První láska Ludvíka XIV. byla temperamentní černovlasá neteř kardinála Mazarina, Marie Manciniová.
V mládí ho Marie, která byla velmi vzdělaná a hezká, naučila italsky. Zpívala italské a francouzské písně a Ludvík ji doprovázel na kytaru. Také hodně četla v obou těchto jazycích. Ludvík se vyjádřil, že jestli se ožení, tak jen s Marií, ale nakonec se s ní musel rozloučit a vzít si baculatou, blonďatou a nepříliš chytrou španělskou princeznu Marii Terezii.

Tento sňatek byl uskutečněn na základě pyrenejského míru, který ukončoval francouzsko-španělskou válku (1635–59). Marie Terezie se musela zříci nástupnického práva ve Španělsku, toto však bylo vázáno na složení velmi vysokého věna, a v Paříži dobře věděli, že ho Španělé nebudou schopni splatit. Z toho pak vyplynuly Devoluční válka, Válka o dědictví španělské, kterými si Ludvík XIV. dělal nárok na španělský trůn. Královna z toho byla velmi nešťastná.
Přestože král měl mnoho metres, svou ženu navštěvoval pravidelně, což dokazuje i šest dětí, které mu povila. Bohužel dospělosti se dožil jen dauphin Ludvík – následník trůnu. Ostatní zemřeli v útlém věku.

Tyto okolnosti motivovaly krále k vydání patentů, kterými legalizoval všechny své levobočky, které měl s Louisou de La Valliere, a později i všech sedm dětí, které měl s Madame de Montespan. O ty se starala Francoise d’Aubigné, vdova Scarronová. Další důležitá osoba v králově životě.

Stala se královou milenkou ve svých 47 letech a vyhodila ze sedla Madame de Montespan, která v té době s králem žila již 12 let.
Madame de Maintenon byla žena s živýma očima, která ovládala duchaplnou konverzaci. Po smrti Marie Terezie r. 1683 se s ní Ludvík tajně oženil. Jako královna na něj měla velký vliv a přimluvila se u něj například, aby zrušil nantský edikt, zavedený Jindřichem IV. Navarrským. Jistě v tom sehrálo roli i to, že přestože byla dříve Hugenotka, stala se z ní zapřísáhlá katolička.

Madame de Maintenon přežila krále o čtyři roky.  

 

Zdroje:
* přednášky v Městské knihovně v Praze
* Madame de Montespan, Michel de Decker, 2001
* Ženy v dějinách lidstva, Josef Polišenský a Sylvia Ostrovská, 2000

 

           
Reklama