Rodina

Život s autistickým dítětem byl životem v ohrožení

Když se řekne autismus, mnohým z nás (laiků) se vybaví film Rainman. Ale to (prý) zdaleka neodpovídá typickému obrázku autisty, který může být mnohem závažnější. Přečtěte si příběh rodiny autistického Honzíka. 

Honza se narodil v roce 1997 do milující rodiny Šenkových. Za pár let se narodil další chlapeček, který však byl pro autistického Honzu velkým narušením daného pořádku. A to si bohužel vybíjel po svém. Autisté reagují agresivně z důvodu nepochopení reality kolem sebe, ze strachu z měnících se podmínek. Honzova agresivita narůstala spolu s postupující pubertou a docházelo k častějším a agresivnějším atakům. Svoji agresivitu způsobenou jiným chápáním okolního světa směřoval jak vůči mladšímu bratříčkovi, tak i vůči svým rodičům, spolužákům a asistentům. Honzova přítomnost doma způsobovala rodičům totální psychické vyčerpání. Hlavně svými nečekanými ataky ohrožoval jak zdraví, tak život svého mladšího sourozence.

V roce 2008 byla již situace pro rodinu natolik neúnosná, že museli Honzu umístit do psychiatrické léčebny.

Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je kvůli tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování. Tak popisuje nemoc portál autismus.cz.

Zoufalství a nejistota

V psychiatrické léčebně byl malý autista hospitalizován a pozdější návrat zpátky domů byl po diagnostice téměř vyloučen. Honzova rodina se ale nechtěla smířit s tím, že by byl jejich syn nadosmrti umístěn v psychiatrické léčebně, a hledala pro něj vhodnou sociální službu. Honza potřebuje stále prostředí, specifický přístup a obrovskou dávku jistoty. A to se mu v psychiatrické léčebně nedostávalo. Boj ale teprve začal. Kvůli těžké formě autismu ho nechtěli nikde přijmout. Nikdo nechtěl do své skupiny někoho, kdo má tak silné agresivní projevy. Zoufalost a beznaděj donutila rodinu Šenkových k tomu, aby prostřednictvím městského úřadu v Kostelci nad Orlicí oslovila Královehradecký kraj s prosbou o pomoc.

Touha po šťastném domově

A právě v tomto kraji se v malé vesničce Hajnice nachází příspěvková organizace (Barevné domky), která poskytuje pobytové a sociální služby mentálně postiženým a která se těžkého úkolu nakonec chopila. Od začátku bylo jasné, že to nebude snadné. Péče o těžké autisty je velice náročná a vyžaduje 24hodinový dohled a specifický přístup ke klientům.

Žít spolu, ne vedle sebe…

n

Honza nastoupil do svého nového domova v únoru 2012 a od té doby dělá obrovské pokroky. Během ročního pobytu v Hajnicích se Honzovy projevy agresivního chování nejenže téměř vytratily, ale naučil se i spoustu nových věcí. Tento klidný mladík si ještě před rokem nepřisunul ani talíř s obědem a dnes pomáhá s mazáním chleba k snídani, sám se oblékne, a co je nejvíc, zvládá i vycházky do vesnice a snese společníka, kterého však musí velmi dobře znát.

Z Honzy je dnes spokojený mladík bez vážných projevů agresivity, který prožívá svůj život spokojeně a šťastně. Bílý domeček, kde Honza bydlí, respektuje jeho specifické potřeby a je uzpůsoben tak, aby mu vyhovoval. „Péče o Honzu a vytvoření speciálních podmínek pro takto postižené autisty je finančně a personálně velice náročné, ale odměnou nám je Honzova spokojenost a vděk jeho rodiny za vytvoření domova pro jejich syna,“ shrnul Mgr. Josef Kříž, manažer kvality sociálních služeb BD Hajnice.

k

Mgr. Josef Kříž mi odpověděl na pár otázek, které by vás mohly zajímat

Kdy nejdříve se u dítěte dají vypozorovat „znaky“ autismu?
Projevuje se buď od dětství, nebo v raném věku (do 36 měsíců). První nejběžnější postřehy v oblasti celkové komunikace, řečového vývoje a v oblasti sociálního chování:

  • Postřehy v komunikaci

. Nereaguje na své jméno
. Neříká, co chce
. Opožděný vývoj jazyka
. Nereaguje na pokyny
. Někdy působí dojmem, že je neslyšící
. Zdá se, že slyší, ale nikoli ostatní osoby
. Neukazuje a nemává na rozloučenou
. Říkal/a několik slov, ale nyní přestal/a

  • Postřehy v sociálním chování

. Chybí sociální úsměv
. Raději si hraje o samotě
. Dává přednost sebeobsluze
. Je velmi samostatný
. Některé věci dělá velmi „brzy“
. Špatný oční kontakt
. Působí, že žije ve vlastním světě
. Nezajímá se o ostatní děti
. Ostatní lidi dokáže ignorovat

  • Postřehy v chování

. Záchvaty vzteku
. Hyperaktivita/neschopnost spolupracovat/ negativismus
. Neví, jak si hrát s hračkami
. Zabývá se určitými věcmi stále dokolečka
. Chodí po špičkách
. Neobvyklá fixace na určité hračky (neustále s sebou nosí nějaký předmět)
. Řadí věci do řad
. Reaguje přehnaně na určité materiály či zvuky
. Zvláštní pohyby

Na co by si rodiče měli dávat obzvlášť pozor? Co by je mělo varovat?

Absolutní indikace pro další vyšetření
. do 12 měsíců nežvatlá
. do 12 měsíců negestikuluje (neukazuje, nemává na rozloučenou)
. do 16 měsíců neužívá slova
. do 24 měsíců spontánně neužívá věty
. ztráta jakýchkoli jazykových nebo sociálních schopností v jakémkoli věku

Na koho se obrátit, pokud mám podezření, že je moje dítě autistické?
Speciálně pedagogické centrum, občanská sdružení (APLA, Autistik), sociální odbory atd.

Ví se, co autismus způsobuje?
Příčinu se prozatím nepodařilo odhalit. Předpokládá se, že určitou roli hrají genetické faktory, infekční onemocnění a chemické procesy v mozku. Teorie tvrdí, že autismus vzniká až při kombinaci několika těchto faktorů.

Dají se projevy autismu nějak zmírnit, nebo je to nezvratný jev, se kterým se musí rodiče smířit?
K úplnému potlačení příznaků v asi 98 procentech případů nedochází. Lze je pouze zmírnit speciálním přístupem.

Jak se zachovat, když dítě, či dospělý autista začne být agresivní?
Okamžitě vyhledat odbornou pomoc. Celá rodina bude potřebovat odbornou péči.

Jaké vlastnosti (či vzdělání) musí mít člověk, který pečuje o autisty? 
Určitě v problematice autismu, dále speciálně pedagogické nebo psychologické.

Čtěte také:

   
04.02.2014 - Rodina - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [7] gerda [*]

    Dana Haklová — #6 představuju si, že na místech ošetřovatelů jsou řádové sestry a jejich mužské protějšky. Aby tady člověk obstál, musí se obětovat celý, tohle je výjimečné povolání. Nebojím se žádné práce, ale tady bych strach měla. I kdybych k tomu měla kvalifikaci.

    superkarma: 0 04.02.2014, 18:17:02
  2. [6] Dana Haklová [*]

    gerda — #5 Znám ženu, která tam pracuje a můžu potvrdit, že má svatou trpělivost..Ale přitom si musí udržet odstup a autoritu.

    Tyhle děti snadno odhalí vaši slabost a dokážou ji bravurně využít

    1. na komentář reaguje gerda — #7
    superkarma: 2 04.02.2014, 11:52:29
  3. avatar
    [5] gerda [*]

    Dana Haklová — #3 pracovníci takových center si zaslouží úctu a řekla bych i svatozář. Myslím, že mám vyvinuté sociální cítění, ale přiznám se, že tam bych pracovat nemohla. Nosila bych si to všecko domůSml15

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #6
    superkarma: 1 04.02.2014, 11:47:03
  4. avatar
    [4] Suzanne [*]

    Klobouk dolů před lidmi, kteří dokážou vytvořit odpovídající prostředí pro takové děti Sml67

    superkarma: 1 04.02.2014, 10:22:53
  5. [3] Dana Haklová [*]

    gerda — #1 V Praze existuje týdenní stacionář pro autistické a jinak postižené děti. Rodiče tak o ně mají postaráno a o víkendech a prázdninách si je berou domů. To je , myslím také docela dobré řešení, ale zřejmě tam nejsou děti s tak agresivními sklony, jaké měl Honza

    1. na komentář reaguje gerda — #5
    superkarma: 0 04.02.2014, 09:09:07
  6. avatar
    [2] cicinka [*]

    Za Honzíka jsem ráda, že se našlo řešení. Už o tom něco vím a vždy je mi hrozně úzko, když vidím, jak se trápí všichni zúčastnění. Přeju rodině a Honzíkovi jen to nejlepší a spokojený život.

    Honzík vypadá na fotografii tak bezbranně. Snad už se mu bude žít klidněji. Je to pěkný kluk.Sml58

    superkarma: 3 04.02.2014, 06:31:33
  7. avatar
    [1] gerda [*]

    Sousedé mají autistického chlapečka s menším postižením, než je zde popisováno. Ale stejně je to trápení. Ve školce musí mít svého asistenta, jinak je nebezpečím pro ostatní děti. Jeho projevy jsou opravdu zvláštní, pro neinformované šokující. Lituju rodiče, tohle si nikdo nezaslouží, ani pacient ani rodina.Sml80 Je úžasné, když někdo vytvoří prostředí, kde nemocné dítě rozkvete.Sml67

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #3
    superkarma: 1 04.02.2014, 05:57:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme