Standa a Ivanka se dali dohromady na silvestrovské oslavě. I když by se mohlo zdát, že vztahy, které začnou ve stavu veselé nepříčetnosti, nemohou mít delšího trvání, Standa s Ivankou potvrzují opak.

Už se vám někdy stalo, že jste se po oslavě probudila v posteli s někým, koho jste dřív skoro neznala? No, takové věci se stát mohou, a pokud vůbec z takového náhodného sexuálního úletu vznikne něco víc, nemívá to dlouhé trvání. Ovšem jsou výjimky, které potvrzují pravidlo. Právě takovou výjimkou jsou Standa s Ivankou, zítra oslaví první výročí...

lovers

Jak na loňský Silvestr vzpomíná Ivanka?

Silvestra trávím každoročně u kamaráda na chatě. Sjede se celá parta, kluci nakoupí dělobuchy a pití, my holky máme za úkol proviant. Jenže loni jsem byla na Silvestra sama, čerstvě po rozchodu s Michalem, a potřebovala jsem si vyčistit hlavu. Dlouho jsem váhala, jestli vůbec pojedu. Když jsem zjistila, že Michal účast zrušil, vyrazila jsem. Jenže se mnou nic moc nebylo, celý večer jsem trávila u krbu a koukala do ohně. Děcka se mě snažili rozveselit, hrály se hry, blblo jako vždycky a mně bylo smutno. Na tradiční koulovačku jsem vůbec nešla. Nejen, že jsem byla nešťastná, ještě jsem na sebe byla naštvaná, že všem oslavu kazím.

Pak si ke mně ale přisedl Standa - moc jsme se neznali, objevil se v partě ten rok - a začal mě rozebírat. Nejdřív jsem ho poslal pryč, ale nedal se a tím mě odzbrojil. Potřebovala jsem se vybrečet a bylo mi v tu chvíli jedno, čí uši to slyší. Hlavně, že tam někdo byl, kdo mě objal.

Jenže Standa mě nejen objímal, vařil nám svařák a krmil nás sušenkami. Jo „nás“. Po chvilce jsme nad tím slovem začali žertovat a bavili jsme se, že se určitě dostaneme do řečí. Byla jsem příjemně opilá a najednou ten Silvestr byl skvělý!

Ráno jsem se probudila pod Standovým spacákem - no, moc jsme toho na sobě neměli...

Jak na loňský Silvestr vzpomíná Standa?

Dostal jsem se do party skvělejch lidí a našel si holku - bylo to prostě super! Měnil jsem školu a nakonec se rozhodl trávit Silvestra se spolužákem, kterej mě vzal v létě na vodu a nabídl mi, že dělá vždycky Silvestra na chatě. No, plány jsem ještě neměl, tak jsem na to kejvnul.

Vzpomínám si, že jsem dorazil dost pozdě. Celkem jsem bloudil a tak, když jsem vtrhl do chaty, nikde nikdo nebyl, jen u krbu seděla taková ubrečená... no, kde nic, tu nic, samá ruka, samá noha... prostě holka.

„Ježiš, promiň, jsem na chatě u Tomáše?“
„Jo...“
ozvalo se od krbu.
„A kde jsou všichni?“
„Koulujou se dole u řeky.“
„Aha - hele, nejseš ty ta... no...“
„Ivča.“

Vzpomínal jsem si, že jsem ji na vodě viděl, ale byla tam s nějakým manem, kterej mi moc nesedl, tak jsem je trochu vypustil z evidence. Jenže, jak se pak ukázalo, jí ten její pustil k vodě zrovna jak tu kánoi.

Chvíli jsme se bavili, pak trochu pili a nakonec nám spolu bylo moc hezky. I když na ten šok, když jsem se ráno probudil a našel ji vedle sebe, asi nezapomenu. Nějak jsem v tý pospolitý euforii ztratil kontrolu. Nutno dodat, že ta ztráta stála za to! Ivča je ta nejlepší holka, kterou mi mohl život přihrát.

Kam dál?

Reklama