Cestování

Jak jsem dělala řidičák v Americe.

Probíhalo to tak, že jsem přišla na DMV (Department of Motor Vehicles neboli dopravní inspektorát) na smluvenou hodinu. Chvíli mě tam nechali čekat, pak mi pokynuli ať jedu. Otázala jsem se kam a otrávená úřednice mi řekla, že kolem dokola budovy. Pochopila jsem až na místě. Z druhé strany byla fronta aut, končící pod vysokou střechou (asi jako u benzínky). Auta přede mnou jedno po druhém poodjížděla pod stříšku, tam (po nějaké chvíli) k autu přistoupil úředník inspektorátu, načež probíhala scénka z Vrchní prchni (klakson troubí, blinkry blinkaj), následně úředník nastoupil na místo spolujezdce, auto odfrčelo a fronta o jedno poskočila.
Postupně jsem doskákala až pod stříšku, stáhla jsem okýnko a čekala. Najednou se mi za hlavou ozvalo: „Papíry". Docela jsem se lekla, protože jsem nečekala, že úředník se zjeví ZEZADU. Otočila jsem se na něj, a pohlédla do jmenovky Simon Yu a když jsem si vykloubila hlavu, viděla jsem tvář, jako vystřiženou z Přeletu nad kukaččím hnízdem (myslím tím nehybný obličej indiánského náčelníka). Štěkal na mě příkazy ohledně světel a blinkrů, párkrát jsem mu nerozuměla (zkusili jste někdy pochytit jednoslovný příkaz v jazyce, který je vám cizí?, navíc jsem slovíčka jako "ruční brzda" v angličtině nikdy nepotřebovala). Když se nacpal do Cecilky (Cecilka opravdu není moc velké auto), zkoušela jsem mu smířlivě vysvětlit, že moc nerozumím. Neřekl ani á ani bé a začal cosi mlet (citoval mi, co se bude dít, zřejmě jak to má předepsáno v instrukcích) velmi rychle a s asiatským přízvukem. Vzdala jsem snahy po dorozumění, přikývla a doufala, že se mě zrovna neptal, jestli nechystám atentát na prezidenta nebo nepašuju drogy.
Pak jsme vyjeli. Ven z parkoviště, za roh doprava. Za roh doprava. Za roh doprava. Doprava na parkoviště. Celé to trvalo ani ne tři minuty (nebyl nikde žádnej provoz, jedny semafory, jeden chodec - kterému jsem způsobně dala přednost, jedna stopka). Vzorově jsem zaparkovala (dokonce jsem zatáhla ruční brzdu, což se tady vyžaduje... holt jim tu nemrzne), on mi hodil na klín papíry a začal vystupovat. Připadala jsem si jak idiot, takže jsem se ho optala jako co se děje a co mám dělat. On mi řekl že jsem neprošla, neboť jsem se dostatečně neohlížela přes pravé rameno a chystal se zabouchnout. Tak jsem se odvážila optat, co mám dělat a bylo mi řečeno ať odjedu.
Seděla jsem tam jak po ráně palicí, samozřejmě, na to, že jsem se "dostatečně neotáčela" přes pravé rameno můžou vyhodit kohokoliv kdykoliv. Ale co mě zanechalo jak tumpachovou bylo to chování. Nějak jsem si zvykla, že mě všude (i pokladní v krámě) s úsměvem pozdraví, že když nerozumím, tak to lidi považujou za hodné milého úsměvu a následuje dotaz odkud jsem a jak se mi tu líbí. Za měsíc jsem se objednala na DMV do Santa Terezy (DMV je celý nasíťovaný, je jedno, na které konkrétní pobočce děláte jakou část testu). Cestou jsem trochu bloudila a tak jsem do dveří jsem vbíhala v 1:40, což byla hodina, kdy jsem byla objednaná na jízdu. Musela jsem napřed vystát frontu u informací, protože na DMV je vždycky chaos a vždycky šílené fronty - poslední, co jsem potřebovala, bylo stát ve špatné frontě. Pak následovalo čekání ve frontě na zapsání k testu. Úřednice byla příjemná jak drobky v posteli, ale to jsou na DMV všechny. Pořád nevím, jestli neochota a permanentní podmračenost jsou základní podmínky k přijetí a nebo je to tím, že tihle zamračení neochotní lidé by nikde jinde zaměstnaný bejt nemohli (vyběhnul by s nima zaměstnavatel i zákazníci).
Slušně jsem se omluvila, že jdu pozdě a pokusila se ji rozveselit líčením svého bloudění, ale to jsem mohla zkusit s větším úspěchem rozveselovat tu bednu po její pravé ruce. Sdělila mi (úřednice, ne bedna), že příště mi moje pořadí zrušej, ale že pro tentokrát... a přebrala si moje papíry. Nad touto velkodušností jsem se zatetelila (představa, že bych na nový termín čekala zase celý měsíc..). Na moje vřelé díky úřednice reagovala suchým: "Tady si počkejte, až vás vyvoláme." Vzápětí přišla jiná zaměstnankyně a zařvala: "Objednaní na jednu hodinu... Santiago, Jose a Juanita." A bylo jasno, odkud velkodušnost plyne, na DMV byli "trochu pozadu" - hodiny ukazovaly dvě deset. Obrnila jsem se trpělivostí a hořce litovala, že jsem nebyla natolik duchaplná, abych si vzala s sebou knihu. Bavila jsem se tedy pozorováním svých druhů v utrpení. Bylo půl čtvrté, když mě konečně zavolali - mohla jsem si objet barák - a počkat si zhruba další hodinu v autě. Bylo to příjemnější o to, že v Cecilce jsem mohla sedět (tak efektivní úřad jako DMV samozřejmě NEPOTŘEBUJE židle) a pouštět si alespoň rádio. Sledovala jsem "cvrkot" přede mnou - na jízdy jezdil jen chlápek v kšiltovce a mladá černoška, vždycky cca po patnácti dvaceti minutách, takže se to docela táhlo. Občas jim vypomáhal někdo z ostatních zaměstnanců a procházel s řidičema blinkání a troubení.
Mě testovala USMĚVAVÁ paní (buď výjimka potvrzuje pravidlo, nebo tam musela bejt na brigádě), která mi kladla záludné otázky, jako třeba kde mám stěrače nebo rozmrazovač na okno (v Kalifornii obzvláště aktuální). Pak mi nasednul do auta děd v kšiltovce a jeli jsme. Říkal, že jízda bude patnáct minut dlouhá, myslím, že díky dopravní špičce byla o něco delší. Kromě různého odbočování, projíždění kolem školy (platí jiné rychlosti), projíždění neznačenou křižovatkou, měnění pruhů, odbočování doprava na červenou (tady se smí, pokud se chováte jako na stopce), jsem musela například předvést, že umím couvat. Děd se mnou konverzoval, na křižovatce mi vyčítal, že stojím příliš blízko za autem přede mnou, ujistila jsem ho, že zcela chápu a sdílím jeho obavy a že na to příště budu myslet a - děd mě nechal projít. Halelujá sláva, udělala jsem ŘIDIČÁK! Z DMV jsem odjížděla v 17:30, doma jsem byla v šest jak na koni... celé mi to trvalo něco málo přes pět hodin! Zkuste si mi teď někdo stěžovat na pražský inspektorát, kde mají židličky, občerstvení, pořadí na čísla (takže dokážete odhadnout kolik je lidí před vámi a kdy půjdete na řadu), trafiku a poštu! :-)

ClarCa
   
19.02.2002 - Zahraničí - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [29] Andula [*]

    Asi bych neměla šanci, určitě bych nepochopila, co mi říká

    superkarma: 0 07.12.2003, 15:53:10
  2. avatar
    [28] Ťapina [*]

    Teda nevím, jestli bych se po takové zkušenosti odhodlala jít to zkusit znovu

    superkarma: 0 01.12.2003, 17:40:30
  3. avatar
    [22] clarCa [*]

    Jeremi... hmmm... a co odbočování vpravo na červenou... nejhorší je návrat do Čech - stavím padesát metrů před semaforama (dyť jsou přeci až za křižovatkou, ne?) a hrnu se na červenou doprava... a nebo zase zpátky... dojedu pěkně těsně až k semaforu... a ouha!!! :-)
    Ale nejhorší zážitek mám z loňska, kdy jsem jela z Brna do Prahy a předemnou náklaďák... a tak jsem hodila blinkr doleva čekala, že auta v levém pruhu se trošku rozestoupí a já se tam krásně vejdu, jako se to dělá normálně tady - a hádej co? Ještě na to dupli, abych se tam just nevešla...

    superkarma: 0 24.02.2002, 16:49:54
  4. avatar
    [21] Jeremi [*]

    ClarCa - jé na ty stopky už jsem málem zapomněla! To byla jedna z lahůdek řízení ve Státech - kromě toho, že se na dálnici nesmíš po předjíždění zařadit zpátky do původního pruhu a že semafory visej na protilehlé straně křižovatky a leckdy bývaj naležato.

    superkarma: 0 24.02.2002, 15:17:34
  5. avatar
    [20] clarCa [*]

    Jeremi - jo tak u nás je zase specialita všesměrný stopky... auta přijíždějí, zastaví a odjíždějí ve stejném pořadí jakém přijely... a hádej co dělají cyklisti... myslíš, že na stopce zastaví????

    superkarma: 0 24.02.2002, 01:38:03
  6. avatar
    [19] Jeremi [*]

    Jo ták, cyklistí mě nenapadli. To je tím, že v Čechách žádnej samostatný pruh nemaj. (ale stejně je můžeš vidět i bez otáčení hlavy v bočním zrcátku, ne?) Zato už jsem si zvykla, že v Dánsku maj přednost, takže dávám bacha při odbočování doprava - co kdyby chtěl nějakej jet rovně, že jo?

    superkarma: 0 23.02.2002, 22:22:17
  7. avatar
    [15] Jeremi [*]

    ClarCa, prosím, pouč nechápavou blběnku - proč bylo tak důležité ohlížet se přes pravé rameno, že jsi kvůli tomu neprošla?

    superkarma: 0 22.02.2002, 17:52:05
  8. [13] pibi [*]

    Ahoj ClarCo,
    tvoje vesela historka z DMV me opravdu pobavila, zvlaste pak prirovnani k drobkum v posteli. Z protivnych a neprofesionalnich zamestnancu si nic nedelej, muj pritel je american a kdyz si byl onehda vystavit novy ridicsky prukaz, jednali s nim taky otresne (i kdyz tam stravil "pouze" dve hodiny). Spatnou zkusenost z teze instituce ma i jeho matka, takze tam asi opravdu pracuji jen ti, kteri by jinde misto nenasli...

    superkarma: 0 19.02.2002, 22:30:05
  9. avatar
    [11] clarCa [*]

    tutik - no nevím jak teď, ale v době škodovek stodvacítek se to nedoporučovalo, protože zamrzne kapalina a odbrzdíš až na jaře...

    superkarma: 0 19.02.2002, 17:49:59
  10. avatar
    [10] tutik [*]

    rucni brzda se nema zatahovat, kdyz mrzne???

    superkarma: 0 19.02.2002, 16:35:05
  11. avatar
    [5] tutik [*]

    je to vsude podobne. Ja delala druhy ridicak v Holandsku a taky nic moc. Trvalo mi to asi 7 mesicu a prislo to na strasny penize. Uz bych za to mela super auto:))

    superkarma: 0 19.02.2002, 09:47:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme