Vztahy

Život na dálku nás sbližuje

Šárka mi dovolila, abych převyprávěla její příběh. Respektive, chtěla, aby z toho vzniklo určité poselství: manželství na dálku nemusí být nutně zlem, pokud vládne oboustranná důvěra.

Nadnárodní společnosti dnes nenabízejí jenom samé výhody, ale také povinnosti, které se nutně váží k té které funkci.
„Marek jako odborník na elektrotechniku dostal práci ve firmě, která na východě republiky otevřela filiálku. Dohodli jsme se, že žádné velké stěhování nebude a že to bude on, kdo bude pendlovat. Oba dva jsme tuto Markovu příležitost vzali jako výzvu – Marek firmě ukáže, co v něm je, a my dva uvidíme, jak jsme schopni zvládat toto slaměnné vdovství.“

Šárka s Markem si samozřejmě na nový způsob života museli zvykat – najednou pro každého byla spousta volných večerů, hlavně poté, co televizní pořady a rádoby nenucené čtenářské chvilky už přestaly bavit.

„Protože jsme o víkendech chtěli být spolu, své volnočasové aktivity jsme nasměrovali do pěti dnů. Zapsala jsem se na kurzy keramiky, začala chodit do jazykovky a předplatila si kurzy power jógy v jednom fitku, kam jsem předtím chodila dost nepravidelně. Vlastně jsem tím vyřešila i takový problém, že asi tak po dvou měsících jsem začala mluvit i s hrníčkem v kuchyni – zjistila jsem, že prostě nepopřu fakt, že jsem komunikativní typ, tak jsem to vyřešila tímto způsobem.“

Že by nebyly žádné partnerské problémy? Žádných závažných si Šárka a ani prý Marek nejsou vědomi. Oni sami mají toto manželství na dálku v nich samých vyřešené. Po čase si sedli a z jejich povídání vyplynulo, že mají pocit, že je to spíš sblížilo.

„Komunikujeme a řešíme podstatné věci, ne jestli jsou k večeři lepší rohlíky, nebo pizza. Takovými každodenními věcmi si ty naše dva dny opravdu nekazíme. Taky jsme oba dva dospěli k názoru, že to naše oddálení je vyjádřením určitého spojení a důvěry. Důvěry, o které nepochybujeme, ale nevěřili byste, že ten, kdo se snaží zasít ono semínko nedůvěry, je vaše okolí.“

Přeci jenom by se dalo říct, že se styl života v určitém směru posunul, přizpůsobil ekonomickým změnám. Ale myšlení lidí zůstává stejné. „Kolikrát už jsme slyšeli, že si tím určitě řešíme ten či onen partnerský problém, že nám to takhle spolu dlouho nevydrží, že místo abychom se rozvedli, tak jsme to zakamuflovali Markovou prací na druhém konci republiky, atp.“

A jaké jsou například Šárčiny "opravdové" problémy? „Sem tam přešvihnu účet za telefon, volné minuty na mobilu také nestačí a občas si nevzpomenu, jestli ty šaty, co si beru, náhodou Marek neviděl už minule, protože chci být pro něj pokaždé jiná,“ usmívá se Šárka.

Já jim oběma přeji moc štěstí, ať jim toto období přinese mnoho pozitivního a ať věří hlavně sobě.

Co pro Vás znamená manželství na dálku? Dokázali byste takhle žít?  

   
23.08.2004 - Láska a vztahy - autor: Tereza

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [96] elfos [*]

    Vztah na dálku může fungovat, proč ne.. záleží na lidech, ne na vzdálenosti. Znám pár prima lidiček, kterým to takhle funguje už celé roky (manžel má práci na druhém konci republiky). Mají štěstí, vídají se každý víkend. Jedni z mála lidí, co znám, jejichž manželství je ŠŤASTNÉ. Jasně, není to tou vzdáleností - jak říkám: záleží na lidech. Pak to klape, ať jsou spolu 24 hodin denně, nebo jen jednou za dlouhý čas - stále jsou si blízcí.
    Ono... život se může zamotat všelijak. Třeba, po letech manželství denně spolu najednou nová práce, větší vzdálenost... Pevný vztah by to nemělo ohrozit. Jak řekla Matiee - jde to. :-)

    A jak tak pročítám ohlasy, koukám, i tady je docela dost vás, kterým to funguje (nebo fungovalo, po ten čas, kdy to bylo nutné)

    superkarma: 0 25.08.2004, 06:23:34
  2. avatar
    [95] *Kotě* [*]

    Matiee: Já mám čas na všechno to, co ty, a to jsme s manželem spolu 24 hodin denně.

    Vás vztah s partnerem omezuje, že jste rády, když je pryč? Já se taky často válím s knížkou, cvičím, chodím ven s kamarádkama, večeře nevařím a šůruju s mírou. Nepotřebuju, aby kvůli tomu můj partner někam odjížděl.

    superkarma: 0 24.08.2004, 20:58:16
  3. avatar
    [87] *Kotě* [*]

    mamina (56.): ale to přece není o tom, že by člověk nebyl schopen bez partnera přežít. Já UMÍM žít sama, ostatně ve svém dospělém životě jsem byla dlouho sama, bez partnera. Ale už nechci. Vybrala jsem si svého partnera, protože jsem s ním chtěla být - pořád, ne proto, abych žila sama.

    Můj předchozí vztah byl na sakra velkou dálku (Houston-Praha) a prostě to nefungovalo. Ano, já umím žít svůj život, postarat se sama o sebe, mám přátele a skvělé hobby, dobrou práci, vystačím si. Ale potom jaksi jeho návštěvy jednou za 2 měsíce postrádaly smyslu. Většinu času jsem si připadala, jako že jsem bez partnera. Ale bylo to o to horší, že mě všichni přátelé a známí považovali za zadanou a podle toho se mnou také jednali. Je smutné sedět doma sám, když si přátelé myslí - co bych ji zvala do kina, vždyť ona má kluka?

    A co víc, můj tehdejší partner mi nemohl být partnerem, protože tu pro mě nikdy nebyl, když jsem ho potřebovala, když mi bylo zle, když jsem se bála, když mi někdo ublížil. Pocit, že když vám je smutno, můžete se k němu stulit... že vás namasíruje, když vám ztuhne krk... uvaří vám čaj s medem, když máte chřipku... a samozřejmě že vy chcete dělat totéž pro něj... ale můžete si akorát tak telefonovat... ne, děkuju, vztah na dálku opravdu není nic pro mě.

    superkarma: 0 23.08.2004, 22:53:38
  4. avatar
    [85] Lorain [*]

    Já to taky zažila a myslím, že to bylo fajn. Byli jsme s přítelem dva roky, pak byl dva roky v zahraničí, lítal domů každý víkend, já si všechny ostatní volnočasové aktivity naplánovala na pracovní dny a kamarádky taky. Snažila jsem se v práci, aby mi nic nepřelezlo do víkendu. A víkend jsme měli vždycky intenzivně pro sebe. A ne že bysme nevylezli z postele.
    Spíš nevím, jestli jsme pro sebe neměli kolikrát víc času, než když je teď zpátky a buď on nebo já chodíme z práce v noci, pak koníčky, sport, kamarádi a kdoví, jestli toho čistýho času, kdy si se opravdu věnujeme není někdy míň. Ale už bych neměnila!

    superkarma: 0 23.08.2004, 17:31:19
  5. avatar
    [84] JaninaR [*]

    Dodnes mám noční můry z toho, že opět na celý týden odjíždím a uvidím svého přítele až za pět dní.....nikdy bych tohle už nechtěla zažít. Jsem ráda když vím, že se opět večer sejdeme doma a budeme spolu až do rána.

    superkarma: 0 23.08.2004, 17:26:35
  6. avatar
    [83] Motty [*]

    Vztah na dálku jsem taky zažila, protože on je cizinec, vídali jsme se ze začátku třeba jen dvakrát za rok, pak těch návštěv na obou stranách přibývalo a teď už jsme tři roky manželé, žijeme tady a klape nám to stejně teď jako to klapalo i předtím. Asi je to spíš o tom, jestli ten vztah někdo udržet chce nebo ne. Jasně že mi bylo vždycky dost líto, když odjížděl a věděla jsem, že se pár měsíců neuvidíme, ale přežili jsme to. Zpětně bych už to ale nechtěla

    superkarma: 0 23.08.2004, 16:39:48
  7. avatar
    [82] Vivian [*]

    Ťapina: spíš fenomén internetové generace

    superkarma: 0 23.08.2004, 16:32:31
  8. avatar
    [81] Vivian [*]

    Taky to znám, zažila jsem to několikrát, když jsem se seznámila s někým z daleka... většinou to nefungovalo ale to jsem byla mladá a blbá.
    Poslední vztah fungoval na dálku rok (Praha - Hradec), ale to bylo přechodné řešení, teď spolu už další skoro rok žijeme v jednom bytě a funguje to dokonale

    Taky si myslím, že je to většinou přechodná záležitost, než se lidi sestěhují... ale chápu, že můžou být i tací, kterým víkendový vztah vyhovuje a neměnili by. Každý to holt máme jinak .

    superkarma: 0 23.08.2004, 16:31:53
  9. avatar
    [80] Ťapina [*]

    medved: Klíííd, to je jenom fenomén internetové koncentrace

    superkarma: 0 23.08.2004, 16:27:16
  10. avatar
    [79] medved [*]

    moc me prekvapuje kolik holek pise, ze vztah na dalku je pro ne dennim chlebem
    ja (naivne) myslela, ze je to vzacna vec, promile vztahu a ted si zacinam ve svem kazdodennim vztahu pripadat jako exot
    smekam pred Vama...smirovala bych se s takovym vztahem hodne tezko...ale kdyz se chce a musi se...holt jde vsechno ...presto si myslim, ze je to prechodne a celozivotni reseni...nebo ne ?

    superkarma: 0 23.08.2004, 16:21:53
  11. [73] Rikina [*]

    Bridgetj: nedivím se, že nikdo nechce dělat ručitele na hypotéku - chcete dítě, a kdo by jako tu hypotéku splácel ? Z mateřské teda těžko...

    superkarma: 0 23.08.2004, 14:48:20
  12. avatar
    [58] Olina [*]

    Taky bych to nedokázala, vyhovuje mi být spolu. Já bych to spíš viděla jako to, že každý žije svůj život a občas protne, jak psala JanaS.
    Jo a bych se asi nedoplatila . Já jsem takovej stýskací typ.

    superkarma: 0 23.08.2004, 12:25:34
  13. avatar
    [57] Aspiková [*]

    piknik: A jak dlouho bude muset ta Tvoje "chuděra" čekat než Tvoje děti odrostou ??? Jestli vydrží, tak si zaslouží obrovský obdiv.

    Známá čekala šest let na to než jejímu příteli zamřela manželka na rakovinu.

    On milence nechal postavit barák, finančně ji podporoval a když jeho žena zemřela, tak se ta moje známá pomalu chystala na svatbu a jaké bylo její překvapení, když jí milej zlatej oznámil, že má novou přítelkyni a svatba nebude.

    Jí je teď 34 a všechno co má je ten pitomej barák a oči pro pláč.

    superkarma: 0 23.08.2004, 12:10:18
  14. avatar
    [56] mamina [*]

    Nevím, proč by to měl být problém. Jsou lidi co umí žít sami nebo se to musí naučit. Vezměte si ženy těch mužů co pracují nepravidelně a nepřetržitě. Moje máma se musela taky jako mladá nevěsta naučit žít se strojvedoucím, co jezdil po republice a ne jen na místních tratích...a šlo to. Býval pryč celý noci i dny, soboty, neděle, svátky, narozeniny Navíc na malým městě bez auta, bez kulturního vyžití. A další profese...letec, námořník, ale třeba i montér a další a další. Není to o tom jestli to vztah rozbije, ale o důvěře, lásce, o volnosti.
    Chápu ale i ty co potřebují mít partnera po celou dobu u sebe pro svůj pocit jistoty a bezpečí a nemyslím, že by se nějak navzájem dusili, jen to tak prostě potřebují

    superkarma: 0 23.08.2004, 12:02:22
  15. avatar
    [53] Ťapina [*]

    gryzli: Ano ano, a proto každá žena přihlásí muže k pracovnímu pohovoru co nejdál od místa bydliště, jde tam za něj, dostane pro něj místo a posadí ho na vlak. Aby si mohla užívat doma klidu a chlap chudák mohl dřít dvanáctky. To zní logicky

    superkarma: 0 23.08.2004, 11:54:12
  16. avatar
    [52] Ladia [*]

    Vztah na dálku jsem zažila a není nic pro mě, celý týden nám bylo smutno, pořád jsme si volali, toužili jsme po sobě... Pak o víkendu jsme nevylezli z postele takže jsme vlastně krom spolu nic jinýho nedělali, to přece nemohlo mít dlouhý trvání

    superkarma: 0 23.08.2004, 11:36:00
  17. avatar
    [49] Hannah01 [*]

    Luciš: Nechceš zaskočit k nám? Potřebuju umýt okna . Hezky si to v pátek užijte, vítání jsou fajn...

    superkarma: 0 23.08.2004, 11:16:06
  18. avatar
    [48] kytička [*]

    vse se da zvladnout, kazdy je jiny,..nekomu to vyhovuje -nekomu ne..
    uz jsem si zvykla na svuj svobodny klid a me by to i vyhovovalo..

    superkarma: 0 23.08.2004, 11:15:22

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [47] Dokinka [*]

    To si len navravaju ze je to ok.Pekny deň Vám prajem

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:53:01
  2. avatar
    [46] Luciš [*]

    Já mám zrovna svého druhý týden včetně víkendu na školení v Rakousku. Je to docela síla, když sme před tím byli denodenně spolu i v práci tři roky. Moc se těším na pátek, tentokrát přijede na víkend domů a pak bude zas nejmíň čtrnáct dnů v tahu. Je to jen jednorázovka. Pořádně gruntuju ve kvartýru, pozašívala na co nebyl čas (fusekle), ušiju si sukni, povlečení, co se mámě válí tři roky ve skříni látka, pudu sednout s kamoškama, vyrazíme nakupovat...

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:51:38
  3. avatar
    [45] Zuzča [*]

    Manžel jezdí s kamionem. Byly doby, kdy jsme se neviděli třeba měsíc a půl. A když pak přijel, tak jen na jednu noc (to jsme byli svobodní).Fungovali jsme po telfonu. A šlo to.
    Dnes máme štěstí a je doma "každý den". Přiede jeden den večer, odjíždí druhý den ráno a přiede zase až večer další den.
    Teď nás poprvé čeká společná dovolená delší jak 4 dny, tak jsem zvědavá, jak to ustojíme.

    Volné večery si užívám: žehlím, vyšívám, uklízím. Abych měla volný čas pro a

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:49:51
  4. [42] xenie [*]

    bože, gryzli, proč mi připadáš tak, s prominutím za výraz, přednasraný ? nikdo netvrdí že je to ideální, ale co mají dělat pokud každý dělá na jiném konci republiky ? rozejít se, anebo jeden z nich se vykašle na práci a přijede za tím druhým, anebo to řešit "víkendovým manželstvím" ?

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:43:11
  5. avatar
    [40] Žábina [*]

    no mě by to asi taky nenadchlo ...ale kdyby se nedalo nic jinýho dělat, např. kvůli práci, tak se přece jen kvůli tomu s partnerem, kterýho mám rada, nerozejdu ....

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:30:04
  6. avatar
    [36] Hannah01 [*]

    LBU: Hlavně, že jste to ustáli

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:07:29
  7. avatar
    [35] LBU [*]

    Já jsem takhle žila dva roky a málem se nám manželství rozpadlo. Když nejsou děti, tak to asi jde lépe. V té době jsem měla roční dítě a byla jsem na něj sama. Manžel to bohužel neustál. Našel si v novém městě nové přátele a dojíždění za rodinou mu začalo být přítěží, tak to vyřešil odchodem od rodiny. Mám takový dojem, že v tom ani nebyla nevěra. Po dvou letech jsme to sice dali znovu do pořádku a už jsme spolu zase dalších "šťastných" 8 let, ale na tu dobu co jsme žili takhle na dálku nerada vzpomínám.

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:04:35
  8. avatar
    [33] Ťapina [*]

    Lucimo: Se mnou.

    superkarma: 0 23.08.2004, 10:00:41
  9. avatar
    [32] Lucimo [*]

    Ťapina: Kde budou pesani? S tebou, nebo s Egim? Taky držím!

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:58:16
  10. avatar
    [31] Ťapina [*]

    Hannah01: Nápodobně, ať vám vyjde

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:52:41
  11. avatar
    [30] Hannah01 [*]

    Ťapina: Stejně ve finále zjistíš, že 90% teorie je na . Držím , ať vám to vyjde

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:50:56
  12. avatar
    [29] Ťapina [*]

    Hannah01: No my ani ne tak kvůli zabezpečení, vydělává už dlouho a našetřeno něco má, ale já teprve teď končím školu a jestli nechci všechno zapomenout a začínat zas od nuly, tak musím v tom oboru aspoň pár let pracovat. Protože teorie vydrží v hlavě tak měsíc, když se nepoužívá.

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:48:41
  13. avatar
    [27] Hannah01 [*]

    Ťapina: Tak manžel chodí z práce kolem 7, je fakt, že každá hodina je znát. Hlavně potomky moc neodkládejte, my jsme se taky chtěli nejdřív zabezpečit, což se sice zdařilo, ale děti se teď nějak nedaří .

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:44:06
  14. avatar
    [26] Ťapina [*]

    Hannah01: Hm, to my ne, jsem ráda, když přijde z práce před osmou večer. A tak si říkám, že nebude na škodu, dokud neplánujeme děti, když budeme oba intenzivně pracovat a aspoň se finančně zabezpečíme.

    Budu pracovat necelé dvě hodiny autem od bydliště, tak snad se to bude dát. Ono je taky něco jiného mít vztah od začátku na dálku, to pak přijde rozčarování, že lidi, kteří spolu chodí několik let, se vůbec neznají. To jsem taky zažila a nebrat. Ale se současným partnerem už žiju čtyři roky. S dítětem by to bylo horší, ale jelikož za prací budu pendlovat já, tak až bude dítě a mateřská, budeme zase spolu.

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:40:20
  15. avatar
    [24] petul [*]

    Mám kamarádku, jsme obě z Moravy, ona už pár let pracuje v Praze. Vdala se po půlročním vztahu za kluka ze severní Moravy. Nežili spolu, vídali se jen o víkendech. I teď, rok po svatbě spolu "normálně" nežijí, ona pracuje stále v Praze a on na severní Moravě. Čekají ...nedokážu si to vůbec představit a ani to pochopit, Vím, že dřív spolu dva taky nebydleli před svatbou a šlo to...ale dnes to prostě neberu. Nedokážu si představit, že bych si vzala někoho, koho znám jen z víkendového randění a s kým bych tak žila i rok po svatbě a čekala s ním dítě...opravdu nevím

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:20:52
  16. avatar
    [23] Hannah01 [*]

    Ťapina: Chodíme do kina, na návštěvu k přátelům, na pivko, nebo jen tak na procházku, zasportovat si, je toho spousta. Víkend by na to nestačil...

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:11:28
  17. avatar
    [22] Ťapina [*]

    A vy co vám nevyhovoval vztah na dálku, když máte partnera doma, tak s ním podnikáte ve všední dny nějaké společné aktivity? Já ani tak ne, stejně je každý celý den v práci, na společné prožitky máme hlavně víkendy, i když spolu bydlíme.

    superkarma: 0 23.08.2004, 09:08:21
  18. avatar
    [21] Hannah01 [*]

    JanaS: . Ono pořekadlo - sejde z očí, sejde z mysli má taky něco do sebe. Pokud manžel jede 1 x za měsíc na 3 - 4 dny na služebku, je to vítaná změna. Ale v popisovaném vztahu bych vydržela tak půl roku, potřebuju mít s partnerem společné prožitky, skutečné, ne přes telefon...

    superkarma: 0 23.08.2004, 08:59:29
  19. avatar
    [20] marcellina* [*]

    tak takhle to mam taky tak od zacatku srpna. Zatim se to teprve ucime zvladat

    superkarma: 0 23.08.2004, 08:53:59
  20. avatar
    [17] Aka [*]

    Taky mám vztah na dálku, a nevyhovuje. Člověk má spoustu prožitků bez partnera, každý žije něco jiného a jen si o tom povídat, to nestačí.Poslední dobou bývám vzteklá, když se mě zeptá co je nového. Chce se mi křičet "proč tu nejsi se mnou". Vůbec to nezvládám.

    superkarma: 0 23.08.2004, 08:27:25
  21. avatar
    [16] Aja [*]

    Občas závidím své švagrové, že má celý týden klid...její dálkový řidič přijíždí na víkend. No někdy nestíhá, tak je na cestách dýl...

    superkarma: 0 23.08.2004, 08:27:18
  22. avatar
    [15] risina [*]

    Já: Přidávám se k Léthé. Většinou si myslím, že Mars není pro mého manžela dost daleko
    Jinak má sestra měla rok a půl manžel av Brlíně a to byl azrocna dom as malým synovcem (od jeho cca roku). Švagr jezdli domů tak jednou za 4-6 týdnů na 3-4 dny. Poznamenalo tak sestru a zpětně i jejich manželství. Ona byla dřív na švagrovi dost závislá, ale pak se naučila být hodně samostatná, rozhodovat se sama - a jemu to po návratu značně vadilo.

    superkarma: 0 23.08.2004, 08:12:21
  23. avatar
    [14] Pajinka [*]

    Taky jsme si tím prošli, po šestiletém vztahu jsme se vzali, ale skutečně spolu dnes a denně jsme byli až rok a půl po svatbě. Ale je fakt, že to bylo ještě před mateřskou, s dětmi je odloučení jiné.
    Vrátit bych to už nechtěla, ale tehdy jsem to řešila stejně jako Šárka - spousta aktivit ve volném čase, takže nebyl čas na zoufání a vzpomínání.

    superkarma: 0 23.08.2004, 07:53:49
  24. avatar
    [11] Gabi [*]

    Já myslím, že je to v pohodě, zvlášť když nejsou děti Kolik kolik času týdně spolu partneři jsou není měřítko, hlavně, aby si měli co říct .

    superkarma: 0 23.08.2004, 07:27:19
  25. avatar
    [8] kosmokosmo [*]

    Tak ja jsem neco mezi......manzelstvi na dalku...pres internet.... jsem mela dva roky...to byl des bes.....co pro me, ale pro deti!!!!
    Rozhodne to vztahu neprospelo....prineslo to spoustu problemu.....i kdyz....aspon pokud ja vim, zadne dalsi osoby se naseho manzelstvi neucastnily....ted je to zas v poho, v Kanade bylo hrozne, ale kazdy zvlast bylo jeste hur....takze zas v Kanade....

    Lethe posli manzela do Kanady, ja ho zamestnam jako chuvu.....zrovna budu nakou shanet!

    superkarma: 0 23.08.2004, 05:01:04
  26. avatar
    [7] Léthé [*]

    Já:růžičko moje ....doufám že je u tebe vše OK U mě je to v eli

    superkarma: 0 23.08.2004, 01:17:33
  27. avatar
    [5] Ťapina [*]

    Doufám, moc doufám, že to bude fungovat Ale v době internetu snad jo

    superkarma: 0 23.08.2004, 00:55:17
  28. avatar
    [4] Léthé [*]

    Ano …já bych tak moc potřebovala to manželství na dálku…poraďte jak vystřelit mého manžela na Mars .Podle mě je to ten nejideálnější vztah ….Šárce vyřiďte že jí zááááávidíííím .

    superkarma: 0 23.08.2004, 00:47:49
  29. avatar
    [2] kubikm [*]

    to já byla vdaná 4 roky na dálku...a jsme spolu dodnes, příští týden to bude 36 let....ale je fakt, že jsme se brali po 5 letech...takže v dálce to asi není

    superkarma: 0 23.08.2004, 00:23:37
  30. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Měla jsem vztah na dálku, i když to nebylo manželství, a nefungoval. Já měla svůj život, on měl svůj život a v těch zřídkavých intervalech, kdy jsme se viděli, jsme si postupně přestávali rozumět. Když jsme potom spolu zkusili žít, nestálo to za nic. Obdivuji lidi, kterým takový vztah vydrží. I když oni se vídají každý vikend, to je ve srovnání s mým tehdejším vztahem frekvence přímo závratná.

    superkarma: 0 23.08.2004, 00:18:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme