.

Podivností se vyskytlo tolik, že jediná příčetná věc na jevišti byla scéna Daniela Dvořáka.

Bulvár

Podivností se vyskytlo tolik, že jediná příčetná věc na jevišti byla scéna Daniela Dvořáka.

Norma, opera Vincenza Belliniho (1801-1835) se dočkala svého dalšího uvedení na prknech Národního divadla. Poprvé od roku 1935. Po premiéře vyvstává otázka, zda by pro Normu i pro Národní nebylo lepší, kdyby uvedena nebyla, protože představení bohužel překonalo i špatná očekávání.

Začínat by se mělo nějak pozitivně, a tak je příjemnou povinností vyzdvihnout výkon Olgy Makariny, která zejména v koloraturních partech své role předvedla vynikající výkon, který potěšil všechny milovníky tohoto pěveckého žánru. Její pěvecký výkon patřil k tomu nejsvětlejšímu z celé opery. Na hereckou část přijde později.

Role velmi dobře sedla Miloslavu Podskalskému a není se ani čemu divit, protože Oroveso, otec Normy, zpívá po celou dobu ve středních polohách, takže Podskalského nedostatky v hloubkách se nemají jak projevit. I tak se vkrádá další otázka – proč je Podskalský tolik obsazován, když rozhodně nepatří k současné špičce? Paradoxně však byl i jeho herecký výkon dnes nejlepší, protože patří k pěvcům, kteří hrát neumějí. Všechny jeho charaktery trpí stejnou toporností a odlišit se dají jen podle jazyka, ve kterém je zpívá.

Proč byl tedy nejlepší? Podskalský totiž nezvládá ani přehrávat, což byl primární úkol herců zadaný režisérem Berger-Gorskim. Proč tomu tak bylo a jaký byl režijní záměr, zůstalo publiku utajeno. Z jakého důvodu se všichni na jevišti museli chovat jako sbor retardovaných ochotníků, je jen těžko pochopitelné. Podskalský tak oproti očekávání působí nejpřirozeněji ze všech a odnáší si pochybné vavříny nejlépe zvládnuté role.

Režijnímu smyslu uniká na první pohled i pohovka z Ikea a piáno, které v příběhu z galských válek, i když zasazeného do období druhé světové války, nemá co pohledávat. Vysvětlení se neobjevilo, přiblížení divákovi se nekonalo. V inscenaci si ale můžeme povšimnout i nové módy Národního divadla házet pěvcům pod nohy předměty, aby se jim nezpívalo tak lehce. Po molitanovém a krajně nebezpečném puzzle v Hubičce přichází Norma a pokrytí podlahy matracemi. Scéna je tedy opět přizpůsobena na mrzačení zpěváků, k čemuž však naštěstí na premiéře nedošlo.

Podivností se vyskytlo tolik, že jediná příčetná věc na jevišti byla scéna Daniela Dvořáka. Pravda, tři obrovské černé digestoře, které se v jeden okamžik vyklopily z bočních stěn (jedna dokonce sjela nad jeviště shůry) znamenaly vzhledem k závěru, kdy je Norma upálena, humor nejčernější, ale jinak „bílá kuchyň", na kterou byly opět promítány výjevy, předčila očekávání.

Samostatné slovo si zaslouží i vizuální projekce. Plameny se pochopit dají, ale bomby sypající se z letadla jsou až příliš explicitní. Klavírní part promítaný z jen režisérovi známého důvodu věc také neosvětlil, a tak nezbývá než konstatovat, že obrazy byly samoúčelné.

Hodnocení orchestru a sborů by se dalo opsat z kterékoli kritiky posledních sezon – dechy neladily a rytmus se sypal zejména ve sborech, kde byly problémy s tempem nejmarkantnější. Přesto pod taktovkou O. Dohnányiho nezvládá orchestr usínat jako v jiných případech.

A proč je tato kritika tak zdrcující? Odpověď je velmi jednoduchá – Belliniho opera je dvě stě let stará a ať chce či nechce, působí dnes v jevištním provedení komicky, až pitoreskně. Když se ale celý dojem umocní režií podobného kalibru, jaký nasadil Berger-Gorski, stává se návštěva kapličky přímo fyzickým utrpením, ve kterém zaniknou všechny zajímavé a krásné momenty hudby, jejíž autor byl tak skvělý melodik.

Norma je bezpochyby krásná opera, jen dnes působí sama o sobě anachronicky. To, že v podání Národního divadla působí tragikomicky, ovšem není vina jejího autora.

Blog Šumaře zde

   
09.11.2007 - Kultura - autor: Markéta Breníková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme