Ale bolet nás to nebude, protože budeme rodit jen ve vzpomínkách. Vlastně ani to není tak docela přesná definice, konkrétně totiž budeme vzpomínat na naše drahé polovičky. Na muže, kteří se stali tatínky. Jak na své otcovství reagovali?

Jsou ženy, které by nechtěly muže u porodu ani za nic. Jiné jsou zase rády, že ho tam mají, protože je psychicky podpoří. A když se miminko narodí, jak tatínci reagují? Ať už ti, co jsou přímo na sále, nebo ti, kteří čekají za dveřmi?

V dřívějších dobách, kdy ženy rodily převážně doma, nastávající otec se vyhnal ze světnice a vše bylo v rukou porodní báby. Teprve po porodu se otevřely dveře a muž mohl vejít.

V době vzniku porodnic už muž u porodu byl, ale pouze v roli porodníka. Tatínek stál opět za dveřmi, anebo byl normálně v práci. Po telefonickém oznámení pak běžel do porodnice jako o závod.

Dnes můžou tatínci u porodu přímo být. Někteří vydrží až do konce, přestřihnou pupeční šňůru a ženě i doktorům po celou dobu pomáhají. Najdou se i tací, kteří nevydrží a omdlévají. Další na sál radši ani nejdou, buď sami nechtějí anebo to nechtějí jejich manželky.

Co všechno tyto tatínky spojuje a jak to bylo třeba i s tím mým (tedy manželem, ne tatínkem:), to se dozvíte v zítřejším tematickém článku.
Doufám, že svými příspěvky v podobě různých historek, k tomuto tématu přispějete. Budeme se těšit.

Zavzpomínejte na období, kdy jste rodily.

Téma zítřejšího dne: Tatínci u porodu (a po porodu)

  • Co byla první slova vašich partnerů, manželů, když svého potomka uviděli?
  • Plakali? Byli rozpačití?
  • Slavili a slavili?
  • A byli i u porodu?
  • Zajímají mě důvody, proč partnera u porodu chcete.
  • Jak se u porodu chovají?
  • A ty, které muže u porodu neměly, chtěli byste ho tam dnes mít?

O mužích u porodu (a po porodu) pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Moc se těším na vaše historky.
Jednu z pisatelek odměním pěkným dárkem. Pokud se jí narodila dcerka, tak přijde vhod Kuchařka pro dceru. A pokud má syna, může ji schovat třeba pro vnučku.

kniha

 

Reklama