Kam letos vyrazíte na dovolenou? Dovolená a chvíle pohody, na které se dlouhé dny těšíme. S krásnými dny, které jste si vysnili, jsou ale spjatá rizika v podobě onemocnění, která si můžete z dovolené dovézt jako nechtěný dárek. Jedním z reálných problémů je nákaza a onemocnění infekční žloutenkou.

Tématem infekční žloutenky se na Žena-in zabýváme celé léto. Velká část cestovatelů do exotických zemí považuje očkování proti žloutence za důležité. Pokud ale cestujeme do blízkých zemí v Evropě, toto riziko vypouštíme, což je chyba.

Mezi oblasti se zvýšeným výskytem žloutenek mohou patřit I tradiční prázdninové destinace českých turistů. Nejčastějším typem žloutenky, kterým se můžeme na cestách nakazit, je typ A a B.

žloutenka

Proto jsme poprosili odborníka z Center očkování a cestovní medicíny Avenier www.ockovacicentrum.cz, aby nám odpověděl na několik otázek, které se vám budou pří plánování dovolené hodit. Na naše otázky odpovídal Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant center očkování a cestovní medicíny, a my mu za jeho odpovědi děkujeme.

Z našeho průzkumu vyplynulo, ze mnoho lidí si myslí, že pokud necestují, tak se jich riziko žloutenky netýká. Co si o tom myslíte?
Žloutenka typu A je reálné riziko pro všechny bez ohledu na to, jestli cestujeme, nebo ne. S narůstajícími počty českých cestovatelů a imigrantů, kteří mohou být zdrojem viru pro domácí populaci, může navíc toto riziko ještě stoupat. Nedávné epidemie u nás vznikly tím, že rizikové skupiny jako např. narkomani a bezdomovci používali k osobní hygieně toalety nákupních center.

Další skupina si myslí, že žloutenka je rizikem pouze pro země, které jsou exotické - je to tak?
Každoročně se v ČR vyskytnou stovky případů této nemoci a jednou za pár let i rozsáhlejší epidemie. Podobná je situace i v jiných vyspělých zemích, takže to rozhodně není jen o exotice. Samozřejmě platí, že čím nižší je ekonomická a tím pádem i zdravotnická úroveň dané země, tím je riziko větší.

Jaká je vaše zkušenost - můžeme se nakazit i na dovolené v Evropě či třeba u moře v Itálii?  Nebo v Chorvatsku?
V Evropě stoupá riziko nákazy směrem na jih a na východ. V uvedených zemích je pravděpodobnost nákazy o něco vyšší než u nás.

Pokud onemocníme žloutenkou, co to pro nás bude znamenat? Je to nakažlivé onemocnění?
Žloutenka typu A přináší dlouhodobé dietní omezení a nutnost snížení fyzické aktivity. V těžších případech může být omezení až doživotní, pravděpodobnost těžšího průběhu nemoci stoupá s věkem. Nutná je izolace nemocného na infekčním oddělení a jeho nejbližší kontakty se musí podrobit karanténním opatřením až na 50 dnů. U typu B může nastat cirhóza až rakovina jater, kdy jde postiženému přímo o život.

Doporučujete cestovatelům očkování proti žloutence?
Toto očkování je pro cestovatele absolutním základem. Chrání tím nejen sebe, ale i své okolí, zejména nejbližší - rodinu, kolegy, přátele atd. Infekční osoba vylučuje virus žloutenky A už 2 týdny před prvními příznaky, než se nemoc zjistí, může nakazit desítky osob, a i pokud ne, budou omezeni karanténou skoro dva měsíce. To zahrnuje i zákaz odjezdu na dovolenou, nemožnost účasti na kolektivních akcích a opakované odběry krve.

Na jak dlouho nás očkování ochrání?
Skvělé na očkování je, že proti žloutence A chrání už jedna dávka vakcíny. Přeočkování druhou dávkou za 6 měsíců až 5 let podle druhu vakcíny poskytne dlouhodobou až doživotní ochranu. Na očkovaného může působit kontakt s virem dokonce jako další dávka vakcíny a zvýšit jeho imunitu. Po první dávce vakcíny se jej již v budoucnu karanténa týkat nebude.

Pokud jsme někde v cizině, jaké doporučujete zachovat stravovací návyky? Co nás při konzumace jídla může ohrozit?
Nákaza hrozí hlavně nedostatečně tepelně upravenými plody moře nebo nepitnou vodou či ledem do nápoje ze závadné vody. Hlavním faktorem přenosu jsou však kontaminované ruce a všechny předměty, kterých se dotýkají. Na nich vydrží životaschopný virus žloutenky i několik týdnů. Rizikové jsou dveřní kliky, nákupní vozíky, peníze, tlačítka bankomatu, držadla v hromadné dopravě, tankovací pistole na čerpacích stanicích a další místa, kterých se běžně dotýkáme, resp. kterých se následně dotýkají ruce jiných lidí, jako např. neumyté ovoce a zelenina či zmrzlina v kornoutku.

Co když si budeme chtít dát v exotice jídlo na ulici? Třeba v Thajsku nebo na Srí Lance?
Virus žloutenky je citlivý vůči vysoké teplotě, jídlo na ulici je proto bezpečné, pokud je dobře tepelně upravené. To platí nejen pro maso a ryby, ale i pro zeleninovou oblohu či jiné přílohy. Není tedy ani tak důležité, co jíme, ale spíše jak upravené. Jídlo z ulice může být zajímavou zkušeností, jen to chce dodržet základní pravidla.

Co třeba mixovanou ovocnou šťávu s ledem?
Pokud prodejce používá ochranné rukavice, omyté ovoce a komerčně dostupný led z pitné vody, mělo by to být v pořádku. Důležité je, aby prodejce nesahal na peníze a současně bez ochrany na ovoce vložené do mixéru nebo na led. Není-li cestovatel schopný tyto věci si ověřit, je lepší koupit si balený nápoj. Kontaminované může být navíc i brčko.

Na naše otázky odpovídal Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant center očkování a cestovní medicíny a my mu za jeho odpovědi děkujeme. Více o očkování najdete na stránkách www.ockovacicentrum.cz, zde se také můžete rovnou objednat na očkování, které jste si vybrali nebo které potřebujete.

Základem prevence proti žloutence při cestách do exotiky je očkování

Tématem nebezpečné žloutenky se na Žena-in zabýváme celý rok. Na očkování před žloutenkou bychom měli myslet zejména nyní před létem a před plánovanými dovolenými v zahraničí. Mnoho turistů z celého světa i z ČR míří v období zimy do exotických destinací.  Základem prevence při cestách do exotiky je na prvním místě očkování proti žloutence. Proč se očkovat a jaká nám hrozí rizika na cestách, najdete na www.bezpecnadovolena.cz  - zde najdete všechny informace, jaká jsou povinná, základní a doporučená očkování ve všech zemích světa. O očkování najdete také více na www.zloutenky.cz

Reklama