Bulvár

Ženy mají menší a měkčí mozek…


„Nejprve ze všeho přiletělo slovo EMANCIPACE. Mělo zvuk hrozný, totožný se zvrhlostí!“
Tak tohle si mohly před více než sto lety přečíst čtenářky časopisu Ženské listy. Co obnášelo ženské bytí v této době? Téměř nemožnost jiného než základního vzdělávání, úpornou snahu se co nejrychleji provdat a plodit jedno dítě za druhým s mizernou nebo nulovou lékařskou péčí. Po svatbě se dotyčná stala loutkou v rukou manžela, zcela bez práva na vlastní rozhodnutí.

Emancipační hnutí přišlo do Čech ve srovnání se západoevropskými zeměmi trochu později. První nesmělé krůčky na cestě za svou emancipací udělaly Češky paradoxně v zápase o kuchařskou terminologii. Obrozenecká touha po všem vlastním a českém vedla i k horečné snaze stvořit českou spisovatelku a také založit českou dívčí školu. Stále ale platilo, že dívka má být v Čechách vychovávána hlavně pro roli matky a hospodyně. Pro většinu dívek představoval cílovou rovinku jejich života výhodný (nebo aspoň nějaký) sňatek. Když se nezadařilo, čekal ji osud staré panny trpěné u příbuzných a zároveň vděčného terče neomalených žertů.

Neocenitelnou úlohu v rozvoji ženského hnutí v Čechách sehrál bezesporu Americký klub dam založený roku 1865 Vojtou Náprstkem a Karolinou Světlou. Proč americký? O Spojených státech snila většina středoevropských obyvatel jako nedostupném, exotickém a osvíceném snu. Ameriku vnímali jako symbol pokroku, svobody a rozumu.

Vojta Náprstek proslul především jako propagátor technických novinek (šicí stroj). V prostorách AKD, který sídlil v domě U Halánků (dnešní Náprstkovo muzeum), se také přednášelo a dámy se tu mohly alespoň trochu vzdělávat. Ačkoli se Náprstek ženského pokolení celý život zastával, i on měřil dvojím metrem: ženám sice přiznával právo na vzdělání, obdivoval je, ale v otázkách sexuálních uznával volné mravy jen u mužů. Ke své ženě Josefě se choval spíše despoticky, což trochu kalí obraz velkolepého bojovníka za ženská práva…

V roce 1871 začínají vycházet Ženské listy a emancipované dámy také zakládají Ženský výrobní spolek český. Jeho součástí byla dívčí průmyslová a ve své době poměrně pokroková škola. Nevyučovalo se zde například náboženství, žákyně ani nemusely povinně chodit do kostela. Spolku předsedala nejprve Karolina Světlá a potom velká a neúnavná bojovnice za ženská práva - Eliška Krásnohorská. Společně s ostatními vybudovaly vzdělávací ústav, ten řadu let zajišťoval jedinou možnost vzdělání i nepříliš finančně dobře zajištěným dívkám. Absolventky nacházely uplatnění jako učitelky, účetní atd.

Feministky na konci 19. století prahly především po vzdělání, v té době se už ženy začaly viditelně ekonomicky osamostatňovat. I když všeobecné mínění se stále točilo spíš proti nim, jedinou přijatelnou omluvou pro ženské podnikání bylo vdovství. Jestliže měla dotyčná trochu obchodního ducha, mohla se legálně ujmout živnosti po zemřelém manželovi a společnost to tolerovala.

Vznik emancipačního hutí měl na svědomí také fakt, že v té době by dámy své mužské protějšky mohly utlouct kloboučky – bylo jich podle demografických průzkumů o mnoho více. Svatba tedy přestávala být jediným východiskem pro další zajištění života. Pracující ženy ale stále představovaly spíš bílé vrány a podivínky. Mezi čestné výjimky, které se těšily i společenskému respektu, patřily třeba malířka Zdenka Braunerová nebo už zmiňovaná Eliška Krásnohorská.

Právo na středoškolské vzdělání si Češky vydobyly z větší části v devadesátých letech minulého století. O něco později vstoupily dámské nožky poprvé na univerzitní půdu. Trochu legračně musely řešit třeba i problém neexistence dámských WC. Prostě nikdo nepočítal, že by něco takového bylo někdy potřeba… České politické dějiny se mohou pyšnit svou první poslankyní už od roku 1912. Paní Božena Viková-Kunětická se tehdy stala první českou poslankyní Zemského sněmu Království Českého.

Po první světové válce se splnila přání a touhy bojovnic za ženská práva. Ženy, které zůstaly doma, se musely naučit samostatně rozhodovat, zastupovaly muže nejen při řízení rodiny, ale i v mnoha povoláních. Už i to jim dávalo nárok na úplné politické zrovnoprávnění. Největšími odpůrci politických práv ženy byla církev a konzervativní kruhy. Nicméně když se ukázalo, že ženy mají spíše sklon ke konzervativním názorům, při rozhodování se více drží tradic, situace se obrátila. Původní odpor se změnil v podporu.

Co se týče politických práv a práv na vzdělání, to podstatné bylo dokončeno už ve dvacátých letech minulého století. Věci, které se nám dnes zdají být naprosto samozřejmé (vzdělání, možnost volit), nám vydobyla skupinka žen s vytrvalostí maratónského běžce a nadlidskou schopností povznášet se nad mnohdy nedůstojné urážky a ústrky tehdejší společnosti.  

 
   
29.06.2005 - Společnost - autor: Eva Rajlichová

Komentáře:

  1. avatar
    [31] gerda [*]

    Gwendylon: mluvíš mi z duše. Její povídky a romány jsou sice někdy řazeny mezi tzv. červenou knihovnu, ale já ji čtu moc ráda. A taky má můj obdiv za to, že si troufla od vnuceného manžela odejít do Prahy a tam se uživit.

    superkarma: 0 30.06.2005, 12:38:35
  2. avatar
    [30] Gwendylon [*]

    Nezapomínejme na jednu z prvních českých feministek, VLASTU PITTNEROVOU. Po deseti letech manželství s tyranem od něj utekla a živila se sama jako spisovatelka, věc v té době naprosto nevídaná...

    superkarma: 0 29.06.2005, 23:45:32
  3. avatar
    [29] fructia [*]

    Takovej článek mě číst nebaví

    superkarma: 0 29.06.2005, 18:25:24
  4. avatar
    [28] Andula [*]

    psycho: tý jo, že po tobě někdo chtěl, abys vynesl odpadky?

    superkarma: 0 29.06.2005, 16:14:18
  5. avatar
    [27] Clerenc [*]

    Jaky si to udelate, takovy to mate

    superkarma: 0 29.06.2005, 12:53:10
  6. avatar
    [26] lilithheta [*]

    Ijka: Ony ty ženy byly opravdu bílé vrány. Dělnice a hospodyně brali lidé jako samozřejmost a spodinu. V Císařských fialkách od V. Neffa se kasala Bětuše Váchová (Janžurová) před sociálem Háfnerem (Lukavský), že jako jedna z prvních pražských dam pracuje (byla účetní u Borana) a on ji setřel s tím - a co ty davy dělnich a hospodyň. Ona ač už stará panna (bylo jí tuším 26 let) se tak smrtelně urazila pro to hanlivé přirovnání k těm "sprostý" ženám, že z námluv sešlo a ona raději zůstala starou pannou.

    Myslím, že hlavně záleží na ženě jak si to doma "zrychtuje". Vždyť i dnes ma většinou v domácnosti hlavní slovo muž a v mnoha rodinách žena dře v práci a pak ji čeká druhá šichta doma (zatímco on se válí v hospodě). Dřív měla žena doma taky velké slovo - když si to fikaně uměla zařídit.

    superkarma: 0 29.06.2005, 12:45:49
  7. avatar
    [25] Gabi [*]

    violetta: ono záleží, zda naši prapředci byli lovci nebo sběrači a následně zemědělci Ale ono to máme těžké z obou stran - společnost lidi tlačí do nějakých rolí, dědičnost lidi tlačí do zase jiných rolí. Muž má být na jednu stanu "živitel a ochranitel" a na druhou "citlivá duše", ženská má být "hospodyně" a přitom "emancipovaná krasavice" ... Nejlepší je, když se sejdou 2 lidi, kteří se na tyhlety role vyprdnou a žijou podle svýho.

    superkarma: 0 29.06.2005, 12:28:12
  8. [23] Jesteros [*]

    superkarma: 0 29.06.2005, 11:20:15
  9. avatar
    [22] Aja [*]

    Lhasa: No to jo! Bodejď, když je z "takových pramenů" Koukni do "ústavních" archivů...

    superkarma: 0 29.06.2005, 11:04:40
  10. avatar
    [20] Meander [*]

    Binder 13: Super! SUPER!

    superkarma: 0 29.06.2005, 10:30:37
  11. avatar
    [19] Lhasa [*]

    Aja: Ale opět výbornej
    Děkuju, Evo

    superkarma: 0 29.06.2005, 10:04:24
  12. avatar
    [18] Odemětobě [*]

    Ať se podíváme do jakékoliv doby, neměli to ženské lehké nikdy, každá doba si nese svoje.Doma to máme takové,jak jsme si to zařídili od začátku manželství. Některá máme doma rozumného chlapa a rodina je tým, nebo máme doma vola typu Boháček z RP a ženská je za služku.Děvčata,je to jen na nás.http://www.zena-in.cz/images/smiles/sml73.gif
    http://www.zena-in.cz/images/smiles/sml73.gif

    superkarma: 0 29.06.2005, 09:12:27
  13. avatar
    [17] Hannah01 [*]

    psycho: No jo, já zapomněla, že jsi denně u nás doma, tak víš, jak to tu probíhá .

    superkarma: 0 29.06.2005, 09:11:41
  14. avatar
    [15] psycho [*]

    Hannah01: jenže on se musel starat o vše, a to ty nemusíš :-))

    superkarma: 0 29.06.2005, 09:01:03
  15. avatar
    [14] Ijka [*]

    Pracující ženy ale stále představovaly spíš bílé vrány a podivínky? Co je to za kec? A co služky,ženy v továrnách- v sirkárnách,octárnách. To byly taky podivínky? Když musely pracovat splolečně s muži a s dětmi aby měly do huby?!

    superkarma: 0 29.06.2005, 08:47:50
  16. [12] tornado-lou [*]

    taky by bylo pekny popsat obrazky, kdyz uz je na nich nekdo, kdo souvisi s textem. elisku krasnohorskou a karolinu svetlou pozname, ale kdo je ta treti dama? ta poslankyne?

    superkarma: 0 29.06.2005, 08:33:34
  17. avatar
    [11] Hannah01 [*]

    psycho: Ale i tak to "někdo" musí do pračky naskládat, pak pověsit, vyžehlit. Můj muž měl podobně stupidní názory do doby, než jsem lehla se zádama a musel se o vše starat...

    superkarma: 0 29.06.2005, 08:30:56
  18. avatar
    [10] Hannah01 [*]

    ratonito: Taky jsem si říkala ...

    superkarma: 0 29.06.2005, 08:28:33
  19. avatar
    [9] Žábina [*]

    gerda: č.3 -

    superkarma: 0 29.06.2005, 08:24:02
  20. avatar
    [8] Dokinka [*]

    superkarma: 0 29.06.2005, 08:19:34
  21. avatar
    [7] Aja [*]

    A opět článek bez uvedení zdroje...

    superkarma: 0 29.06.2005, 08:15:36
  22. avatar
    [6] Andula [*]

    psycho:
    Tož asi tak

    superkarma: 0 29.06.2005, 07:48:06
  23. avatar
    [5] psycho [*]

    gerda: pračka vypere, sušička usuší, myčka umeje nádobí a vy se dneska můžete jen válet a všechno kontrolovat z postele.

    superkarma: 0 29.06.2005, 07:41:14
  24. [4] hblaziko [*]

    ratonito: Přesně. To já už v té době střední školu končila.

    superkarma: 0 29.06.2005, 07:28:56
  25. avatar
    [3] gerda [*]

    Emancipační problémy byly moc hezky ztvárněné v seriálu Sňatky z rozumu podle V. Neffa. I Vojta Náprstek tam vystupoval s šicím strojem, krásnou roli měla Jiřina Jirásková, která představovala pravou průkopnici ženského hnutí - a přitom zůstala dámou a krásnou ženskou. Ale když se tak nad tím zamyslím, kdy to vlastně ženské měly lehké? Dnes?? - ani nápad. To, na co měly naše prababičky celý den, my musíme stíhat po zaměstnání. Ale pravda je, že nemusíme rozpalovat žehličku na kamnech na dřevo.

    superkarma: 0 29.06.2005, 06:56:51
  26. avatar
    [2] ratonito [*]

    Právo na středoškolské vzdělání si Češky vydobyly z větší části v devadesátých letech minulého století. Tady zas někdo pěkně střelil kozla

    superkarma: 0 29.06.2005, 05:33:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme