Budeme se bavit o oblečení, za které jsme se někdy styděly. Ať už se to týkalo toho našeho, nebo těch druhých. Už se vám to někdy stalo? Já myslím, že trapasů spojených s oblečení najdete jistě dost.

Našla jsem je i já, ačkoliv by se dalo předpokládat, že se „umím obléknout“. Ale někdy se prostě  stane průšvih, který neovlivníte, a trapas je na světě.

Mockrát jsem se už styděla za druhé. Když potkám třeba v divadle nebo na premiéře lidi naprosto nevhodně oblečené, je mi trapně za ně. Na činohře bych jim to ještě odpustila, ale když jdu na operu, očekávám, že i diváci budou společensky oblečeni. A za společenské oblečení rozhodně nepovažuji kostkovanou košili, mikinu, ošoupané džíny a sportovní boty. Je to projev neúcty k místu, k umělcům, ale i k spolusedícím divákům.

A nikoho neomlouvá ani to, že je cizinec. Nemusí s sebou zrovna vozit oblek, ale vždycky se dá nějaká „rozumná“ varianta najít. To mi nikdo nevymluví. 

Co si o tom myslíte, milé ženy-in?

  • Stalo se vám někdy, že jste se za oblečení styděla? Z jakého důvodu? Praskly vám kalhoty, uteklo oko na punčoše, nebo vám spadl na sukni kus pizzy? Jak jste to řešila?
  • Styděla jste se za oblečení, které vám nutili v dětství a době dospívání rodiče?
  • Přišla jste někdy neadekvátně oblečena do společnosti?
  • Styděla jste se někdy za oblečení někoho jiného?
  • Líbilo se vám, jak se oblékal váš muž, když jste se seznámili?

Napište nám klidně už dnes na zítřejší  stylové téma na: redakce@zena-in.cz

Dárek za nejlepší příspěvek bude také stylový. Krásný náhrdelník, který se dají nosit i jako pásek z podzimní kolekce značky s.Oliver (včetně praktického sáčku)

korale

 

 

Reklama