Paní Eva, která neváhala dát desítky tisíc korun za nová prsa, studentka Karolína s koupelnou přetékající kosmetikou, patnáctiletá štíhlounká dívenka snící o kariéře modelky a naopak rozhodně nikoli štíhlá žena středního věku lačně kupující kdejaký preparát na hubnutí. Takové jsou hrdinky dokumentárního filmu režisérky Eriky Hníkové Ženy pro měny.

Autorka v něm konfrontuje svět ženských tužeb s tím, co je vlastně utváří - názor okolí, ale v posledních desítkách let celý průmysl, zahrnující jak výrobce různých kosmetických přípravků, tak i dermatology a  estetické chirurgy a rovněž i časopisy, které tyto názory zprostředkovávají. V tomto případě se dokument  zaměřil na časopis Cosmopolitan a na jeho propagaci krásy a toho, co je pro ni třeba učinit - šéfredaktorka se hájila tím, že čtenářkám nic nevnucují, pouze je informují  s tím, že už je každého věc, co si z nabízeného vybere.
Obzvláště působivé je vyčíslení sum, které ženy v Česku za krásu utratí... Ovšem asi je velmi těžké najít hranici mezi tím, kdy se člověk snaží vypadat dobře pro svůj vlastní spokojený pocit a kdy už proto, že se snaží připodobnit nějakému hypotetickému ideálu.

Dokument sám vyvolává spoustu otázek: proč se žena, která žádnou vadou na kráse netrpí, rozhodne, že podstoupí bolestivou oepraci prsů se zdlouhavou rekonvalescencí? Kolik času musí zmíněné studentce vzít péče o vlastní zevnějšek? K dokonalému zevnějšku patří i dokonalá postava, tak zní v podstatě nikým nezpochybňovaný diktát dnešní doby. Jenže, jak taková postava vypadá?

Má to být vyzáblá dívka, třeba taková, jaké byly finalistky soutěže pro budoucí modelky, kterou dokument zachytil? Matka jedné z nich, Zuzany, která ve filmu vystupuje, popisovala, jak dívky v podstatě hladověly, aby byly pro finále dostatečně hubené... Plnoštíhlá Magda, další z hrdinek filmu, jistě netouží být tak hubená, ale jak sama řekla, ráda by oblékla oblečení, které je jí dnes malé. Podivuhodná, ale zřejmě nikoli neobvyklá, je cesta, kterou se o to pokouší - Magda totiž neúnavně kupuje kdejaký preparát, díky němuž má člověk zhubnout. Vyzkoušela zázračné náplasti, stejně jako nahrávky s hlasem hypnotizéra. Nefungovalo prý nikdy nic, nicméně ji to neodradilo od dalších podobných nákupů...

Podléháte reklamám? Řídítě se radami z časopisů? Viděly jste Ženy pro měny?

O filmu

Filmařsky je dokument vcelku povedený, byť se postupně mění z původně široké výpovědi na čtyři konkrétní příběhy. Díky jednotícímu motivu - touze po jakémsi ne zcela jasně vytýčeném ideálu - drží dokument pohromadě. Jen je škoda, že se autorka se stejnou zaujatostí nevěnovala také těm ženám a dívkám, které módnímu diktátu z nejrůznějších důvodů nepropadly, jejich názory se totiž z díla posléze vytratily. 
Pravda, autorku Eriku Hníkovou by zcela jistě bylo možné obvinit ze zaujatosti, protože je od začátku zřejmé, že stojí na druhém břehu než její hrdinky. Ale i tak je její výpověď o světě krásy, módy a o tom, co pro to jsou ženy ochotny obětovat, hodně silná a rozhodně stojí za zhlédnutí.                

Reklama