Vztahy

Ženy, nešílíte z toho někdy?

 

Mám dvě děti a svou práci.

Práce mě baví, ale přiznávám, že mě také pohlcuje. Zvláště poslední dobou.

Trávím v kanceláři stále více času a někdy je nutné zapracovat také trochu o víkendu. Ale říkám, práce mne naplňuje a jsem velmi dobře finančně motivována. Chceme začít stavět dům a manžel nevydělává žádný oslnivý plat. Peníze jsou a hlavně budou potřeba, naše plány vystěhovat se do svého domu v přírodě jsou spjaty se zdravotními problémy našich dětí. Lékaři doporučují vystěhovat se z města.

 

A tak se snažím.

Když se má práce začala stávat stále časově náročnější, najala jsem si dokonce uklízečku. Mimochodem za pár stovek měsíčně mi uklidí celý byt a život bez její pomoci si už neumím představit. Mnoho prostoru mi tím ale nevzniklo. Na něco takového si člověk lehce zvykne, teď si tak akorát říkám, jak jsem to bez ní vlastně mohla zvládnout.

 

Poslední dobou jsem si uvědomila, že nemám vůbec žádný čas pro sebe.

Manžel mi pomáhá – vyzvedává děti často ze školky, vaří a sem tam nakoupí. Vidí, že jsem hodně vytížená a ve stálém stresu. Zvláště v posledních týdnech se skutečně velmi snaží pomoci. Jeho vášní je rybaření a já to mám na paměti.

 

Hlídám, aby každý týden mohl jet.

Vysedává u vody celý den, chytne nějaké ryby a vrátí se nadšen a spokojen. Taky si od nás potřebuje odpočinout. Je vždy šťastný jak dítě.

 

Mojí prioritou, co se relaxace týče, je nějaký sport.
Někdy chodím v práci místo oběda a ještě nedávno se mi občas podařilo, utrhnout se o víkendu. Ale říkám prioritou. Samozřejmě jsou důležité děti. Alespoň jeden den v týdnu se jim aktivně věnuji. Jedeme na výlet, tento týden jsme jeden den strávily v ZOO. Takže manžel i děti mají své. Ale já to prostě nestíhám, například za sportem jsem nebyla už celý měsíc.

Také jsem si občas zašla na solárko, ale dokonce ani to jsem za poslední týdny nestihla.

 

Ráno odvedu děti do školky, pak jdu do práce.

Tak jsem většinou ve stresu celý den. Utíkám z práce buď pro děti nebo že k nám přijde návštěva anebo je rodinná oslava. Je třeba na ni něco připravit. Zítra musím dřív, mladší dcera má besídku a maminka samozřejmě nesmí chybět. Zítra po práci mám schůzku s důležitým člověkem, je třeba ho přemluvit ke spolupráci. Pak mají známí svatbu – co jim koupím a kdy? A pak musím k doktorovi, už jsem tam měla být na kontrole dávno. Za čtrnáct dní jedeme na dovolenou – mám propadlý pas. Kdy se dostanu na pasovku, to skutečně nevím. A starší dcera musí k zubaři… Víte co, takhle bych tu mohla psát ještě dlouho.

 

Možná to některé znáte, ale nešílíte z toho? Já mám právě teď pocit, že se zhroutím. Někdy mi přes den začíná být špatně a trochu se třesu…

 

Jsem hysterická? Nemyslím si. Já jsem jen strašně utahaná a nevím, co s tím…

   
17.06.2005 - Láska a vztahy - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [41] Suzanne [*]

    Eva_Fl:
    Manx: já ti mám pocit, že to není v tom, kdo je jak energický. Myslím, že jde o vnitřní pocit, kde začínají a končí moje povinnosti, co všechno musím udělat, abych cítila, že je "vše v pořádku". Pro mě je všechno v pořádku, když jsou všichni zdraví, když mají hlad, tak si něco můžou najít v lednici a když JÁ jsem spokojená. Ano, sobecky říkám JÁ, protože pak se můžu na všechny usmívat a jsem tolerantní a dávám druhým prostor. Kdybych byla jako paní Míla, nebyla bych v pohodě (jak čtu, ona taky není), tudíž ani to, že je "vše v pořádku", manžel na rybách a děti zaopatřené, by nevedlo k pocitu, že jsem šťastná. Proč bych to teda dělala? Proč to dělá Míla? Já osobně to nechápu Nakonec můžou být daleko spokojenější členové rodiny, kde maminka moc nevaří, není vždycky uklizeno, tatínek nemá každý týden čas na ryby, zato maminka jde na aerobic či na masáž. Ne?

    superkarma: 0 18.06.2005, 00:55:13
  2. avatar
    [40] Blueberry [*]

    Nyotaimori: Asi je nova, a jeste te nezna . My ostatni bychom bez tebe uz nemohly zit!

    superkarma: 0 17.06.2005, 21:26:03
  3. avatar
    [37] JollyGirl.J [*]

    Mílo a pozor, denska mi švagrová oznámila, že její švagrová, která má 37 let, leží v nemocnici s mozkovou mrtvicí. Normálně zdravá ženská, bez problémů, nekuřačka, pití jen příležitostně.
    Taky jedna taková co pro ni práce byla na 1. místě a pak si stěžovala jak nic nestíhá. Úklid musel být dokonalý, vše prostě muselo být super.Tak teď čekáme jestli to bude aspoň bez následků.
    ZASTAV SE, DOKUD TO JDE !

    superkarma: 0 17.06.2005, 19:14:46
  4. avatar
    [36] Gwendylon [*]

    vencka: takže to chce sem tam něco dobrého, sem tam se protáhnout cvičením, to odbourává stres, a neustále si připomínat dobu, kdy bude po všem a klid

    superkarma: 0 17.06.2005, 17:03:30
  5. avatar
    [35] Gwendylon [*]

    vencka: moc držím palce, a nestresuj se... zkoušky jsou potvora, já dělala ve dvou týdnech troje přijímačky na VŠ, jedny vyšly na 99, druhé na 65 procent, třetí vůbec, ale že mi hraboší, jsem zjistila, když jsem probrala za jeden den půlku Samuelsona ( cca 500 stran textu ) a u toho snědla skoro celou čokoládu a litr sladkého džusu... udělat to normálně, nesním ani dvě kostičky a džus si ředím tak desetkrát větším objemem vody ( sladké nemám ráda )... ale nic mi nebylo, mozek potřeboval cukr

    superkarma: 0 17.06.2005, 17:02:05
  6. avatar
    [32] Eva_CZ [*]

    Amálie: Ja jsem tomu svemu uz venovala pul pece o jednu firmu, aby se necitil tak blbe, ale stejne pokukuju, jak si vede.

    superkarma: 0 17.06.2005, 15:56:39
  7. avatar
    [31] Eva_CZ [*]

    Suzanne: ja jsem sobec taky. Neexistuje si denne neudelat qaspon 1-2 hod. pro sebe.
    Myslim, ze to jde vzdycky.

    superkarma: 0 17.06.2005, 15:55:33
  8. avatar
    [30] Amálie [*]

    Byla jsem vychovaná, že v domácnosti s teplou vodou, elektrikou a ženskou s mozkem, neni skoro co dělat. Vše je otázka organizace. A faktem je, že stíham úplně všechno, co si zamanu (a je to ho hodně) a partneři to blbě nesou, když se ženská umí otáčet. Dokonce jsem se dozvěděla, že jsem nechutně dokonalá Musí to být děsný být chlapem u mně

    superkarma: 0 17.06.2005, 15:35:59
  9. [29] Jipa [*]

    Židlička: Už včera jsem Tě žádala, aby si s tou reklamou šla otravovat jinam!!!

    superkarma: 0 17.06.2005, 14:45:46
  10. avatar
    [28] Suzanne [*]

    Tak to já si čas pro sebe vždycky najdu, jsem totiž sobec A být Mílou, zařídila bych střídání - prostě by jezdil na ryby ob týden. Třeba by měl radost, že se raduješ jako malá holka

    superkarma: 0 17.06.2005, 14:29:59
  11. avatar
    [27] colombo [*]

    Tak to znám. Ne z vlastní zkušenosti, ale mám kamarádku, které to pomalu a jistě přerůstá přes hlavu. A víš jak dopadá? Sleduju, že začíná s pitím. Čím dál častěji a čím dál intenzívněji. Tak pozor na to.
    Nina: Přesně. Než barák, na kterým se udřu a rozpadne se mi manželství, tak raději panelák. Jsme v klidu, vyrážíme na výlety autem nebo na kolách, máme bezva partu a rodinnej život pěkně v klidu a pohodičce.

    superkarma: 0 17.06.2005, 14:16:42
  12. avatar
    [25] závislá na čokoládě [*]

    Doporučuji zabrzdit, nebo za nějaký čas zjistíš, že máš vlastně všechno, co chceš, ale nemáš manžela, děti jsou z domu a ty seš sama a hotová z té dřiny.Držím

    superkarma: 0 17.06.2005, 12:26:53
  13. [23] Ala.Faba [*]

    Mílo, neboj taky šílím občas prostě brzdi a uber plyn.

    superkarma: 0 17.06.2005, 11:02:46
  14. avatar
    [17] Gabi [*]

    Jo občas si taky připadám takhle, nemám nikoho na úklid (a musím říct, že si u luxování a vytírání podlah krásně zasportuju ), na kole jsem nejela skoro tři roky (ale zase často plavu a lyžuju). Snažíme se s mužem, aby děti nemusely trávit ve škole a školce celý den, aby mohly jít nejčastěji "po o", aby s nimi někdo šel na kroužky a napsal úkoly a nebo si pohrál. Samozřejmě to přináší s sebou noční práci. Když to tak shrnu, stíháme docela slušně, jediné co mi trochu chybí , je více spánku. A víkendy jsou naše: výlety nebo "nicnedělání" a snaha být všichni pohromadě a přitom najít zábavu pro každého. Dost jsme třeba omezili víkendy na chalupě - je to strasně daleko a cyklus "ve čtvrtek balení - pátek bleskový odjezd - v neděli balení a odjezd - vybalení a praní" mě dost ničil.
    Možná přemýšlej o tom, zda veškeré ty oslavy a návštěvy jsou nutné - to sežere opravdu hodně času - zkuste volit nějaké neutrální místo - třeba restauraci. A také uvaž, zda "dům v přírodě" je opravdu to správné řešení. Bude to znamenat ještě další časovou zátěž: dojezdová vzdálenost do práce a škol a školek, na kroužky, k lékaři atd. - budete na další úvazek taxikařit. Uvědom si, že stejně 5 dní v týdnu strávíte zase ve městě a domů pojedete jen přespat. Nevím, zda ten zdravotní přínos bude tak markantní. Také vám přibude spousta práce kolem domu (zahrada, drobná údržba).
    Mě osobně to přijde, že se řítíte do ještě horší situace - snažit se vydělat na něco, co je možná jen iluzí a než si domek pořídíte, děti vyrostou, stejně budou většinu času pryč a pak odejdou a vám zbyde poloprázdný barák na krku.

    superkarma: 0 17.06.2005, 09:42:10
  15. avatar
    [16] breberka [*]

    ˇYidlička:no já bych tomu moc nevěřila.Zase samá chémie

    superkarma: 0 17.06.2005, 09:23:48
  16. avatar
    [14] Ryta [*]

    Tak to znám moc dobře, nemám sice děti, ale čas pro sebe nemám vůbec žádný. Jo mít dvě práce je fakt síla. Taky se kolikrát cítím tak unavená, že už to prostě nevydržím, ale vždycky vydoluju ještě poslední síli ke startu do nového pracovního dne.
    Chjoo snad se alespoň dožiju důchodu a něco si naspořím, abych přežila pááč ty dávky od státu jsou směšnéé

    superkarma: 0 17.06.2005, 09:03:35
  17. avatar
    [12] breberka [*]

    Člověk má tendence si dávat na svá bedra mnohem více, než dokáže unést, a pak tu jsou migrény, stres, přibývající kila, nebo naopak velký váhový úbytek....stojí ti to za to? Vím, že bys chtěla svým dětem dát jen to nejlepší(to určitě každá máma)), ale nesnaž se za každou cenu.
    Jednoho rána se vzbudíš v tom novém baráčku, děti už budou vyrostlé a pomalu se ti budou vytrácet za svým životem a tobě zůstane na krku hypotéka a nervy v kýblu.
    Musíš sama vědět, na klik ti tvoje síly stačí a podle toho vydělávat.
    Moj švagrová taky strašně prahla po baráčku v přírodě, teď to bude dalších 30let zplácet a po tu dobu se bude strachovat, aby neztratila práci , protože jinak, by se neuživili.
    Mysli taky na sebe

    superkarma: 0 17.06.2005, 08:49:56
  18. avatar
    [11] Smajlinka [*]

    Mílo, jsi adept na psychiatra, protože to že je ti špatně a třeseš se, o něčem začíná svědčit. Pokud je tvou prioritou práce a vše, to co píšeš, nezbývá, než jíst prášky... jinak to asi nepůjde.

    superkarma: 0 17.06.2005, 08:47:19
  19. avatar
    [5] Blueberry [*]

    Nejlepsi je mit hospodyni, jestli si ji muzes dovolit, ja bych brala nekoho na 3-4 hodiny denne. Jenze nemuzu nikoho sehnat.

    superkarma: 0 17.06.2005, 01:33:58
  20. avatar
    [3] Eva_CZ [*]

    Nyotaimori: vzdyt jsi teprve nastoupila!

    Milo - a jsou ty oslavy a navstevy nutne? To bych z toho rozpisu asi skrtla jako prvni.

    superkarma: 0 17.06.2005, 01:10:33
  21. avatar
    [1] Blueberry [*]

    Jo Milo, ja uz takhle ziju 10 let. A ty mas aspon manzela, ja mam jen ty deti. Mam samozrejme pani na uklizeni, ale jinak musim vsechno zvladat sama - nakupy, vareni, pradlo, drobny uklid kazdy den. Snazim se vyuzit malych prestavek, kdy se presunuji mezi klienty, na nakup nebo navstevu toho solarka, obed jim pri praci. Rano vstavam v 5 nebo 5:30 a domu se nedostanu pred sestou. Pracuju celou sobotu a nekdy i v nedeli. Co je to jet na golf s klukama uz nepamatuju. Rika se, ze v dnesni dobe zena muze mit vsechno, dobrou praci, hodne penez a spokojenou rodinu, ale podle mne to proste nejde. Takze ti neporadim. Moje deti uz jsou velke (16 & 17 let), ale dobre si pamatuju ten sileny stres je tahat rano do skolky, vecer vyzvedavat do urcite doby, pak s nimi na nakupy a pod. V te dobe jsem hrozne pribrala, protoze na cviceni a nejakou pravidelnou zivotospravu proste neni absolutne cas. Ted se to snazim napravit.

    superkarma: 0 17.06.2005, 00:38:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme