Máte už doma tradiční kytičku vánočního jmelí? A víte, proč vlastně k Vánocům jmelí patří?
Keltští druidové ho považovali za bylinu seslanou bohy a pod mohutnými duby jím věnčenými konali své kultovní obřady.
Řekyně Persefoné prý větévkou jmelí dokonce odemykala brány podsvětí a také Aenas bez ní neudělal ani krok.
Jeho vánoční obliba však souvisí i s dalším příběhem: O svátcích slunovratu byl prý při bohatýrských hrách zasažen šípem z větve jmelí syn severské bohyně Friggy - Balder. Všichni bohové kolegiálně plakali a prosili síly země, aby hocha nenechaly zemřít. Balderova matka pochopitelně plakala nejvíce. Její slzy dopadaly na šíp a obalovaly ho bílými bobulkami. Raněný chlapec jich několik pozřel, uzdravil se a Frigga jmelí povýšila na symbol lásky - už ho nikdy nikdo nesměl použít jako zbraně proti druhému člověku. Zdobilo vchod do jejího příbytku a kdo pod ním prošel, každého políbila...
Reklama