V sobotu se na Karlštejnsku děly věci! Zvýšenou koncentraci žen na zdejších turistických stezkách měl na svědomí náš magazín, který zde uspořádal první pochod Ženy-in v historii. Cesta vedla z vesničky Srbsko přes Karlštejn do Zadní Třebáně. Na sraz se pochodující ženy s dětmi, kočárky a psy dopravovaly vlakem.
Ráno bylo modré nebe, sluníčko hřálo až moc a vypadalo to, že bude pořádné vedro. V Srbsku se od devíti do desíti slézaly účastnice a účastníci pochodu a všichni se těšili, jak se v cíli cesty, na ostrově v Zadní Třebáni vykoupou. V deset se dala karavana na pochod. Kromě členů redakce a jejich několika přátel ji tvořily Ženy-in s dětmi – pokud se nepletu celkem putovalo 5 kočárků, 35 lidí (dospělí a děti) a dva psi. Za počet neručím, bylo dost těžké je spočítat, protože nikdo nepostál. :-)
Kousek za Srbskem všechny čekala zatěžkávací zkouška, zejména Kouli, která hrdinně dorazila s dvouměsíčním Bártem v kočárku a dvouletou Eliškou za ruku. Do kopce, přes kořeny vzrostlých stromů, přes bláto a potůčky však za pomoci silnějších členů výpravy vystoupaly všechny kočárky bez nehody, i když jednu chvíli to vypadalo, že nejmladší člen výpravy Bárt skončí v potoce. :-)
Po cestě na jedné ze zastávek se ti unavenější snažili nabít energií z ohromného dubu, já si ale myslím, že už byl dost vyčerpán, protože chvilku předtím se tam nabíjely členky výpravy důchodkyň které naopak směřovaly od Karlštejna k Srbsku… Do obce Karlštejn jsme dorazili kousek po poledni. Na nádvoří u kašny jsme očumovali svatby, jedli zmrzlinu a čekali, jestli nedorazí někteří opozdilci, protože právě toto nádvoří bylo vyhlášeno jako náhradní místo srazu pro ty, kdo se přece jen báli vydat se s kočárkem do hvozdů a kopců u Srbska.
Ale nikdo se už k výpravě nepřidal, tak jsme se posunuli dál. Asi tak o 300 metrů, k zahradní hospůdce, kde voněly grilované párky. Zastávka zde se poněkud protáhla, protože široké slunečníky se nám vzápětí staly ochranou před silným letním deštěm, který střídal svoji intenzitu podle toho, kdy jsme na několikrát ohlásili odchod na další etapu trasy. Když už skoro nepršelo, dala se karavana opět do pohybu. Vidina opalování a koupání na ostrově ale v tu chvíli už byla ta tam a tak se někteří v Karlštejně oddělili a spěchali na vlak, než zase začne pršet. (Přiznávám, i já byla mezi nimi). Většina ale pokračovala dál do Zadní Třebáně. Další informace je jen z doslechu, tedy od Janky:
Cesta z Karlštejna do Třebáně byla opět zkouškou hlavně pro kočárkářky, neb vedla záludně do kopce. Ale na vršku byla vykoupena – kromě mokrých bot - náramným panoramatem hradu Karlštejna na protějším kopci. V Zadní Třebáni na ostrově se oproti očekávání v hospodě nevařilo, tak se výprava utábořila na jídlo v jiném restauračním zařízení, odkud si účastnice výletu a jejich děti postupně vyzvedávali manželé, tatínkové a dědečkové. Některé odvážnice – včetně Koule – odcestovaly vlakem.

Určitě na někoho zapomenu, ale na pochodu se (s dětmi i bez) objevily například zkušené přespolní srazovnice Sama, Rackolen a již zmiňovaná Koule, pochodovala také Radu, Rena4, Mamina, Gira, Táňa, Buny (vzala nejen dítě, ale též manžela), Ilona M., Terezka se sestrou... Za redakci sestavu miminek doplňoval pochopitelně Albert.

Pokud se vám přítomným zdálo, že členky redakce měly stejné boty, tak to jste se nespletli, protože spolu s výherkyní Radu pochodovaly v botách značky Rykä, která byla partnerem pochodu. A pochodovalo se jim náramně!
Reklama