Vážené a milé čtenářky, ženy-in!


Stejně jako já měly jste možnost v prvním dnešním příspěvku „Varování!“ nalézt ony negativní pohledy na život se starším mužem. Vím, že kdyby mi je někdo před třemi lety předkládal, brala bych to jako holou informaci, kterou si člověk může potvrdit jen na vlastní kůži – pokud tedy ovšem má žaludek na něco, jako je vztah se starším mužem.


Oslava čtvrtstoletí je teprve přede mnou a zkušenost ze vztahu se starším mužem je za mnou. Nechci se snažit nikoho od podobného vztahu odradit, či jej do něho nalákat, jen možná otevřít otázky, které si člověk nemusí položit a které by třeba podobný vztah předem odsoudily.

 

Proč starší muž?

Přiznám se, že sama za sebe nedokáži najít racionální odpověď. Když jsem hledala muže, se kterým jsem předpokládala žít vdobrém i zlém až do smrti, nemyslela jsem na jeho věk – jak by měl být starý. A už tomu asi osud chtěl, že mé srdce patřilo vdovci, který byl o 22 let starší než já.

Cítila jsem zněj moudrost, životní zkušenosti a oceňovala jsem laskavou náruč člověka, který už své prožil. Navíc na první pohled působil mnohem mladší, než byl. Opravdu jsem neměla ve skrytu duše pomyšlení na to, že je to pro mě ten nejlepší kvůli tomu, že má svůj byt, auto…

Nicméně, musím uznat, že po nějakém čase to vycítíte jako samozřejmost a pokud se úplnou náhodou tento vztah zhroutí, tak si člověk musí uvědomit, že u partnera vrstevníka možná na dovolenou pojedete spíš vlakem či autobusem než autem, že budete zadluženi hypotékou na společné hnízdečko lásky nebo budete bydlet u rodičů. Uznávám, výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo.

 

Intimní život se starším mužem?

Tuto otázku opět nemohu jednoznačně vyřešit. Byl a je dosud jediným… vlastně prvním. Není to příliš dlouho, co jsem se od něj dozvěděla, že vtéto oblasti si na mě nikdy nestěžoval. No a já? Možná bych mohla vznést kritiku, leč byla by zřejmě dost neoprávněná, když nemám ským porovnávat. Já jsem byla ten „zajíc“ a on byl učitel. Tak snad mi dal dobré základy, teď už je budu jen pilovat J.

 

Kdo dřív umře?
Ano, uznávám, toto je dost brutální otázka, ale i tu jsem se svým expřítelem řešila. Neb na začátku našeho vztahu toto dost těžce nesl. Plně si uvědomuji, že bych nerada byla vdovou za deset let. Nicméně jsem se mu snažila vysvětlit, že tento argument nepřijímám – neb, bohužel, umírají i mladí lidé. A že jsem jich znala mnoho.

Mojí spolubydlící zkolejí praskla cévka vmozku a skončil život nejen její, ale i dítka, které nosila ve svém lůně. A musím se opakovat, bohužel, výčet by mohl pokračovat. Takže i on se smířil sotázkou toho, že vše je dáno tím, jak „Pán dá“.

 

Dá se se starším partnerem aktivně žít?

Uznávám, že odpověď by prověřil vztah spíše desetiletý než dvouletý, ale záleží na člověku. Jsou mladí, kteří žijí méně aktivně než důchodci. Očekávám tedy, že pokud se člověk nedostane do neřešitelných zdravotních potíží, tak díky toleranci, která dle mého názoru je základem vztahu, se aktivně dá žít.

 

Plánované rodičovství nebo bezdětný vztah?

Opět, sama za sebe mohu podotknout – o dítě jsme se snažili. Věděla jsem o problému na jeho straně a byla jsem ochotna přistoupit i na variantu asistovaného rodičovství. Uvědomovala jsem si přitom, že si tím zkrátím dobu „bezstarostnosti“, kdy si většina párů užívá dovolených ve dvou apod. Nicméně touha po dítěti byla na obou stranách. Výsledek našeho snažení jsem plně svěřovala do Božích rukou a teď zpětně musím děkovat, že ze mě není svobodná matka a můžu místo vztahu budovat kariéru.

 

Starší partner – řešení komplexu?

Můj bratr prohlásil, že jsem si staršího partnera našla kvůli tomu, že si jím nahrazuji otce. Uznávám, že pokud je mezi partnery 22 let věkový rozdíl – může to vypadat jako vztah otec – dcera nebo matka – syn. Nicméně já jsem to tak neviděla – že bych si hledala tátu. Možná to však je něco vnitřního, o čem nevíme a to vše řídí za nás.

 

Posměšky?

Ty si myslím můžete najít ve všech vztazích – i vtěch na první pohled „normálních“. Jediné, co mě opravdu dostalo, když jedna nejmenovaná osoba prohlásila, že je to přeci jedno, jestli spím spartnerem nebo se šéfem (který je ještě o něco starší než můj expřítel). To mě fakt dostalo, ale překonala jsem to súsměvem vtváři – zřejmě okolí nemělo zrovna o čem tlachat.

 

Doporučila bys podobný vztah se starším partnerem?

Nezavrhovala bych jej ani bych jej nepodporovala. Můj expřítel byl starší i než moji dva bratři. A když vidím, kolik síly mají moji dva bratři na výchovusvých dětí – určitě jsem sesnažila představit i svoji situaci soním starším partnerem. Děti člověku berou dost sil, ale mnoho krásného člověku vrací – já znich dokážu dlouho žít. Ale nevím, jak by na tom byl on. Pro desetileté dítě by byl ideálním rozumným tatínkem, ale novorozence by asi nezvládl.

 

Zamýšlela ses, co bude za deset – dvacet – třicet let?

Ano, několikrát. Představivost mám dost velkou, ale je pravdou, že jen žití voné situaci by člověku dokázalo podat pravdivou odpověď na to, jestli by to bylo snesitelné a zdali by to nenarušilo vztah. Jestli by partner snesl to, že bych já byla přitažlivou ženou vnejlepších letech a on už jen „důchodcem“.

 

Možná jsem na spoustu otázek zapomněla – promiňte mi to, i mladí mohou zapomínat, stejně tak mohou mít ochablé zdraví a vněkterých případech i slušný plat (stejné vlastnosti jako se připisují většině „starých“) J. Zní to sice zvláštně, ale onoho „staršího“ člověka stále miluji a zatím se mi jej nepodařilo dostat ze srdce – snad časem. Zažila jsem sním mnoho krásného.

Zároveň si uvědomuji, že je dobře, že nás vztah skončil. Nebylo to však povzdechnutí nad věkem partnera, ale spíše vlastnostmi, který si každý člověk ssebou nese a okolnostmi, které vytváří jeho nejbližší okolí.

Pokládám si teď otázku, zdali zase skončím snějakým postarším mužem, nebo najdu nějakého rozumného muže, který ví, co chce, i mezi vrstevníky. To jsou totiž jediná moje kritéria, která mám na svého budoucího partnera – musí vědět, co chce, a musí to mít vhlavě srovnané.

Chtěla bych vněm mít oporu, ale zároveň mít možnost zdravě sním soutěžit – čím více možností bude, tím ho asi budu více milovat. Chci se od něj učit, a chci mu být i oporou. Snad i já to mám alespoň trošku srovnané vhlavě, když už hledám muže podobných vlastností a doufám, že i já mám co nabídnout.

 

bokul


Milá bokul,
děkuji Vám za Vaše odpovědi na otázky, které si kladou ty, které vztah se starším mužem odsuzují, i ty, které jej prožívají.

Reklama