jménem, řekla „promiň“. To od ní bylo moc hezké, že mě bez komentáře respektovala. A moji sourozenci přešli na oslovení „ségra“. Ostatní mi říkají novým nebo žádným jménem.

Naše rada:

Řešíte podobný problém? Řešení je velmi jednoduché! O změnu lze zažádat na základě písemné žádosti na matričním úřadě v místě trvalého bydliště. Zaplatíte poplatek, úřad má měsíc na to změnu provést. Následně si musíte na základě dokumentu o změně zajistit výměnu všech dokladů a důležitých listin.

Reklama