Milá redakce,
po vyhlášení dnešního tématu se mi vybavily ty zástupy ctitelů, které k nám za mého mládí chodily, a dnes teprve dovedu ocenit pevné nervy, které se mnou a mými ctitely rodiče měli.

Za všechny bych připomenula snad Zlaťáka, kluka, který měl zlatý přední zub.
Jmenoval se Jirka. Když jsem ho přivedla k nám domů, představil se stylem - dobrý den, já jsem Jirka, ale říkejte mi Zlaťák. Všichni kámoši mi tak říkají.
Divím se rodičům, že tenkrát nevyprskli smíchy (možná jim to přišlo spíš tragický) a zachovali dekorum.

Přivedla jsem jim ještě pestrou paletu nejrůznějších zjevů, až jednou jsem jim dovedla představit  svého nynějšího manžela, kterého si hned zamilovali.
Neustále mne nabádali, abych se ho držela, což jsem učinila.
Vím, že to byl ten pravý. A věděli to možná i moji rodiče, ačkoliv třeba se báli, že by mohli mít za zetě Zlaťáka.

Žábina

 

Nikdy jsem nemela rada predstavovani svych pritelu rodicum. Kdyz jsem se ale ve 20ti silene zamilovala, mamka na me vsechno poznala a zacala samozrejme vyzvidat, kdo je ten dotycnej zac. A tak jsem ji podala uspokojujici informace typu - jmenuje se Ivan, studuje medicinu a je stejne stary jako ja. Problem byl v tom, ze Ivan se ve skutecnosti jmenoval Izak a zatajila jsem, ze pochazi z Namibie. Nejaky cas si s tim mamka vystacila, ale potom prisla otazka, z ktere se mi udelalo dost nedobre-

A nechtela by jsi nam ho uz konecne predstavit?

No musela jsem s pravdou ven, nechala jsem rodicum trochu casu na rozdychani skutecnosti a pak jsem slavnostne svyho milacka privedla rodicum ukazat. Vlastne neprivedla, musela jsem ho k nim dotahnout!! Byl z toho chudak uplne vydesenej a aby to nebylo malo, tak tata ho privital slovy-zasmej se, ja te totiz vubec nevidim (na chodbe zrovna jako na potvoru zhaslo svetlo). Mamka okamzite zacala na stul nosit vselijaky dobroty a ja toho svyho kopala pod stolem, aby uz konecne zacal jist nebo se jinak mama urazi. On ale porad vahal a pak vyuzil chvilky, kdy jsme byli u stolu jen sami dva a poseptal mi:

"Ja se bojim jist, treba je to otraveny."

Chtelo se mi strasne smat, ale vzhledem k tomu, ze on to myslel naprosto vazne jsem se ovladla a rychle si s nim vymenila talir. Preci by mama nezamichala jed do myho jidla, no ne? Zbytek odpoledne probehl uz celkem klidne, az na maminy otazky typu-museji zeny v Africe poslouchat svy muze? nebo Kolik muzes mit manzelek? Pritel trpelive na vsechno odpovidal ale kdyz jsme od nasich konecne vypadli, tak si opravdu oddychl. A ja taky :-)

tulikraska


To jsou mi nápadníci... Jeden Zlaťák a druhý neviditelný a skoro otrávený... :))

Díky za příspěvky, jsou všechny skvělé!

Hezký zbytek dne

 

Reklama