Blíží se nám komunální volby - čekají nás ve dnech 20-21.10.2006. Na ulicích se začínají objevovat první plakátky s populistickými slogany typu „Víte, proč vaše město chátrá?“. Obzvláště u nás vypadají paradoxně – Praha 13 totiž nejen nechátrá, ale v podstatě vzkvétá – rozbíhají se stále nové projekty a podniky, funguje komunitní centrum, zkrátka na Třináctce to žije. A jak je tomu u vás?

Být či nebýt? Bytovat…
Známý filosof Heidegger ve svých dílech rozlišuje pojmy být, bydlet a bytovat – ten, kdo ,,je", jaksi pouze existuje, zato ten, kdo bytuje – tedy více než pouze bydlí – je nějak angažovaněji, stará se o to, kde a jak je, vztahuje se k něčmu většímu. Nechme ale stranou filosofii a obraťme se k další nepopulární vědě – k politologii – termínem nikoliv novým, ale stále častěji skloňovaným, je občanská společnost. Tedy společnost takových lidí – občanů – kteří si nejen jsou vědomi svých práv a povinností, ale aktivně se účastní na životě společnosti. Taková aktivní účast se zdaleka neomezuje jen na pravidelnou docházku k volbám a nějaké to občasné hlasování v referendu.

Co je to občanská společnost?
,,Podstatu občanské společnosti nemůžeme redukovat pouze na ,společnost občanů´, ani ji jednoduše vymezit jako ,protiklad státu´. Občanská společnost představuje sociální ,meziprostor´ mezi světem privátních, vesměs neekonomických zájmů, a ,světem´ státu, přičemž je však vždy oblastí veřejného. V moderní době se realizuje formou občanských organizací, sdružení, spolků atd., které jsou výrazem iniciativ občanů pro vyjádření jejich konkrétních zájmů v rámci celé pospolitosti. Často bývají tyto zájmy označovány jako dílčí, což ovšem neznamená sobecké či egoistické sledování pouze svých zájmů. Spíše se jedná o možnost konkrétního, podrobnějšího zohlednění a uchopení problému - ovšem s poukazem na zájem nikoli individuální, nýbrž zájem celku. Proto mluvíme o oblasti veřejného," říká Věra Jirásková, jedna z autorek projektu Výchova k občanství.

Jsme uvědomělí občané?
Ne každý z nás je samozřejmě zastáncem sdružování se v různých spolcích a organizacích a zdaleka ne každý se hodlá vrhnout do politiky – správný občan by se ovšem měl v každém případě aktivně zajímat o to, co se děje kolem něj – v jeho vesnici, městě, regionu, apelovat na své volené zástupce, pokud mu dění nevyhovuje, podporovat rozvoj regionu v rámci svých možností a ovlivňovat ho v rámci svých práv. Jen s takovými „uvědomělými občany“ – a vynechme na chvíli pejorativní význam tohoto spojení a vezměme ho vážně – má totiž význam usilovat o větší samosprávnost menších celků – o přenos rozhodovacích pravomocí a financí na regiony, jen s takovou „občanskou společností“ se lze postavit tlaku globalizace a takzvaných nadnárodních elit – tedy ekonomických korporací a politických organizací překračujících hranice států.

Jsme ovšem uvědomělými občany? Zajímá nás to, co se děje přímo kolem nás, v naší ulici, vesnici, čtvrti, městě? Víme, kdo „sedí na magistrátu“? Žijeme se svým městem, nebo v něm jen jaksi bydlíme, aniž bychom s ním byli nějak spojeni?

Teď vyslovím jednu nepopulární myšlenku, se kterou můžete, ale nemusíte souhlasit: Jen ten, kdo se aktivně účastní na budování životního prostoru, na fungování regionu, v němž bydlí, má právo kritizovat to, co nefunguje, a požadovat změny. Tedy chceme-li kritizovat, musíme se účastnit...

 

Co si o tom myslíte Vy, milé ženy-in?

Žijete se svým městem?
Víte, koho máte na magistrátu?
Jaké máte zkušenosti s magistrátem?
Jste spokojena se správou svého města?
Půjdete ke komunálním volbám?
Už u Vás probíhá předvolební kampaň?
Vzkvétá Vaše město, nebo chátrá?
Účastníte se nějak na rozvoji svého města?
Pošlete mi své příběhy, názory i fotky města na redakce@zena-in.cz a nejlepší článek i fotku odměním!

Reklama