Žloutenka si nevybírá, nakazit se může opravdu každý kdekoliv a kdykoliv, neboť původce nemoci není vidět, a nikdy si nemůžete být jisti, kdy a kde se s ním setkáte.Počet nakažených je mnohem vyšší než vloni a předpokládá se, že se začátkem školního roku čísla ještě porostou. Nejvyšší výskyt onemocnění je u osob ve věku 20 – 24 let. Denně žloutenkou onemocní nejméně jeden člověk.

Jenom Praha letos eviduje 113 případů nemocných žloutenkou, tedy téměř třikrát více než za celý loňský rok. Nakažených bude i nadále přibývat. Onemocnění původně propuklo v komunitě narkomanů, postupně však díky vysoké nakažlivosti zasáhlo i osoby, které s drogami a narkomany nemají nic společného. Navíc lidé se vracejí z dovolené v exotických zemích, odkud si žloutenku také mohou přivézt. Začíná školní rok a lze očekávat, že se žloutenka začne šířit i mezi dětmi.

Lidé se bojí víc chřipky než žloutenky

Společnost Median uskutečnila během letních měsíců výzkum o vztahu veřejnosti ke svému zdraví a péči o ně. Na území České republiky oslovila téměř 850 respondentů. I přesto, že si necelých 80 % dotázaných uvědomuje závažnost onemocnění žloutenkou a téměř 70 % ví, že se mohou nakazit i oni sami, větší obavu mají stále z chřipky a klíšťové meningoencefalitidy.

„Dodržování hygienických návyků, vyhýbání se rizikovým osobám a situacím, přesvědčení o tom, že se žloutenka příliš nevyskytuje nebo že se dokáží ochránit vlastními silami, jsou hlavními důvody, proč se dospělí nenechali očkovat proti žloutence,“ komentuje výsledky výzkumu Mgr. Markéta Šafusová ze společnosti Median. Očkování proti žloutence jako formě možné prevence zmiňovalo okolo pětiny dotázaných.

Přestože je očkování nejúčinnější a nejjistější ochranou proti žloutence, z uvedeného výzkumu vyplynulo, že se plánuje nechat naočkovat kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A a B jen 16 % respondentů a pouhých 9 % je již očkovaných.

Žloutenka a jak se projevuje

„Nemoc je zpočátku poměrně nenápadná. Příznaky mohou nejprve připomínat chřipku. Zejména u dětí se příznaky vůbec objevit nemusí. I tak však malí pacienti mohou infekci šířit dál, aniž by o tom věděli. Léčba žloutenky A je dlouhodobá a náročná. Nemocný je izolován minimálně dva týdny v nemocnici a po propuštění domů následuje dlouhé období rekonvalescence, kdy například nemůže sportovat,“ sdělila MUDr. Zdeňka Jágrová z hygienické stanice hlavního města Prahy.

Žloutenky A a B jsou infekční onemocnění způsobená virem VHA, resp. VHB. Zdroje nákazy těchto typů jsou různé, stejně jako jejich následky. Zatímco žloutenka typu A nepříjemně zasáhne do vašeho života „pouze“ nutností hospitalizace, opakovanými odběry krve, dlouhodobou rekonvalescencí s omezením sportovních a někdy i profesních aktivit, žloutenka typu B může vést v řadě případů k vážnému poškození jater, například k jaterní cirhóze či rakovině jater.

Po nákaze následuje čtyři týdny až šest měsíců dlouhá inkubační doba, kdy se nemoc neprojevuje. Poté se objeví příznaky. Příznaky žloutenky typu A mohou zpočátku připomínat chřipku, možný je i úbytek váhy. Zejména u mladých lidí se ale v některých případech žádné příznaky neobjevují, a právě proto mohou žloutenku přenášet, aniž by o tom věděli. Nakažení žloutenkou typu B pociťují únavu, nechutenství, bolesti kloubů, mají vyrážku a teplotu. Obvyklé je zvracení, bolesti břicha a zad, později žluté zabarvení očního bělma a kůže. Také řada nosičů žloutenky B nemá žádné obtíže a o své nemoci vůbec neví.

Mýt si ruce nestačí

Žloutenka bývá označována jako nemoc špinavých rukou. Mnoho lidí se mylně domnívá, že dostatečnou prevencí proti žloutence je důkladná hygiena. Jenže ani ta nákaze zcela nezabrání. Velmi odolný virus žloutenky typu A se přenáší kontaminovaným jídlem a vodou. Nakazit se můžete opravdu bez vlastního přičinění při styku s kontaminovanými předměty, když se následně nevědomky dotknete úst.

Virus hepatitidy B je až stokrát nakažlivější než virus HIV. K nákaze totiž stačí, aby se do těla dostala malá kapka infikované krve. Častým zdrojem nákazy je sexuální kontakt s nakaženou osobou, infekci lze získat i prostřednictvím kontaminované krve. Nakazit se můžete i na první pohled neškodným použitím zubního kartáčku infikované osoby nebo jejího holicího strojku. Nelze zapomenout na riziko přenosu infikovanou jehlou a nástroji při akupunktuře, piercingu a tetování.

Onemocnění žloutenkou může vést k vážným a trvalým zdravotním následkům. Proto se vyplatí předcházet nemoci účinnou prevencí než řešit její následky.

Nechte se očkovat

Očkování nejúčinnější a nejjistější ochranou proti žloutence. První kombinovaná vakcína proti oběma zmiňovaným typům hepatitidy je Twinrix. Základní očkovací schéma u kombinované vakcíny se skládá ze tří dávek podaných ve schématu 0., 1. a 6. měsíc. Vakcína obsahuje účinné látky, které zajistí dlouhodobou ochranu, a proto se v současné době proti žloutence A a B nepřeočkovává.

Bližší informace můžete získat v ordinacích praktických lékařů, zdravotních ústavech nebo na specializovaných stránkách www.zloutenky.cz, kde je nově možné využít poradnu, v níž odborníci odpovídají na dotazy týkající se onemocnění žloutenkou.

Jak se chráníte před různými nákazami? Jste očkovaná proti žloutence? Máte jiná nepovinná očkování?

Reklama