Další příspěvek na dnešní téma nám zaslala čtenářka s nickem jana.12345678. Děkujeme! Život se s vámi nemazlil a je skvělé, že máte krásnou dcerku a jste tak nejšťastnější máma na světě:) Krásný den.
Bylo mi 33 let, přestěhovala jsem se k příteli a myslela, že tam strávím celý svůj život. S ním, v přírodě, s dětmi, opravíme si domeček, ... jenže všechno dopadlo úplně jinak. Z finančních důvodů jsme nemohli opravovat, neměli jsme pitnou vodu, neměla jsem se, jak dostat do práce a nezbylo mi, než začít přemýšlet o rozchodu.
A v tuto dobu jsem zjistila, že jsem těhotná, a to jsem si myslela, že nemůžu mít děti, protože můj zdravotní stav po létech braní antikoncepce nebyl nejlepší. I když jsme děti samozřejmě do budoucna plánovali.
Nejdříve to byl šok. Potom jsem měla velkou radost, že můžu mít děti a nakonec na mě dolehla tvrdá realita. Nejdříve jsem to zavolala mamce, abych se podělila o svou radost, dostala jsem pořádnou virózu, ráno sbalila věci a přestěhovala se zpátky do domu rodičů, kde mám svůj malý byteček.
Hodně nocí jsem probrečela ze strachu, co bude dál, zkoušeli jsme to s přítelem dát znovu dohromady,
ale přesto jsme spolu nedokázali žít a bydlet. Po narození malé jsem napřed prožívala ty nejkrásnější
okamžiky v životě a za tři měsíce naopak ty nejhorší. Následoval soud, svěření dcery do vlastní péče,
ztráta smyslu života a jeho opětovné nalezení, nelehké večery a spousta zdravotních problémů
ze všeho stresu okolo.
Tento rok mě čeká shánění školky pro dceru, hledání nového zaměstnání, takže vůbec netuším,
co bude, a učím se přijímat všechno, co mi do života vstoupí. Nic nečekám, urputně nehledám,
nechávám se unášet životem a užívám si každou chvíli.
Přesto všechno jsem moc šťastná, že dceru mám. Je to moje sluníčko a s odstupem času si říkám,
že bych na svém životě asi nic neměnila. Uvědomila jsem si, jak moc pro mě znamená rodina, co
všechno mám ve svých rodičích, bratrovi a švagrové a jak skvělou mám kamarádku.
jana.12345678
Nový komentář
Komentáře
sice se mi zdá článek ( ne nepřehledný ) ale strohý. ale tady jde stejně o to že dvěma to neklaplo a maminka se stará sama. V životě to neklape vždy jak má. Nemám sice děti, ale vždy si blbě vybrala. Po dlouholetých vztazích jsem se taky vracela k rodičům. Spíše se nestihla ani odstěhovat. Taky mám strach co bude, ale zároveň cítím, že už mi tikaj hodiny a to 33 ještě nemám. Doufám, že teď to vše klapne. Paní chápu a držím pěsti.
Ať se Vám daří i prckovi.
Zapomněla jsem dodat, že to souvisí s ovulací, která v době braní pilulek není. Při ovulaci tyhle věci holt rostou
jana.12345678 — #15 Tak to se vám divím, že jste ji brala dál, že jste se na to hned nevykašlala. Ale ty myomy jsou po vysazení antikoncepce běžné. Ty se přihodí skoro každé. Většina se časem sama rozpustí. Nebo nerozpustí, ale zůstane neškodná. Jen v minimu případů se to musí řešit operativně (nevím, jak to bylo u vás). Ono je to totiž tak, že myomy se většinu života tvoří většině žen, je to normální běžná záležitost. Antikoncepční pilullky jejich tvoření zabraňují (je to jeden z mála jejich pozitivních účinků). Po vysazení pilulek se myomy (anebo i cysty) začnou opět tvořit, a tak hodně žen to mylně připíše tomu, že jim antikoncepce rozhodila hormonální systém. A ono to tak není, ona jim ho právě srovnávala a po jejím vysazení se vrátil do svého obvyklého (ne úplně vyrovnaného) stavu, kdy rostou myomy a cysty. Tak hodně zdraví.
Karo Líná — #14 Z antikoncepci mi začaly praskat žíly, měla jsem potíže se žlučníkem, stálé záněty a po vysazení totálně rozhozený hormonální systém, myom, ...
Ale všem děkuji a také přeji hodně štěstí v životě.
Nerozumím tomu čemu ani ostatní (jak čtu diskuzi), ale nejvíc mě asi zarazilo tohle: "...... to jsem si myslela, že nemůžu mít děti, protože můj zdravotní stav po létech braní antikoncepce nebyl nejlepší." Jako že antikoncepce vám zničila zdraví, ba dokonce způsobila neplodnost?
Ten článek je dost zmatený, ani já se v něm nevyznám. Ale vlastěn - co je nám po tom. Takže do budoucna hodně štěstí a více rozumu.
V zamilovanosti jsem to neviděla, ale souhlasím, je to moje chyba. A důvody, proč nebyly finance na opravy veřejně psát nebudu. Nechci psát o bývalém, ten tu není, řeším své chyby v životě.
Dneska zůstává mnoho žen s dítětem samo,mají můj obdiv.Vím,o čem píšu,moje dcera vychovávala holčičku sama od 4 měsíců....ale mě zaráží ten fakt,že se někdo přestěhuje do "ruiny" bez pitné vody,bez možnosti nějakého dopravní prostředku,aby se člověk dostal k doktoru,na nákup,do školy,do zaměstání.....a pak,když je ve vztahu,teprve to řeší.Není tu napsáno nic o tom,proč nebyly finance na opravu,když se s ní v začátku zjevně počítalo.....čtu jen o tom,že se nastávající maminka sbalila a vrátila k rodičům.Nic o tom,že by partner dítě nechtěl,nepracoval,nebo se z něj stal opilec,povaleč.....není mi jasné,proč se ti dva rozešli....
Tak, tomu prvnímu odstavci vůbec nerozumím. Stěžujete si na něco o čem jste přeci musela vědět. (tím nemyslím těhotenství, ale to ostatní)
Máš veliké štěstí, že jsi měla kam odejít a že máš kolem sebe ty, na které se můžeš spolehnout. Držím pěsti do budoucna!
Důvod rozchodu rodičů nepovažuju za příliš důležitý, člověk míní, život mění. Hlavně že maminka vše zvládla a raduje se ze své dcerky ;-)
enka1 — #4 tak tos napsala té pravé
Hodně štěstí a ať to jednou vyjde!!
gerda — #2 Pro ty, kterým to v životě vyšlo, se lehko posuzuje
gerda — #2 Ano, také jsem měla za to, že s láskou se dá všechno překonat. Od té doby jsem změnila názor, že nedá. Někdy je nejdůležitější zdraví a zdraví dítěte.
Neny penys, neny láska.
Musel to být skutečně hodnotný vztah.
Přeji hodně štěstí do budoucna, ať už vše klape dle Vašich představ
