Reklama

 

Sen mnoha nadšenců do rostlin všeho druhu – zimní zahrada….

Původně byla role zimních zahrad pouze botanického charakteru, z dalekých plaveb se zde pěstovala semena exotických rostlin, které nebyly schopny přežít naše podnebí.

Postupně lidé přicházeli na to, že v tomto skleníku, který je přístavbou obytné části, je krásné posezení a dnes je možné si pořídit i dvoupodlažní zimní zahradu.

 

A byly zde první zimní zahrady určené k bydlení.

Prosklená konstrukce navazující na obytnou místnost má spoustu výhod. Zlepšuje se celkové klima, neboť větrání místnosti je téměř bezprašné, při větrání ubývá průvanu.

V zimním období snižuje náklady na topení, neboť sáláním kumuluje teplo v zahradě a za horkých dnů naopak zabraňuje přehřívání místnosti.

Nemluvě o pozitivním vnímání optického přechodu mezi přírodou a domácností. Ještě příjemnější je, když ze zimní zahrady vycházíte přímo do rušné ulice… místnost za zahradou se tím i odhluční.

 

Pokud chceme zimní zahradu využívat celý rok k pěstování rostlin, pak musíme věnovat pozornost vytápění. Do velkých zahrad je vhodné instalovat podlahové topení.

V létě naopak jsou vhodné žaluzie či rolety jako obrana proti přehřátí a spálení rostlin. Důležité je též správné větrání, nejlepší jsou tzv. větrací mřížky zabudované na vrcholu střechy a ve spodní části obvodové stěny.  Dostupné jsou i speciální, ale drahé klimatizace pro zimní zahrady.

Dobré je též při stavbě myslet na vývod studené vody s kohoutkem, abychom pak nemuseli běhat s konvemi z druhé strany domu.

Existují i samočisticí skla, která stačí jen nechat opršet nebo při suchu osprchovat hadicí.

 

Zimní zahrada je vhodným místem pro přezimování teplomilných rostlin. Pokud tedy není orientována na jih, zde bývá přes zimu příliš teplo. Pěstujeme zde v zimě hlavně chladnomilné dekorační rostliny. Je zde stálá vlhkost, není zde suchý přetopený vzduch jako v místnostech.

 

Zde je malé rozdělení zimních zahrad podle průměrné teploty právě teď, tedy v zimě:


Teplá zimní zahrada (15 stupňů)

Teplá zimní zahrada potřebuje dokonalou izolaci.

Pokud i v zimě máte v zahradě teplotu kolem 15 stupňů, pak zde můžou přezimovat rostliny z exotických krajů, citrusy. Lze zde rychlit cibuloviny a hlíznaté rostliny. Dále zde najdou příznivé klima bramboříky, vánoční hvězdy, azalky, na jaře pak prvosenky či starčeky. Teploty okolo 15 stupňů jsou ideální pro většinu pokojových rostlin, pokud zde v zimě máte tuto konstantní teplotu, pak zde budou úspěšně kvést ibišky či mračňáky. Je to také vhodné klima pro pokojové cypřišky či araukárie čili blahočet ztepilý.

Pokud ani v zimních nocích neklesne teplota pod 18 stupňů, pak zde budou růst jakobínie, banánovníky a bauhínie.

 

Méně studená… (5-10 stupňů)

I tato zahrada potřebuje dobrou izolaci, náklady na vytápění jsou však nižší.

Teploty o pár stupňů vyšší (kolem 10 stupňů)  snáší fatshedera, arálie, kořenokvětka nebo voděnka, dračinka, řemenatka nebo gerbery. Lze zde mít i fíkovník nebo granátovník (rostliny plodící granátová jablíčka) nebo kiwi, které zde postupně na stromě dozrají. Krátkodobě zde snesou teplotu kolem 5 stupňů také nitkovec, bugenvilea a strelície, ideální je ovšem  právě těch lehce nad 10 stupňů.

Dobře zde také přezimují bylinky v nádobách.

 

Studená zimní zahrada (0-5stupňů)

Studené zimní zahradě postačí běžné izolační zasklení a elektrické přitápění. Teploty okolo nuly, tedy lépe řečeno lehce nad nulou, než mrazy dobře snáší aukuba, kamélie, cykas, oleandr, hortenzie, některé druhy brslenů. Lze zde pěstovat i stálezelené venkovní rostliny, těm je však třeba v létě zajistit zastínění. Patří mezi ně dřišťál, zimostráz, brslen a túje.

V zimě zde lze pěstovat i ideální podzimní zeleninu, tzv. portulák, který klíčí při teplotách kolem 2-12 stupňů a při teplotách nad nulou postupně vyrůstá. Při mrazech listy zčervenají a při vzestupu teploty opět pokračují v růstu. Můžete vyzkoušet i pěstování ředkvičky či přezimování růžičkové kapusty. V zimě může zahradu zdobit okrasné zelí.

Noční teploty od  5 do 10 stupňů snáší středomořské rostliny jako jsou olivovník a vavřín, ty snesou i krátkodobé mrazy.

 

Všestranné rostliny

Některé rostliny jsou natolik odolné, že jim je vcelku jedno, do které z těchto typů zahrad je umístíte. Teploty nad bodem mrazu až k 18 stupňům v zimě snáší třeba agáve, kalokvět, durman, kamélie, karaka, jasmín, olivovník, hořcový stromek, strelície nebo tibouchina.

 

 

Zimní péče
V zimě je třeba všem rostlinám zajistit minimální závlahu, zhruba jednou za dva týdny. Na jaře je dobré tlumit první sluneční paprsky žaluziemi, neboť mohou být pro rostliny šokem a popálit listy. Zvyšujeme zálivku a v podobném duchu žije zimní zahrada i v létě. Tlumení ostrého slunce, větrání a bohatá zálivka.

Na podzim pak zálivku omezujeme a přestáváme i hnojit.

 

Aby zimní zahrada kvetla i v zimě

Rostliny, které v srpnu zakládají květy, vydrží kvést i přes zimu, například méně známé podranea, podhal, lvoušek lví ucho, kasie nebo štětkovec.

Tyto kvetoucí rostliny potřebují dostatek vláhy i světla i přes zimu, ovšem žádné hnojení. To by vedlo k nadměrnému růstu a rostlinám by se špatně respektoval krátící se den. Za těchto podmínek pak kvetou i známé druhy jako je ibišek, mučenka nebo libora.

 

Škůdci jsou zde problém…

Zimní zahrady mají výhodu svého mikroklima pro škůdce. Můžeme je sem zanést ze zahrady nebo s novými rostlinami. Často lze bojovat s třásněnkami, sviluškami, mšicemi nebo molicemi. Než však sáhneme do regálu s chemickými postřiky, zkusme ochranu ve formě vysazení predátora, čili biologická ochrana rostlin, což je šetrnější k rostlinám. Navíc vždy musíme uvážit, že se jedná o obytný prostor.

 

A co vaše zkušenosti se zimní zahradou? 

Archivní článek