Světový den duševního zdraví (The World Mental Health Day), vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací, který každoročně připadá na 10. října, je letos věnovaný životu se schizofrenií. Jak ale tato nemoc vypadá a jak se žije schizofrenikům?

Schizofrenie je vážné duševní onemocnění, které postihuje v celosvětovém měřítku zhruba jedno procento populace. První příznaky schizofrenie se nejčastěji objevují v období dospívání nebo v rané dospělosti, ale jsou známy případy, kdy se vyskytly i u lidí starších 40 let. Nemoc se projevuje hlavně bludy a halucinacemi, pacienti mají často pocit, že je někdo pronásleduje, přepadají je nutkavé myšlenky, slyší hlasy. Nemoc tak pacientům výrazně stěžuje život a není vzácným jevem, že se mnoho z nich nemůže vrátit do běžného života. Skutečná příčina schizofrenie přesto není dosud známá. Důležité proto je nemoc včas odhalit, vyhledat odborníka a nasadit vhodnou léčbu.

V České republice touto nemocí trpí přibližně 100 000 pacientů, diagnostikovaných je ovšem pouze 95 procent z nich, tedy 95 000 pacientů. Léčí se jich ale ještě výrazně méně, pouze 66 500 pacientů. Důvodem, proč je léčena pouze část pacientů je zejména fakt, že mnoho z nich léčbu odmítá. Významnou roli zde hraje stigma, kterým schizofreniepacienti trpí. Je proto velmi důležité, aby v těchto momentech pacientovi pomáhala rodina a blízcí a společně s lékaři mu vysvětlili důležitost léčby - za předpokladu včasné a správné léčby se jedna čtvrtina nemocných během pěti let zcela uzdraví a u většiny ostatních dojde k výraznému zlepšení stavu.

Stále více se prokazuje, že strukturované psychoterapeutické postupy jsou skutečně účinné. Existují nová psychofarmaka, a to jak z hlediska mechanismu účinku, tak jejich podávání. V současné době jsou k dostání ve formě tablet nebo injekcí. Oba způsoby podání ovšem mají svá úskalí. „Problémem při užívání tablet je fakt, že přibližně u poloviny pacientů hrozí, že je samovolně vysadí. Na druhé straně právě tablety považují pacienti za přirozenější. Pravidelné docházení na dlouhodobě působící injekce však výrazně snižuje výskyt hospitalizací a dobu jejich trvání. Hlavní výhodou injekční léčby tedy je mnohem stabilnější léčba, pakliže nemocný na injekce dochází. Nelze však s určitostí říct, že správný je pouze jeden způsob léčby. V prvé řadě záleží na pacientovi, jak na léčbu reaguje a jak spolupracuje, důležitý je také postoj rodiny pacienta, jeho přátel a samozřejmě velký vliv má též ošetřující lékař. Pacienti však často o všech svých možnostech ani nevědí,“ uvedl Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. Odborníci nyní nachází východisko zejména v moderních depotních antipsychotikách tzv. antipsychotikách druhé generace, což dokazuje i procento pacientů, kteří jsou těmito injekčními přípravky léčeni, je jich 60 procent. Pacienti dochází na injekce jednou za měsíc, což zabezpečuje stabilní hladinu léčivé látky v těle, eliminuje se tlak na pacienta a kontrolu, zda si vzal svoje léky. Pacienti jsou tak méně stigmatizováni nálepkou duševně nemocného.

Své zkušenosti s léčbou popisuje pan Antonín (26 let, schizofrenií onemocněl v 17 letech):

„... Neměl jsem nejmenší tušení, že bych mohl mít nějakou nemoc. Vnímal jsem to tak, že léky nepotřebuju, že prášky beru zbytečně, přibral jsem po nich 15 kg a necítil jsem se vůbec líp, spíš hůř, zejména psychicky. Byl jsem otupený, bez chuti sportovat, ve škole jsem byl apatický, nebyl jsem schopný nic dělat…tak jsem se rozhodl přestat prášky brát… Po vysazení jsem ale začal trpět stihomamem, pořád jsem měl pocit, že mě někdo sleduje. Předtím jsem nic podobného nepociťoval. Byl jsem hodně nervózní, byla mi zima. Proto jsem chtěl dobrovolně znovu nastoupit do léčebny…Hned po přijetí mi nasadili léky… Po nějaké době jsem léčebnu opustil a léky přestal brát. Můj život tak byl neustálý kolotoč hospitalizací, užívání léků, propuštění, vysazení léčby a pořád dokola… Nevím už přesně, kdy se začala situace lepšit, ale přístup lékařů se v poslední době mění. Můžete si vybrat, zda chcete tablety nebo injekce, nediktují vám jenom prášky… Když jsem já bral dlouhodobě působící injekce, udělal jsem s nimi největší rekord – rok a půl jsem nemusel být hospitalizovaný. Pro lidi, co mají problém s každodenním užíváním tablet, je to rozhodně dobré… Měl jsem injekce, které se aplikují jednou za 4 týdny a neměl jsem s tím problém. Chodil jsem pravidelně. Dokonce jsem po nich ani nepřibíral… Teď chodím již 5 let do stejné ordinace, k panu psychiatrovi a jsem spokojený. Je pro mne důležité, abych měl plnohodnotný život a byl samostatný. Život žít a ne ho jen přežívat. Jsem rád, že mám teď vlastní bydlení, mám větší svobodu a mám se na co těšit.“ 

Přístup pacienta k léčbě výrazně ovlivňuje také převládající postoj veřejnosti k duševně nemocným a mýty, které se o schizofrenii ve společnosti šíří. Stále převládá například názor, že jsou schizofrenici nebezpeční. Násilných deliktů se přitom dopouští pouze malé množství pacientů se schizofrenií. Na rozdíl od narůstajícího počtu trestných činů ve zdravé populaci, je podíl trestné činnosti schizofreniků dlouhodobě na stejné úrovni. Schizofrenici se naopak častěji stávají oběťmi trestných činů.

Nejen v České republice se v průběhu října konají tzv. Týdny pro duševní zdraví. Jejich hlavním cílem je bořit tyto mýty o duševně nemocných a prolomit stigma s těmito onemocněními spojované. Duševní nemoc by neměla být nálepkou, která nemocné vylučuje ze společnosti, ale upozorněním na to, že potřebují pomoc a podporu v léčbě.

Zdroj: tisková zpráva

Reklama