money

Otevřeně: Naše domácnost má skoro dvousettisícový dluh. Jak se to stalo? Začínali jsme s drobnými dluhy z minulosti, takže ani ne od nuly. Ty jsme sice umořili, ale naskákaly nové. Proč? K běžným výdajům se přidaly ty neběžné, ať už šlo o daň za luxus, nebo o rezervy například formou různých spořících bankovních produktů. Abych to vzal trochu srozumitelněji, naše domácnost je docela moderní. Vlastníme myčku a nové spotřebiče, máme pěkný byt, velkou plazmovou televizi, každý máme stavební spoření a důchodové připojištění...

Přesto nastal čas zamyslet se nad dluhem, který doposud spíše bobtnal. A tak jsme začali hledat rezervy. Zjistili jsme, že když se hodně uskromníme, dostaneme se na nulu koncem roku 2011. To je docela slušný výhled. Naštěstí tedy, pokud nepřijdeme o práci (což se snad nestane), nejsme v zas až takové dluhové pasti. Ale jsou rodiny, které jsou na tom mnohem hůř, byť jejich dluh činí třeba méně.

Pro naši banku jsme dobří klienti

I když je to trochu střílení do vlastního hnízda, obuji se teď trochu do bankovních domů. Jeden ze základních principů je nenechat se nalákat na všemožné výhodné úvěry, které vám i velké banky nabízí. Pokud v sobě člověk včas nenajde záklopku, je velice pravděpodobné, že se z dobrého klienta stane dlužníkem, což v konečném efektu není pro banku až tak velký problém, protože peníze jí potečou dál, akorát si změní váš status. Zato pro člověka to může mít následky vskutku existenční.

Jak se tomu vyhnout? Nelžete sami sobě! Fakticky neexistuje žádný sjednocený systém, který by bankám prozradil, jaký je skutečný finanční stav jejich klientů. Banky nepoznají, zda jste si pořídili leasing na drahou elektroniku, pokud jim to sami nepřiznáte. Po čase zjistíte, že finančně neunesete své závazky a začnete pošilhávat po nějakém překlenovacím úvěru, který je přirozeně daleko nevýhodnější než ty stávající, prostě pomalá cesta do pekel. Má sice nižší splátku, ale roky placení se prodlužují... a vy se opět upíšete bance, které je vlastně jedno, jestli budete klienty, nebo dlužníky. Nepřijde vám to jako začarovaný kruh?

Co dělat?

Pravděpodobně na to, že žijete na dluh, přijdete pozdě. Ale naštěstí není nikdy pozdě sednout si, vzít tužku a papír a počítat. Máte pocit, že vám finance nevychází? Udělejte si dva sloupečky. V jednom budou vaše jisté měsíční (nebo roční) příjmy, v druhém nutné výdaje na stejné období.

Pokud se dostanete do mínusu, je něco špatně a musíte to řešit - bohužel vám ale v tomhle nepomůže další úvěr, je potřeba zatnout zuby a k potřebným penězům přijít jinak než půjčkou (najít si třeba brigádu), protože pokud to neuděláte a budete si půjčovat dál, budou ta mínusová čísla naskakovat stále větší a větší. Je potřeba zvážit, čeho se můžete vzdát, tedy seškrtat věci, které vám jen odsávají finance a nenesou žádný zisk.

Když se dostanete na nulu, není to zase žádná sláva, ale zde se vám bude už žít trochu klidněji. Při nule či drobném plusu je čas zamýšlet se nad finanční rezervou, kterou si budete pravidelně odkládat na „horší časy“, případně na důchod či pro děti a vnoučata. Tady už začíná být banka dobrým kamarádem, protože mít peníze doma pod peřinou je prostě blbost. Neúročí se vám a navíc riskujete, že o ně nějakou nehodou přijdete. Ano, i banka může krachnout, ale tohle si už musíte zvážit sami, kde cítíte, že jsou vaše finance bezpečnější.

A když se dostanete do velkého plusu, pak celý tento článek zapomeňte. Vás nemám co učit. Vy mi napište, jak jste toho dosáhli, rád se poučím.

Reklama