Jste přesvědčeni, že si v blízké době pořídíte nového člena rodiny – psa. Pečlivě jste si to promysleli a víte, že budete schopni dát mu vše, co bude potřebovat. Jenže pro jaké plemeno se rozhodnout? A má být s průkazem původu? S tím nám poradí odborník – Pavel Bradáč ze Školy pracovní a zábavné kynologie.

Pro začátek zásadní otázka. Chceme si pořídit psa coby domácího mazlíčka, ale čistokrevného. Máme investovat do psa s průkazem původu (PP), nebo se bez něj obejdeme?
Na téma pes s průkazem původu či bez něj toho byla napsána spousta. Můj názor je, že čistokrevný pes bez PP často čistokrevným není. A moje zkušenosti s problémovými psy to stále častěji potvrzují. Chovatelé často uvádějí různé důvody, proč nemají jeho čistokrevní psi, rodiče štěněte, papíry. Ale ty jsou často jen zakrýváním důvodu, proč nemohli být zařazeni do chovu. Ať už kvůli problémové povaze, či zdravotním problémům. Berete-li si tedy psa bez PP, nikdy nevíte, co dostanete.

dog

Stává se, že se ze štěněte nakonec vyklube něco jiného, než jsme si pořizovali?
Jednou jsem se na přednášce radoval, že vendésský baset u nás už dlouho nebyl. Ale jeho majitelé jen udiveně odpověděli, že to má být jack russel teriér, jen bez PP. Přitom rozdíl mezi oběma plemeny je celkem velký. Podobně tomu bylo i u jednoho novofundlanďana. Toho si majitel koupil jako čistokrevného německého ovčáka, ale také bez PP. 

Takže je to jen o tom, že si vlastně můžeme pořídit jiné plemeno, než jsme původně chtěli?
Nejen o tom. Plno „problémů“, ať už zdravotních či povahových, se dědí ob generaci. Takže pokud neznáte dědečka vašeho psa, tak nevíte, proč co nastalo. A pokud se ve štěňatech potká bázlivý pes s průbojnou fenkou, pak máte na problémy zaděláno.

To je jediné, čeho se vyvarovat?
Pozor také na to, pokud si vezmete psa z množárny. Tím podpoříte někoho, kdo psy týrá a trápí, nedodržuje pravidla. Třeba to o počtech vrhů jedné feny. A o vycházkách se obvykle „strojům na štěňata“ ani nezdá, stejně jako o kvalitní potravě či zdravotní péči. Někdy však ani o základní čistotě a hygieně. Je pravděpodobné, že štěňata nedostala v tom nedůležitějším období to, co měla. A tím mají zaděláno na problémy na celý život. Někdy stačí k problémům málo.

Máte nějaký příklad?
Jezdí k nám už od štěněte fenka minibulíka. Asi v sedmi měsících jejího věku přišla panička s tím, že si fenka někdy příliš hlídá jídlo. Ať už v misce, nebo i pamlsky. Vím, že nic nezanedbali. A tak jsme hledali příčinu. A našli jsme v podstatě drobnost, ale pro fenku důležitou. Když byla štěňata v chovatelské stanici, krmil je chovatel nikoli z osmi malých misek, ale z jedné velké. A protože fenka nebyla tak průbojná, zůstala občas hlady. A proto dávala potravě větší důležitost než psi, kteří v takto raném věku podobný nedostatek nezažili.

Takže když to shrnu. Psa bez průkazu původu si raději nemáme pořizovat? 
Pokud si chcete vzít psa bez PP, tak si jej vezměte z útulku. Tam obvykle víte, do čeho jdete. Navíc vám zkušení zaměstnanci většinou pomohou vybrat toho pravého psa pro vás. Nějakou dobu je tam totiž mají, pracují s nimi, a tak znají jejich povahy. A navíc budete mít dobrý pocit, že jste zachránili jednoho úžasného živého tvora. Sám jsem si to zažil. A vždycky mám dobrý pocit z našeho „slepýška“, jak říkáme slepému novofundlákovi, které jsme si dovezli v jeho osmi letech. Původní majitelé ho chtěli nechat uspat, protože už nebyl vhodný pro děti na hraní. Ale to je už jiný příběh.

A jaké plemeno zvolit?
Je těžké říci, jaký pes se ke komu hodí, více jde o jedince než o plemena. Bezproblémoví a vhodní do rodiny jsou nejčastěji kavalíři a šeltie, entlebušský salašnický, maltézský psík, norfloksý teriér, vendéský baset,  shi-tzu či mops. Z větších plemen bernský salašnický pes.Ke starším lidem bych zase doporučil nějaké z malých plemen. Třeba bišonka, papilona, pudla, nebo některého z těch pro rodinu. Podle mých zkušeností je dobré se domluvit se zkušeným trenérem psů, protože i psi stejného plemene mohou být povahově velmi rozdílní.

BradacKdo je Pavel Bradáč?

Společně se svou ženou Evou provozuje areál v Herolticích, je zakladatelem Klubu pracovní a zábavné kynologie a hlavním trenérem zdejší psí školy. Výcvikem psů se živí od roku 2009, věnuje se také vodnímu záchranářství. Má za sebou velké množství „napravených“ psů a vytvořených kvalitních vztahů s jejich páníčky. Více na www.kynolog.cz.

Čtěte také:

Reklama