Reklama

Já nevím, co všichni mají s těmi dlouhánkami.?

 

Zcela chápu módní návrháře.Takové stvoření s čapíma nohama a výškou sto osmdesát lépe vynese výplody jejich tvůrčí potence.

Proč by si taky komplikovali život, pro ně je žena - věšák  praktičtější.

Více se podobá svižné kresbě na papíře, lépe na ní vlají materiály a je vidět už z dálky.

 

No jen si představte drobnou ženušku běžné výšky, jak kucká v umělé mlze a trvá jí nekonečně dlouho, než přecupitá molo.

 

Ano, oblast vysoké módy ať patří vysokým ženám.

 

Co ale patří nám, malým? Někdy mám pocit, že jen samé ústrky. Všichni se na nás dívají spatra, každý si na nás troufne a občas, což je tristní, se malý vzrůst zaměňuje s nízkým intelektem. Obzvlášť, pokud se ucházíme o významný post v mužském kolektivu.

Ještěže se na nás nedá uplatnit napoleonský komplex.

 

Ale nechme feministických poznámek a věnujme se dál ženám malým vzrůstem.

 

Naštěstí už je tatam doba, kdy si malá žena mohla koupit oblečení  snad jen v dětském oddělení Prioru a to jen v případě, že se vešla proporčně do tabulek.

Pokud  jste měřila do sto šedesáti čtyř a vážila do padesáti kil, mohla jste se radovat z ohozu přerostlého diblíka.

 

Ovšem padla bída na kozáka, když jste měla nějaké to kilčo navíc.Musela jste se vyhastrošit běžně nabízenými  tesilovodiolenovými socialistickými kreacemi a zkracovat rukávy, sukně, kalhoty. Výsledkem byly disproporční, pochodující krabice. Vlastně krabičky. Co je malé, je přece hezké.

 

Ale ani dnes, kdy se obchody předhánějí v nabídce a regály se prohýbají, nemají to malé ženy plnějších postav jednoduché

 

Jakoby na tuto početnou cílovou skupinu výrobci pozapomněli .

 

Kde jsou obchody  a  butiky se slušivou módou pro ženy, které nechtějí chodit v pestrých tričkách a s holými pupíky?

 

Řešením by byly krejčovské salony, ale těch je dnes také jako šafránu.

 

Takže jsme zase tam, kde jsme byly na začátku.

 

Ale protože patřím mezi ženy malé vzrůstem, mohu vám prozradit pár triků, které vám pomohou povyrůst v očích ostatních.

 

Zaměřte se na obličej. Měl by se stát vaší nejlepší vizitkou!

 

Vyvarujte se vysokých výčesů, přidá vám to sice pár centimetrů, ale budete vypadat jako komixová postavička s velkou hlavou.

 

Zapomeňte na předsudek, že malé ženy nemohou nosit klobouky. Samozřejmě, že mohou. Naopak, klobouk ve správných proporcích postavu „ukončí“ a opticky protáhne.

Mám to vyzkoušeno.

Krempa ale nikdy nesmí přesáhnout šíři ramen! Pokud ovšem nehodláte dělat reklamu na stojací lampy.

Jste-li dáma maličká, avšak prostorově hodně výrazná, nechte si zajít chuť na malé kloboučky typu dvacátá léta. Nechcete přece připomínat Stana Hardyho.

 

Vyhněte se gigantickým vzorům, velkým barevným kontrastům a nápadným zdobným prvkům.

To vše vás nemilosrdně sráží k zemi a okolí vás vnímá menší, než ve skutečnosti jste.

 

Pozor na dlouhé široké sukně, dlouhé rukávy u sak a kabátů a ohrnuté nohavice u kalhot.

Doby, kdy jste dědila po starším bráchovi už máte za sebou, ne?

 

A co boty? Malé ženy malé nohy?  Také není pravidlem. Těžší váhy mají spíš problém se širokými chodidly s často zdeformovanými klouby.

Sehnat pěkné boty na takovou nohu, vyžaduje sakra detektivního ducha.

 

Jste-li milovnicí vysokých podpatků, vybírejte zlatou střední cestu.

Platformy a dvaceticentimetrové chůdy přenechejte lehkonohým múzám.

 

Nemáme to jednoduché, ale bradu vzhůru, móda se přece vrací.