I takové páry jsou mezi námi. I když si nejsem jistá, zda zrovna pár je pro ně to správné označení. Jsou totiž tři a plně jim to vyhovuje. Co trio, to jiný důvod, proč jsou spolu. Je něco takového normální? A máme to posuzovat z pohledu společnosti nebo morálky? Je těžké to posoudit, snadnější je o tom asi jen vyprávět...

 

Když se muž stává divákem

Některé trojice fungují čistě na tom, že nějaký milenecký vztah je mezi dvěma ženami a jen jednou z žen a mužem. Ten se pak často stává pouhým divákem, když si jeho partnerka se svou „kamarádkou“ projevují vzájemnou náklonnost. Chlap nežárlí a ženy nemají potřebu se před ním skrývat. Pozornosti zbude vždy dost na všechny, a tak není příčina k hádkám. Aspoň ne kvůli tomuto důvodu.

Stává se také, že muž si obě ženy udržuje jako milenky a ony mu to tolerují, přátelí se spolu, a když je chuť, tak spolu i různě experimentují. Když nemá čas uvařit večeři jedna, zaskočí druhá. Chodí spolu nakupovat a pečují o domácnost. O chlapa je postaráno po všech stránkách a povinnosti se dělí dvěma. Pro ženy výhoda, pro něj je to fyzicky náročnější. Tento model funguje například i na východě, kde mohou mít muži beztrestně více manželek, pokud svou pozornost rovnoměrně rozdělí mezi všechny a žádná si nestěžuje. Je však naše kultura schopna něco takového unést?

 

Žena dvou mužů

Tento případ asi není příliš častý, osobně jsem se s ním setkala jen jednou. Nemyslím tímto klasickou nevěru. Mluvím o případu, kdy jsou všechny strany milostného trojúhelníku se situací seznámeny a více méně s ní souhlasí. Ať už žena vede dva paralelní vztahy, nebo žijí všichni pod jednou střechou.

Tato varianta nemá asi moc šancí na dlouhodobější trvání, protože muži jsou od přírody majetničtí a s druhým „kohoutem na smetišti“ se odmítají o své teritorium, v tomto případě ženu, dělit. Pro příležitostné hrátky je to vcelku snesitelné. I když muži by raději v jedné posteli viděli sebe se dvěma ženami než s dalším chlapem.

 

Může tohle vydržet?

Jakou šanci mají na úspěch tyhle vztahy? Moje kamarádka je toho názoru, že déle než rok to opravdu vydržet nemůže. Je možné, že výchova a pravidla, která jsou nám po celou dobu našeho dětství a dospívání vštěpována, nás postupně podvědomě donutí se fixovat na jednoho partnera. Nemluvě o tom, že tento společenský vzor vidíme všude v našem okolí, počínaje našimi rodiči. I náš stát podporuje vztah jen jednoho muže a jedné ženy. Od nedávna tedy i jen dvou mužů nebo jen dvou žen.

Co však některé z nás nutí, aby se proti tomuto zaběhnutému pravidlu postavili? Možná jsou znudění vlastním fádním životem, jsou bohémové nebo jsou prostě jen zklamaní a svou bolest se snaží tímto přístupem nevhodně zakrýt. Je také možné, že mají prostě nějak jinak nastavené hodnoty. Těžko se však najdou další dva lidé, kteří by to s nimi prožívali stejně. A všechny víme, jak je těžké se shodnout s jednou osobou, se kterou udržujeme hlubší vztah. Jak se to musí zkomplikovat mezi třemi lidmi?

 

Znáte nějaké takové trio ve svém okolí? Máte sama podobnou zkušenost? Byl to skutečný vztah, nebo jen experiment? Vydrželo to delší dobu? Jaký je váš názor na takové vztahy?

Reklama