Zítra budete vařit s Evičkou, ale vlastně se mnou, a pozítří si budete povídat pohádky se mnou, ale vlastně s Evičkou. Těšíte se? My také!

Tento menší chaoz jsme způsobily tím, že jsme si jednoduše vyměnily dny, ale ponechaly témata a jedna druhé napsaly hlavní článek.

Pátek jsem kvůli škole Tarotu nemohla já a Evička mi pomohla.

Ona v pátek ošéfuje pohádky.

Vaříte?

Zítřejší téma dne se tedy bude věnovat našim i vašim kuchařským začátkům, prostředkům i koncům. Zatímco Evičku, jejíž téma teď otevírám, učila vařit maminka, já se dívala pod ruce babičce.

Trpělivě tato dobrá žena krmila záchodovou mísu mými nesmělými pokusy o palačinky, o polévky, o cokoli. Vysvětlovala, ukazovala, chápala. A mě to bavilo a baví dodnes.

mVařím, peču, experimentuji.

Kuchařskou knihu používám zásadně jen jako odrazový můstek. Nedržím se striktně receptu, protože by mě to vůbec nebavilo. Často z receptu vyjde něco zcela jiného a většinou to je i k jídlu.

Trávím spoustu času vymýšlením jídel, která nikdo nikdy neviděl, ochutnám kdeco a nebojím se ani hmyzu, slimáků, žabek a podobně, když to prošlo varem.

Vařím ráda, jím ráda. Jak jste na tom vy?

Kdo vás učil vařit? Máte nějakou veselou vzpomínku z vašich kuchařských začátků, nebo i prostředků? Vaříte rády? Vaříte vůbec?

Pište mi o tom zítra na adresu

redakce@zena-in.cz

Myslím si, že dobré jídlo je jako dobrý sex.

Když mi chlap pochválí jídlo, je z poloviny můj a mám na něj větší „chuť“.

Reklama