Domácnost

Žena se zblázila - udělala z ložnice tělocvičnu!

„No jenom se podívejte, úplně se pomátla...,“ pan Kolář stál na chodbě našeho domu a se zoufalstvím v očích pozoroval svoji ženu Martičku, jak běhá po schodech sem tam, sem tam... „Takhle blázní už hodinu!“ zakroutil soused odevzdaně hlavou a zavřel dveře svého bytu.

 

Ještě než jsem odemkla, chvíli jsem Martu pozorovala. V jedné malé chvíli mi jí bylo líto. Její stokilová postava se natřásala na schodech jako sulc, Marta při tom funěla jak rozzuřený býk - ale nevzdávalo to...

„Jááá....,“ funěla tak, že jí skoro nebylo rozumět, “zhubnu...,“ vzduch se jí evidentně nedostával, “i kdybych...,“ hluboký nádech, “měla vypustit duši!“

 

Při pohledu na to, jak se Marta trápí, mi jí bylo fakt líto... Ale znala jsem ji už pár let a věděla jsem, že jí prostě jen něco opět přelítlo přes nos.

Marta je totiž takový ten „rychlonadšenec pro něco“. Dostane nápad, uvidí něco zajímavého v televizi, a pokud její mozek zaznamená, že to není vůbec blbej nápad, vrhne se do svého objevu po hlavě. A v tom okamžiku je lavina proti ní jen neškodný poprašek sněhu....

 

Tentokrát se Marta rozhodla (asi už po dvacáté), že zhubne.

„Jenže takhle nikdy nebláznila!“ pohodil naštvaně hlavou její muž, když jsem mu řekla, ať Martu nechá, že jak ji znám, stejně ji to za týden přestane bavit....

 

„Zcvokla se! Na starý kolena jí to v hlavě přeskočilo!“ lamentoval soused po dalším týdnu, kdy Martu, nejen že hubnutí nepřestávalo bavit, ba naopak! Hubnutí se pro ni stalo náplní dne, smyslem života, koníčkem, kterému se rozhodla obětovat vše.

 

„Natahala nám do bytu různý činky, nějakej rotoped, nebo co to je, a prý si objednala lavici na cvičení...! No dyť ani nevím, co to je a na co to je! Jediný, co z toho mám, je to, že se ve svým bytě už ani nehnu!“

Soused u nás popíjel čaj a u každého slova, které vyslovil, nechápavě kroutil hlavou. Nabyla jsem dojmu, že si je opravdu jist tím, že se mu manželka dočista pomátla...

 

Asi týden po našem poslední rozhovoru jsem zaslechla na chodbě křik. Pan Kolář stál u schodů a cosi řval směrem ke svému bytu.

Nedalo mi to a vykoukla jsem ze dveří. „Co se zase děje?“ zeptala jsem se opatrně.

 

Soused měl v obličeji barvu zapadajícího slunce. „No, pojďte se podívat, co ta moje bláznivá ženská udělala!“ Chytil mne za ruku a odtáhl do své ložnice... Tedy do místnosti, co bývala ložnicí.

Zatímco byl u lékaře, Martička nelenila a veškerý nábytek (včetně postelí) přesunula z ložnice do obýváku, chodby a kuchyně.

Proč?

Protože se zkrátka rozhodla, že z ložnice udělá tělocvičnu.

 

Při pohledu na ten šílený binec -  rozložené postele uprostřed obýváku, skříně šoupnuté u kuchyňské linky a noční stolky pyšně stojící v chodbě vedle botníku - se mi chtělo hrozně smát. Jenže to jsem panu Koláři nemohla pochopitelně udělat.

S vypětím všech sil jsem udržela naprosto vážný obličej a snažila se ho uklidnit tím, že se zase nic tak hrozného neděje.

„Jak neděje? Kde budu spát? Vždyť ty postele se do obýváku nevejdou a dvě nohy trčí ve vzduchu!“ Věřte, že jeho hlas byl opravdu žalostný.

 

Zatímco mi soused ukazoval postel, která skutečně stála na zemi jen způli, přiřítila se Martička s nákupem. „Dneska budeme mít kapustu!“ zařvala ještě z chodby a v té chvíli by sousedův pohled mohl bez obav soutěžit s nešťastným pohledem zatoulaného a hladového psa.

„Zastavte se večer u nás,“ mrkla jsem na něj spiklenecky a odešla domů připravit pořádný kotel guláše.

 

Od této příhody uběhlo už několik měsíců. Martička už dávno nehubne, pan Kolář zase spí v ložnici ve své posteli a dostává k jídlu dobroty, na které je zvyklý.

 

Chudák, ještě netuší, že mi včera volala jeho žena, aby mi s nadšením oznámila, že viděla na RTL byt, který byl upravený jako chaloupka z dob minulých a lidé tam prý i žili, jakoby se vrátili zpět do historie.

A to její nadšení v hlase bylo opravdu, ale opravdu hodně silné....

   
11.02.2005 - Dům a byt - autor: Sabina

Komentáře:

  1. avatar
    [40] Vivian [*]

    femme: no jak pro koho... pro někoho třeba jo . Jsou lidi, kteří by jinou duchovní potravu nestrávili...
    Je to docela dobrej relax, nemusí se u toho přemejšlet... ani když to čteš, ani když to píšeš

    superkarma: 0 11.02.2005, 23:41:36
  2. avatar
    [39] femme [*]

    Vivian: no že by zrovna čtení téhle literatury byla duchovní potrava vůbec se ti nedivím, že to pak musíš zajíst něčím normálním

    superkarma: 0 11.02.2005, 23:36:39
  3. avatar
    [38] Vivian [*]

    femme: jo taak... no ono je to vzájemné. Ona mi nepřímo zvyšuje životní úroveň, já jí zase poskytuju duchovní potravu a požitek z četby
    (Ale já nedělám jen tohle. Já tu sladkou pachuť musím pokaždé zajíst nějakou normální knížkou pro normální lidi )

    superkarma: 0 11.02.2005, 23:26:25
  4. avatar
    [37] femme [*]

    Vivian: viz můj příspěvek č. 21

    superkarma: 0 11.02.2005, 23:21:42
  5. avatar
    [36] Vivian [*]

    femme: která dotyčná?

    superkarma: 0 11.02.2005, 23:15:41
  6. avatar
    [35] femme [*]

    Vivian: ježííííš, tak to ti teda nezávidím jednou jsem do jedný nakoukla a větší slaďárnu jsem jaktěživ před tím neviděla hele, ta dotyčná by si od tebe zasloužila aspoň nějaký malý obolus, bo ti zvedá životní úroveň

    superkarma: 0 11.02.2005, 23:13:47
  7. avatar
    [34] Vivian [*]

    femme: musim, já to překládám zrovna teď se tady s jednou pachtím tak mi nehaň moje dílo

    superkarma: 0 11.02.2005, 22:39:37
  8. avatar
    [33] femme [*]

    Vivian: taky snad čteš Harlequinky???

    superkarma: 0 11.02.2005, 22:04:43
  9. avatar
    [30] Vivian [*]

    femme: huš

    ad článek - to bude zanedbaný sex

    superkarma: 0 11.02.2005, 21:13:09
  10. avatar
    [29] femme [*]

    manželka mého kolegy má všude v ložnici přečtené Harlequinky, už se to prý nedá ani spočítat, ona nic jiného nečte, než tuhle "kvalitní" literaturu

    superkarma: 0 11.02.2005, 21:00:37
  11. avatar
    [28] Olina [*]

    Mahara: není, ale brala bych to opravdu jen jako chaloupku na občasný víkendový výjezdy, prípadně tejden dovolený, ale ne na trvalý byldení.

    superkarma: 0 11.02.2005, 14:23:48
  12. avatar
    [27] *daisy* [*]

    Aspon po tech letech nema doma porad nudu

    superkarma: 0 11.02.2005, 13:49:17
  13. avatar
    [22] elephant [*]

    rabbit:

    superkarma: 0 11.02.2005, 12:15:17
  14. avatar
    [21] Avilka [*]

    A to ešte dopadol dobre. Mám známu, čo si v spálni vytvorila kútik pre svoje kreatívne hoby. Takže pod posteľou sú krabice s farbami, štetcami, lepidlami na stolíku kopec rámikov, kvetináčov, ubrúskov. Keď ide manžel spať, tak si naprv musí nájsť lôžko pod haldou servítok a schnúcich obrázkov.

    superkarma: 0 11.02.2005, 11:51:15
  15. avatar
    [16] Žábina [*]

    super

    superkarma: 0 11.02.2005, 10:36:05
  16. avatar
    [9] Hannah01 [*]

    superkarma: 0 11.02.2005, 08:58:15
  17. avatar
    [8] Fripa [*]

    chudák

    superkarma: 0 11.02.2005, 08:57:51
  18. avatar
    [7] Jupíí [*]

    šikulka...pravidelným stěhováním nábytku z ložnice do obýváku se myslím dá hodně zhubnout. Možná i víc než jízdouna rotopédu

    superkarma: 0 11.02.2005, 08:24:14
  19. [4] r1911 [*]

    Není nad odpočinkový text.
    A věřila bych, že se i takoví nadšenci někde najdou a zřejmě jich bude i víc...

    superkarma: 0 11.02.2005, 07:06:36
  20. avatar
    [3] svetluszka [*]

    superkarma: 0 11.02.2005, 06:24:22
  21. avatar
    [2] LBU [*]

    superkarma: 0 11.02.2005, 06:20:08
  22. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    superkarma: 0 11.02.2005, 01:00:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme