Nedá se říci, že bych byla zrovna sběratelka, ale v době před rokem 1989 se většina všeho, tedy i mých oblíbených hrnečků, musela shánět. Nevynechala jsem proto příležitost a dost jsem si jich pořídila i dostala  jako dárky . Skoro z každého výletu mi něco přibylo.

Jednou jsem dokonce jela znovu vlakem do vzdáleného města, v němž jsem za výlohou zavřeného obchodu uviděla krásný bucláček s puntíky. Po revoluci jich bylo tolik na trhu, jak ráda bych si další koupila, žel nebylo už na něj místo, málem by nás vystěhovaly z domu. Trošku jich ubylo, když se dcera vdala, ale i tu malou mezeru jsem hravě vyplnila. Dnes si už dospívající vnučky rozdělily, co si ode mne jednou vyberou, ale zatím  to zůstává u nás - nemají místo. Když se chci alespoň pokochat starými hrnečky, najdu si je na příslušném portálu na internetu a to vydržím prohlížet celé hodiny...

Jiný "sběratel" je můj manžel : ten by nejraději sbíral snad úplně všechno. Říká, že nikdy na to neměl dost času, tak jen shromažďoval: poštovní známky československé, neplatné mince, staré pohledy, pivní tácky a do menší dílny "co se může hodit ".

Jen s těžkým srdcem spálí při zatápění staré noviny, aby se vůbec dalo ve sklepě chodit. Postupně likviduje i starší výstřižky se zajímavostmi, když jsem ho přesvědčila, že všechno lze najít na internetu. Pohroma pro jeho poklady nastala před pár lety, když jsme odjeli na týden do lázní a dcera s vnučkami nás překvapily  vymalovanou částí bytu . Vše zbytečné je ve sklepě a asi to tam už zůstane. Samík97

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milý Samíku, hrnečky docela chápu, taky se mi jich v obchodech tolik líbí! Ale musím se přemoci, protože do police v kuchyňské lince se mi už nevejde ani jeden navíc. Simona

A co sbíráte vy, milé čtenářky? Pochlubte se svou vášní, svým dílem! A nezapomeňte na fotku! Čekám na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama